Úvod

Pojem informační entropie je poměrně novým a ihned po svém zavedení se stal důležitým elementem hlavně v nově rodící se informatice, kybernetice a mnoha dalších vědních oborech. Geografové si potenciálu informační entropie všímají v 70. letech 20. století a mnoho z nich ji tehdy použilo k řešení problémů jako je migrační tok obyvatelstva, optimální uspořádání sídelní struktury, ale také k modelování koryta řeky a svahových pochodů. Postupně penetrovala matematická definice entropie, jež je velice jednoduchá, univerzální, ale na druhou stranu i obecná, do různých oblastí socioekonomické, fyzické, ale i teoretické geografie či kartografie.

S dalším vývojem výpočetní techniky a informatiky vůbec se začaly objevovat první geografické informační systémy (GIS) a s nimi i nové analytické možnosti pro studium geografických objektů a jevů. Analytická funkce GIS dala výzkumu zákonitostí a vztahů geografických jevů nový rozměr a umožnila tak exaktněji a podstatně efektivněji zpracovávat geografické informace. A pokud informační entropie našla využití v geografii a kartografii, tak GIS svými nástroji (nejen analytickými, ale i vizualizačními) dokáže význam informační entropie pozvednout a v jistém smyslu i „revitalizovat“.

Práce se zaměřuje na geoinformatické zpracování entropie na prostorových datech (v tomto smyslu termín prostorová entropie), konkrétně na klimatických jevech. Je navrženo a realizováno několik řešení aplikace entropie na klimatu ČR a z uvedeného vyvozeny závěry. Stejně tak je i kladen důraz na objasnění samotného pojmu entropie a jsou uvedeny teoretické i praktické možnosti nasazení entropie pro studium geografických objektů a jevů.