Diskuse
V této práci je výčet klasifikačních metod kvantitativních dat v geografických informačních systémech. Jejich dostupnost byla testována v šesti softwarech. Tento počet se může zdát jako nevypovídající, ale vzhledem k rozsahu práce by se nestihlo více softwarů zpracovat. V budoucnu by bylo možné takto otestovat více softwarů a vytvořit i složitější hodnotící metody jako příklad by mohla sloužit kniha [3], kde je popsáno více metod i s ukázkami.
Vhodnost metod byla hodnocena z hlediska statistického. Tím se myslí, že byla testována dvě rozdělení dat (normální a logaritmické) a k nim vizuálně byly určeny vhodné klasifikační metody.
Jak už bylo zmíněno nejedná se zrovna o objektivní metodu. Bylo by dobré vymyslet matematicky podloženou metodu, která by testovala vhodné rozdělení do jednotlivých klasifikačních tříd. Tím by se odstranila subjektivita hodnotitele.
Vhodnost metod by v budoucnu mohla být rozšířena o další pohledy než podle typu použitých dat. Tato metoda byla užita proto, že podle [23] v dnešní době pracují s geografickými informačními systémy a tudíž i s geografickými daty nekartografové. Odborníci v jiných disciplínách, kteří potřebují vizualizovat své výsledky. Tito lidé neznají principy tvorby kartografických děl.
Většinou si ani neuvědomí, že používají data, která nejsou v normálním rozdělení. Tyto data však potřebují také prezentovat v grafické podobě. Většinou tito lidé nemají chuť a ani čas tvořit vlastní stupnici. Tato práce je proto chce upozornit na to, že existuje více klasifikačních metod než pouze předvolená. Dále jim nabídla řešení, jaké metody se dají použít u jednotlivých typů rozdělení (u každého jsou alespoň dvě vhodné). Je samozřejmostí, že u jiných dat nemusí být vždy všechny metody vhodné, ale „příležitostným kartografům“ pomohou s výběrem.
Hodnotit rozdělení a následný kartografický způsob lze z pohledu mnoha oborů. Zde se vybral pohled statistický resp. matematický.
Statistik bude mít jiné požadavky než třeba demograf, člověk zabývající se územním plánováním atd.
Toto by mohlo být téma další diplomové práce. Kdy by se metody hodnotily podle účelu mapy. Podle [23] se účel určuje podle toho komu mapa bude sloužit a k čemu ji bude uživatel potřebovat.
Postup by mohl vypadat následovně. Rozdaly by se mapové výstupy s různými klasifikacemi zástupcům jednotlivých profesí, třeba i veřejnosti, a ti by ze svého pohledu určili vhodné metody a důvod proč jsou vhodné. Důvod by vyjádřili tím, co se z dané mapy dozvěděli. A tato informace by pro ně byla dostatečná.
Například demograf bude potřebovat z mapy vytyčit regiony s malou, střední a velkou hustotou obyvatel (na příkladě testovaných dat by pro něho byla nejvhodnější metoda kvantilů). Urbanistu, který má plánovat výstavbu budou zajímat pouze regiony s největší hustotou, aby mohl v těchto místech navrhovat rozvoj měst. Pro něho by byla nejvhodnější metoda geometrické klasifikace.
Takto by se dalo určit co která profese od mapových výstupů očekává a jaké jsou pro ni nejvhodnější výsledky.
Místo účelu by se mohla hodnotit vhodnost podle funkce. např. funkce informační, orientační, klasifikační, rozhodovací [23].
Jako poslední cíl práce byla implementace metody do ArcGIS 9.3 skriptem psaným v jazyce MS Visual Basic. Součástí skriptu jsou i další metody, které jsou dostupné v programu ArcGIS 9.3.
Zdrojový kód je volně přístupný proto se do něho dají vepsat další metody a tím ho rozšířit. Třeba zmíněnou metodou Caspall-Jenksova kritéria a dalšími. V budoucnu by se měl skript přepsat v jazyce MS Visual Basic .NET, který začíná převažovat nad MS Visual Basic 6.3, který přestává být firmou Microsoft podporován.