Metody
Statická metoda
Základní a nejpřesnější metoda využívaná v geodézii, která je založena na relativním určování polohy. Spočívá v kontinuální observaci současně dvěma přijímači po dobu v řádu několika hodin až v řádu několika dnů. Jedinou podmínkou realizace je zaručení přístupu signálu z družic na měřených bodech. Polohová přesnost metody je 3 až 5 milimetrů a ovlivňuje ji především geometrická konfigurace družic, délka měřené základny a počet simultánně observovaných družic. Statická metoda se využívá pro budování polohových základů, pro geodynamické výzkumy, při určování posunů a sledování tektonických pohybů bodů. Metoda je postprocesní.
Rychlá statická metoda
Ekonomičtější variantou statické metody je rychlá statická metoda, při které je doba observace zkrácena na dobu v řádech desítek minut. Zkrácení doby observace je umožněno použitím technik pro rychlé řešení ambiguit (např. metodou On-the-fly) využívajících současné zpracování fázových a kódových měření. Tato metoda vyžaduje využití dvoufrekvenčních geodetických přístrojů, výsledná přesnost je závislá především na dostatečném počtu observovaných družic a na jejich konfiguraci. Tato metoda je používána pro budování podrobných polohových bodových polí a zhušťovacích bodů. Metoda je postprocesní.
RTK metoda
Metoda RTK zažívá v posledních letech prudký vývoj a v současnosti je v praxi nejvíce užívanou GNSS metodou. Hlavní předností je získání korekčních dat v reálném čase s přesností, která je zcela dostačující pro většinu geodetických úloh. Polohová přesnost se pohybuje v rozmezí 3 až 5 centimetrů. Principem metody je spojení referenční stanice a roveru v době měření. Rover přijímá v reálném čase kromě vlastních dat ze satelitů také korekční data produkována referenční stanicí. Po přijetí korekčních dat je rover schopen řešit ambiguity v reálném čase prostřednictvím firmware přijímače metodou OTF (On-the-fly). V případě využití vlastní referenční stanice je využit radiový přenos korekcí pomocí odpovídajících si radiomodemů. Při využití služeb sítě referenčních stanic mohou být korekční data poskytnuta jednou referenční stanicí nebo virtuální stanicí, která je výsledkem síťového řešení více referenčních stanic. Nejpoužívanějším způsobem přenosu dat ze sítě je v současné době technologie NTRIP využívající přenos dat prostřednictvím internetu. Metoda RTK je uplatňována při určování souřadnic podrobných polohových bodů, při vytyčování hranic parcel, v precizním zemědělství a v mnohých dalších aplikacích, které nevyžadují přesnost vyšší než v řádech několika centimetrů.
Postup zpracování
Po nastudování teoretických materiálů a po domluvě s vedoucím bakalářské práce byl navržen postup zpracování jednotlivých bodů v zadání. V rámci každého cíle bylo potřeba zrealizovat měřickou kampaň. Před měřickou kampaní bylo potřeba rozhodnout o těchto krocích zpracování:
- výběr bodů – počet, lokalita,
- metoda – volba konkrétní metody, délka observace, nastavení elevační masky,
Každé měření pro ověření přesnosti produkovaných dat UPOL a vlivu meterologických prvků na přesnost bylo plánováno ve speciálním programu pro zajištění optimálních podmínek v době měření. Po realizaci měřických kampaní následovaly tyto kroky:
- zpracování surových dat – postprocessing,
- početní a statistické vyhodnocení.
Ověření stability souřadnic UPOL bylo realizováno ve spolupráci se společností Geotronics Praha, spol. s r.o. Data měřená statickou metodou byla předána této společnosti, která provedla postprocessing. Výsledky byly poté podrobeny statistickému vyhodnocecní v bakalářské práci.
Autor práce
- Šárka Vymětalíková
- vymetalikovasa@gmail.com
Vedoucí práce
- RNDr. Jakub Miřijovský, Ph.D.
- jakub.mirijovsky@upol.cz
Odkazy
