Výsledky
Ověření přesnosti
Základní charakteristikou hodnocení přesnosti je koncentrace výsledků měření kolem skutečné hodnoty, platí: čím je koncentrace větší, tím je přesnost výsledků vyšší. V bakalářské práci je přesnost výsledků hodnocena výběrovou střední chybou v jednotlivých souřadnicových osách a výběrovou střední souřadnicovou chybou, kterou lze vypočítat ze vztahu:

Hodnocení měřických dvojic
Je zhodnoceno osm dvojic měření RTK metodou s korekcemi z UPOL a ze sítě TopNET. Z výsledných hodnot lze vyloučit výskyt hrubých chyb (Tab. 1). Ze srovnání přesnosti dvojic z dat UPOL a VRS TopNET vyplývá, že průměrná přesnost dat UPOL je vyšší ve všech souřadnicových osách. Nejvýraznější rozdíl v přesnostech je zaznamenán v ose Y. V této rovině mají data UPOL třikrát lepší přesnost. Nejmenší rozdíl přesností dvojic je zaznamenán v souřadnicové ose X. Metoda RTK je využívána pro vytváření PPBP (Podrobné polohové bodové pole) s přesností, která je dána střední souřadnicovou chybou 0,06 m (vyhláška č. 357/2013 Sb.), všechny výsledné hodnoty středních souřadnicových chyb splňují danou přesnost podle katastrální vyhlášky.

Hodnocení vlivu vzdálenosti
Vliv přesnosti vzhledem k vzdálenosti referenční stanice UPOL od měřeného bodu byl vyjádřen korelačním koeficientem, který může nabývat hodnot od - 1 do + 1. Míra korelace středních chyb pro osu X a Z se projevila vysokou mírou korelace v kladném směru (0,829 a 0,820). Korelační koeficient pro osu Y činí 0,296. Pro všechny osy je tedy potvrzen vztah narůstající vzdálenosti referenční stanice od měřeného bodu a zhoršující se přesnost, avšak pro osu Y je tento nárust minimální. Graficky je vliv přesnosti vzhledem k vzdálenosti referenční stanice UPOL od měřeného bodu znázorněn vynesením dat z Tab. 1 pro RTK UPOL do bodového grafu, který je proložen křivkou lineární regrese (Obr. 2). Ze srovnání výsledků přesnosti statické a RTK UPOL metody vyplynulo, že využití statické metody dokáže výborně eliminovat negativní vliv zhoršující se přesnosti se vzdálenosti od UPOL, který se projevuje při využití RTK metody. Vliv vzdálenosti u statické metody nebyl shledán v žádné ose, proto při horších výsledcích metody RTK lze využít metodu statickou minimálně do testované vzdálenosti 52,2 km a získat tak výsledky s požadovanou přesností.

Ověření meteoprvků
Ověření vlivu meteorologických prvků na přesnost měření je provedeno na základě sedmi měření na jednom bodě za různých meteorologických podmínek. Pro hodnoceí přesnosti byly výpočítány střední souřadnicové chyby trojic a dvojic měření. Měření 2.1 sdružuje tři měření provedených za příznivých podmínek relativní vlhkosti vzduchu a stavu geomagnetického pole Země. Měření 2.2 byla provedena za příznivé podmínky relativní vlhkosti vzduchu a nepříznivém stavu geomagnetického pole, při měření 2.3 byly oba tyto faktory nepříznivé. Hodnoty středních chyb byly vyneseny do spojnicového grafu se značkami pro všechny použité metody (Obr. 3). Měření 2.3, které bylo uskutečněno za zhoršené podmínky relativní vlhkosti vzduchu i stavu geomagnetického pole Země, se projevuje nejlepší přesností ve všech středních chybách kromě střední chyby v ose Y. Lze konstatovat, že přesnost statické metody a RTK metody není ovlivněna testovanými meteorologickými vlivy. Minimálně do hodnoty 4 Kp indexu a při maximální možné relativní vlhkosti vzduchu jsou zaručeny výborné výsledky měření.

Ověření stability
Pro ověření stability referenční stanice bylo realizováno měření statickou metodou od 6. 4. 2016 do 13. 4. 2016. Postprocessing byl proveden společností Geotronics Praha, spol. s r.o. Pro výpočet souřadnic byla použita data ze čtyř okolních referenčních stanic sítě Trimble VRS Now Czech. Do výpočtu vstupovaly přesné efemeridy družic z analytických center IGS (International GNSS Service) a jako neznámé byly kromě souřadnic a celočíselných ambiguit určovány také opravy k apriornímu modelu troposférické refrakce. Z výpočtu vyplynulo, že souřadnice ve všech osách jsou totožné se souřadnicemi určenými v říjnu roku 2015 stejným způsobem. Stabilita referenční stanice je tedy zajištěna, ale je potřeba sledovat její vývoj i v budoucnosti.
Autor práce
- Šárka Vymětalíková
- vymetalikovasa@gmail.com
Vedoucí práce
- RNDr. Jakub Miřijovský, Ph.D.
- jakub.mirijovsky@upol.cz
Odkazy
