Krajina jako otevřený systém je výsledkem působení řady přírodních a antropogenních činitelů (Lipský, 2000). Přírodní krajina se vyvíjela výhradně pod vlivem přírodních činitelů, kdežto v kulturní krajině je rozhodujícím a nejdynamičtějším krajinotvorným činitelem člověk. Při sledování historických změn v krajině v tomto případě období 300 let vývoje jsou tedy v podstatě monitorovány transformace způsobené výhradně člověkem, a tak je možné sledovat společenský vývoj daného území.
Sledování změn v krajině v určitém časovém úseku je založeno na studii proměn jednotlivých krajinných složek, jejich plošného zastoupení a prostorového uspořádání (Lipský, 2000). V této práci byly sledovány kategorie tzv. land use/land cover, které byly vyhotoveny na podkladě map z historických vojenských mapování. Přesněji se jednalo o I. vojenské mapování, které probíhalo na Moravě v letech 1764 – 1768, potom II. vojenské mapování z období let 1836 – 1840 a III. vojenské mapování utvářené v letech 1876 – 1879. Podle těchto map byl zrekonstruován land use/land cover z každého období a ty byly následně porovnávány s aktuálním stavem.
Tato práce tedy podává ucelený kontinuální obraz o krajině v povodí Trkmanky od 2. poloviny 18. století do konce 19. století, který je srovnáván s dnešní situací. Je zaměřená na podrobný popis krajiny v jednotlivých obdobích vojenských mapování, dále na analýzy změn využití ploch od 18. století do současnosti, které dává do spojitosti s tehdejším společenským vývojem. V neposlední řadě předkládá ekologické hodnocení vývoje krajinné struktury na základě kvantifikace ekologické stability a výpočtu některých dalších krajinných indexů.
Poznání dynamického historického vývoje kulturní krajiny a jednotlivých jejích strukturálních částí je nezbytné pro její současnou ekologickou stabilizaci (Lipský, 2000). Tzv. „paměť krajiny“ hraje velmi důležitou úlohu např. při krajinném a územním plánování.
Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 2008