Cílem bakalářské práce bylo provést rekonstrukci land use/land cover v historických obdobích vojenských mapování, analyzovat vývoj změn LU/LC v těchto obdobích a následně je porovnat s aktuálním stavem. Poté na základě krajinně - ekologických indexů provést ekologické zhodnocení krajinné struktury ve všech sledovaných obdobích.
Historická vojenská mapování probíhala ve třech obdobích: 1764 - 1768, 1836 - 1840 a 1876 - 1879. Na základě těchto mapových podkladů byly vytvořeny tři vrstvy historických LU/LC, k dispozici byl i aktuální LU/LC. Tyto vrstvy byly důkladně vyhodnoceny a zároveň byly vstupními vrstvami do následujících analýz v GIS. Zde byla vytvořena vrstva změn z II. a III. vojenského mapování a z aktuálního stavu LU/LC. I. vojenské mapování muselo být vynecháno kvůli nepřesné geometrii objektů. Z této vrstvy byly vyhodnoceny veškeré prostorové změny LU/LC, určena persistence ploch a index změny. Poté byly jednotlivé LU/LC všech sledovaných období vyhodnoceny na základě krajinných indexů, resp. koeficientu ekologické stability a indexů krajinné metriky, které dobře dokumentují změnu struktury krajiny.
Hlavními trendy ve vývoji LU/LC povodí Trkmanky je výrazný úbytek trvalých travních porostů z téměř 20 % rozlohy celého povodí na dnešní necelá 4 %, pokles rozlohy vodních ploch a velikosti jejich plošek z 2,4 % a velikosti plošky až 200 ha (II. vojenské mapování) na dnešní 0,2 % s maximální ploškou 15 ha a obrovské změny v rozložení vinic z původních nekoncentrovaných vinic nacházející se po celém území na dnešní silnou vinařskou oblast v jižní části území.
Ekologická stabilita je v období I. a II. vojenského mapování téměř neměnná, velký zlom je zaznamenán až ve III. vojenském mapování a především v současnosti, kdy se z krajiny s převažující přírodní složkou stává díky současné těžké mechanizaci a chemizaci narušená krajina se schopností autoregulace. Podle výpočtů indexů krajinné metriky je současná krajina povodí Trkmanky oproti historickým obdobím charakteristická větším počtem plošek a tudíž jejich menší rozlohou, a větší délkou hran, ale z hlediska prostorového uspořádání naopak menší diverzitou krajiny.
Mezi výstupy bakalářské práce patří poster Vývoj historické krajinné struktury povodí Trkmanky, který přehledně zachycuje hlavní teze této práce. Dalšími grafickými výstupy přiloženými v přílohách jsou mapové výstupy LU/LC povodí Trkmanky v jednotlivých sledovaných obdobích, soubor map, které dokumentují vývoj struktury krajiny, jako např. mapy změn LU/LC, mapa stálosti ploch aj. a v neposlední řadě 3D vizualizace části povodí Trkmanky. Dalším výstupem je webová stránka prezentující bakalářskou práci a vytvořená data přiložená na CD.