VÝVOJ historické krajinné struktury v povodí Trkmanky

1. Změny land use/land cover ve sledovaných obdobích

Povodí Trkmanky bylo a stále je převážně zemědělskou oblastí se silnou orientací na vinařství, které tu má dlouholetou tradici. Charakteristická je tedy jasná dominance orné půdy ve všech sledovaných obdobích (tvoří asi 50 % rozlohy).

Les naopak zabírá území jen okolo 20 %, ale jeho rozloha se výrazně nemění. Nejmenší podíl potom zabírá v období III. vojenského mapování (1876 - 1879). Hlavními oblastmi rozšíření lesů je masiv Ždánický les a území nacházející se na Z povodí Trkmanky (okolo obce Bořetice).

Trvalé travní porosty naproti tomu zaznamenávají dramatický ubýtek (v období I. a II. vojenského mapování tvoří okolo 20 % rozlohy zájmového území, v období III. vojenského mapování již jen asi 12 % a v současnosti to jsou dokonce necelá 4 %.

Povodí Trkmanky je vinařský kraj. Proto vinice zabírají značnou rozlohu s maximem v období II. vojenského mapování (okolo 13 %), v současnosti zaujímají rozlohu okolo 8,5 %. Velmi se však měnilo rozmístění vinic. V historických obdobích se vinice nacházely v mnoha místech povodí Trkmanky od podhůří Ždánického lesa přes Z zájmového území až na oblast okolo Velkých Pavlovic a obce Zaječí. Dnes je prakticky jedinou vinařskou oblastí jižní část území okolo obcí Velké Pavlovice, Zaječí,Velké Bílovice a Čejč.

Nakonec je zaznamenán výrazný úbytek vodních ploch v historických obdobích z původních 2,4 % (období I. vojenského mapování) na 0,17 % (v období III. vojenského mapování). V současnosti došlo jen k nepatrnému nárůstu vodních ploch na 0,2 % rozlohy území.

	I.VM->II.VM	II.VM->III.VM	III.VM->aktuální stav
Orná půda	-4,81%	+16,96%	-2,98%
Les	-1,01%	-2,75%	+2,63%
Trvalé travní porosty	+1,22%	-6,88%	-8,55%
Vinice	+5,32%	-6,17%	+1,57%
Vodní plocha	-1,16%	-1,08%	+0,05%
Zastavěná plocha	+0,29%	-0,1%	+3,75%
Sady a zahrady	+0,06%	-0,05%	+3,46%
Ostatní	+0,07%	+0,06%	+0,07%

2. Ekologické zhodnocení vývoje krajinné struktury

Koeficient ekologické stability

Výpočet koeficientu ekologické stability je založen na poměrném zastoupení jednotlivých forem využití ploch. Způsobů jeho vyjádření je několik. V této práci byly použity tři typy výpočtů, a to podle Míchala (1985), Miklóse (1986) a podle metody Agroprojektu. Hodnoty koeficientů ekologické stability (KES1 dle Míchala (1985), KES2 dle Miklóse (1986) a KES3 dle Agroprojektu) pro všechna sledovaná období udává tabulka č. 2:

	I. VM (1764)	II. VM (1836)	III. VM (1876)	aktuální stav (2007)
KES1	0,93	1,11	0,56	0,54
KES2	0,44	0,43	0,35	0,33
KES3	4,52	4,3	2,71	0,37

Výsledné hodnoty KES1 a KES2 jsou klasifikovány takto:

0,30 < KES < 1,00: intenzívně využívané území, oslabení autoregulační funkce krajiny, vyžaduje vklady dodatkové energie

1,00 < KES < 3,00: poměrně vyvážená krajina, technické objekty jsou relativně v souladu s přírodními strukturami

Výsledné hodnoty KES3, se charakterizují následovně:

0,1 < KES < 1,0: narušená krajina schopná autoregulace

1,0 < KES < 10,0: krajina s převažující přírodní složkou

Persistence ploch

Persistence ploch je jednou z možností vyjádření stability ekologických systémů (Forman, Godron, 1993). Vztahuje se na určité časové období a udává procentuální zastoupení stabilních ploch (tj. ploch, u kterých v daném období nedošlo ke změně využití) vztažených k ploše dané kategorie land use/land cover v počátečním stavu (Kilianová, 2001).

V povodí Trkmanky byla provedena analýza stabilních ploch a persistence ploch LU/LC s počátečním stadiem v období II. vojenského mapování (1836) a vztažena k létům 1876 - 1879 (III.VM) a k současnosti. I. vojenské mapování bylo vynecháno opět pro nepřesnosti v geometrii. Přehled stabilních ploch jednotlivých kategorií a jejich persistence předkládá tabulka č. 3:

	II.VM (1836) -> III.VM (1876)	II.VM (1836) -> aktuální stav (2007)
Zastavěná plocha	90,64%	83,89%
Orná půda	90,4%	73,76%
Trvalé travní porosty	31,46%	3,5%
Vinice	40,33%	18,34%
Les	77,97%	75,13%
Vodní plochy	3,21%	0,26%
Celkem	69,01%	52,58%

Index změny

Index změny vyjadřuje dynamiku vývoje jednotlivých kategorií využití území. Jedná se o veličinu, která udává procento ploch, na kterých došlo ke změně využití území (Balej, Anděl, Jeřábek, 2004).

Index změny byl opět vztažen ke dvěma obdobím, a to v etapě 1836 - 1876 a 1836 - 2007. Výsledky ukazuje tab. č. 4:

	II.VM (1836) -> III.VM (1876)	II.VM (1836) -> aktuální stav (2007)
Zastavěná plocha	9,36%	16,11%
Orná půda	9,6%	26,24%
Trvalé travní porosty	68,54%	96,5%
Vinice	59,67%	81,66%
Les	22,03%	24,87%
Vodní plochy	96,79%	99,74%
Celkem	69,01%	52,58%

Indexy krajinné metriky

Indexy krajinné metriky kvantifikují strukturální vlastnosti krajiny. Kvantifikace paternu krajiny představuje měření diverzity, homogenity či heterogenity krajiny. Za účelem exaktně matematicky zachytit kvantifikovatelné vlastnosti krajinné struktury množstvím číselných indikátorů, které popisují charakter paternu, bylo vyvinuto několik softwarů (Balej, M., 2006). V této práci byl použit Patch Analyst 3.0 jako extenze ArcView GIS 3.x a V-LATE 1.0 pro ArcGIS 9.x. Obě extenze přinášely shodné výsledky.

Počet charakteristik, které jak Patch Analyst 3.0, tak V-LATE 1.0 přináší, je velmi mnoho. Využití této metody ovšem není přímo úměrné počtu číselných indexů, nýbrž interpretaci a správnému užití jednotlivých charakteristik. Pro tuto práci proto byly vybrány jen některé indexy krajinné metriky, které mohou vhodně mohou doplnit výzkum vývoje krajinné struktury v povodí Trkmanky.

U všech sledovaných indexů je ale třeba přihlédnout k mapovým podkladům, ze kterých byl tvořen výsledný land use/land cover. U historických období to byly mapy vojenských mapování přibližně v měřítku 1 : 25 000, dnešní LU/LC byl vytvořen na základě leteckých snímků v měřítku 1 : 5000. Tuto skutečnost je nutno vždy do interpretace zahrnout.

Zkoumané indexy krajinné metriky lze rozdělit do čtyř kategorií: indexy velikosti plošek (NP - počet plošek, MPS - prům. velikost plošky), indexy tvaru plošek (MSI - prům. tvar plošky, MFRACT - frakt. dimenze plošky), indexy hran (TE - délka hran, délky hran mezi vybranými kategoriemi LU/LC) a indexy diverzity (SDI - Shannon Diversity Index, SEI - Shannon's Evenness Index, D - dominance).