Aplikace fuzzy aritmetiky
v multikriteriálním hodnocení
krajinného potenciálu
Teorie možnosti
Teorii možnosti je mnohem lepší použít pro srovnání výsledků než jednu z metod defuzzifikace. Teorie vrací uživateli dvě hodnoty, když jsou
si čísla podobná, tak dostanou hodnotu 1, což znamená nejlepší možné řešení. Jak již bylo zmíněno, teorie možnosti se skládá ze dvou měr, a to míry možnosti a míry nezbytnosti.
Obě varianty hledají v území maximální fuzzy číslo a to porovnávají s ostatními fuzzy čísly. Ve výsledku uživatel dostane podstatně méně vhodných pixelů než při použití metod
defuzzifikace. Na obou rastrech je možné vidět nárůst optimálnějších hodnot v levém dolním rohu, kde se zhruba nachází střed města Olomouce. Míra možnosti (obr. první) má hodnoty
intervalu od 0 do 1, kdežto míra nezbytnosti se pohybuje v rozmezí 0 až 0,5.
Sociální pilíř
Sociální pilíř přináší uživateli poměrně vysoké rozdíly v obou ukázkách teorie možnosti. Míra nezbytnosti takřka eliminuje vhodnost území k zástavbě na nulu. Buffery (s nulovým potenciálem)
okolo liniových prvků i bodových prvků jsou mnohonásobně větší a pokrývají většinu území. Rastr sociálního pilíře extenze Urban Planner dává, oproti níže zobrazeným výsledkům, daleko přesnější a
rozmanitější výsledky než samotná teorie možnosti. V území se vyskytuje daleko více ploch vhodnějších pro zástavbu.
Srovnání základní a rozšířené stupnice
Diplomová práce
Autor:
Bc. Aneta DRÁŽNÁ
Vedoucí práce:
Doc. Mgr. Jiří DVORSKÝ, Ph.D.
