Metody práce

Použité metody a postupy práce na bakalářské práci je možné rozdělit na několik dílčích částí:

 

Rešerše orientačních plánů zoo

Na začátku práce byla provedena rešerše orientačních plánů zoologických zahrad. Mezi hodnocené objekty byly zařazeny některé zahrady v České republice, světové zoo byly vybírány podle článku The World’s Best Zoos uveřejněného v magazínu Forbes Traveler v roce 2007.
Rešerše literatury zabývající se tématem orientačních plánů zoologických zahrad ukázala, že toto téma zatím nebylo podrobněji vědecky zpracováno. Jedinou nalezenou prací v tomto směru je poměrně nová studie nazvaná Reading the Zoo Map: Cultural Heritage Insights from Popular Cartography od amerických autorů S. Mary, P. Benbow a Bonnie C. Hallman z Manitobské univerzity, která vyšla v magazínu International Journal of Heritage Studies v lednu roku 2008.

nahoru

 

Dostupné mapové podklady pro tvorbu plánu

Při tvorbě orientačního plánu byly využity starší plány zahrady. K dispozici byl jednak situační plán ve formátu .pdf přibližně z roku 2005, který poskytla ZOO Olomouc, jednak katastrální mapa ve formátu .vfk, která byla získána od Katastrálního úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc. Vzhledem k tomu, že většina území Zoologické zahrady Olomouc je pokryta lesním porostem, nebylo pro tvorbu plánu téměř možné použít letecké snímky.

nahoru

 

Terénní měření a zpracování v programu ArcMap

V poskytnutých mapových podkladech byly znázorněny pouze parcely, budovy a cesty. Bylo však potřeba zaměřit také hranice jednotlivých výběhů a doplnit do plánu nově postavené objekty, např. restauraci, výběh rysa atd.
Terénní měření probíhalo pomocí sklolaminátového pásma UniGrip Neo od firmy KOMELON. Měření přístrojem GPS nebylo možné kvůli velkému množství převážně jehličnatých stromů. Vzhledem k malém počtu zaměřovaných prvků a uvažované přesnosti plánu nebylo nutné použít totální stanici, jejíž přenášení v členitém terénu by navíc bylo velmi nepraktické. V menší části areálu zahrady bylo možné využít leteckých snímků. Díky nim bylo možné porovnat výsledky terénního měření.
Katastrální mapa byla v programu ArcMap 9.3 doplněna o informace ze situačního plánu a o výsledky terénního výzkumu. Půdorysy některých staveb, zejména členitějších pavilonů, byly pro větší přehlednost generalizovány. Na přání vedení zoo nebyly vyznačeny silnice, které jsou běžnému návštěvníkovi nepřístupné, případně byly znázorněny zelenou barvou jako ostatní plochy
Plán s vyznačenými cestami, výběhy, stavbami a trasou vláčku byl vyexportován do formátu .pdf v rozlišení 300 dpi, aby mohl být dále zpracováván v grafickém softwaru. Převod do tohoto formátu se ukázal být vhodný, neboť zachovává vektorové vlastnosti a nedochází tedy k velkým ztrátám kvality grafiky.

nahoru

 

Tvorba znakového klíče

Pro orientační plán byly vytvořeny zcela nové obrázkové znaky zvířat. Kvůli věrnosti vycházel návrh jednotlivých znaků vždy z fotografie daného zvířete. Samotné vytvoření znaku probíhalo v programu CorelDRAW. Silueta zvířete byla obtažena a v rámci zachování čitelnosti zbavena zbytečných detailů, avšak důležité rysy zůstaly zachovány. Pro orientační plán na informační tabule byly navrženy barevné znaky s více detaily (typický vzor na srsti, černý obrys). Pro plán na papírový leták a pozdější tvorbu interaktivní mapy byly, vzhledem k menším rozměrům, použity pouze jednobarevné siluety zvířat, vytvořené drobnou úpravou barevných znaků.
Dále byly vytvořeny dva speciální bodové znaky pro turistický rozcestník a lanové centrum Lanáček - ty vychází spíše z konvenčního přístupu, ačkoli zde je jistá podobnost s realitou. Dětské hřiště bylo původně také vyznačeno podobným znakem, nakonec pro něj byl použit univerzálnější konvenční znak.
Sociální zázemí zoo, jako jsou toalety nebo občerstvení, bylo znázorněno pomocí konvenčních bodových znaků. Ty byly také vytvořeny v programu CorelDRAW. Vycházely buď z fontů ESRI (suvenýry, toalety, občerstvení), nebo byly inspirovány jinými běžně užívanými symboly.

nahoru

 

Grafické práce

V prostředí programu CorelDRAW byla vyřešena konečná kompozice plánu. Došlo k umístění znaků do mapy, a tedy i k sestavení legendy. Dále byla vytvořena směrovka a grafické měřítko. To vzniklo na základě měřítka vygenerovaného v programu ArcMap, které bylo poté smazáno. Číselné měřítko není uvedeno, protože při případných dalších úpravách před tiskem či při tisku, by se mohlo stát chybným. Byl také upraven rastr znázorňující les a travnaté výběhy. Vchod a východ byl označen šipkami.
Vně areálu zahrady byly, opět na přání zoo, popsány silnice podle toho, kam směřují. Cesty byly doplněny znakem zákaz vjezdu a symbolem stop, které mají evokovat cestu pouze pro pěší. Na křižovatku cest byl umístěn znak turistického rozcestníku.
Nový logotyp vypracovalo pro ZOO Olomouc grafické studio BastArt. Logotyp byl umístěn nad legendu do pravé dolní části plánu. Vzhledem k tomu, že obsahuje název zoo, slouží zároveň i jako titul mapy. Byla také přidána informace o spolupráci zoo s katedrou geoinformatiky.

nahoru

 

Interaktivní mapa

Jedním z cílů práce bylo vytvoření interaktivní mapy ZOO Olomouc. Ta měla být použita na webové stránky zoologické zahrady, avšak během práce došlo ke změně, proto bude interaktivní mapa vytvořená v této práci použita na alternativní stránky zoo (v době dokončení těchto stránek ještě nebyla mapa umístěna). Zvažuje se také pozdější využití do informačních kiosků, které by měly být v budoucnu postaveny.
Interaktivní mapa byla inspirována současnou mapou ZOO Olomouc, kterou lze najít na této adrese.
Interaktivní plán vytvořený v rámci této práce má podobu stránky vytvořené v HyperText Markup Language (dále HTML) s využitím Cascading Style Sheets (dále CSS) a modulu ThickBox 3.1. Pro úpravu CSS a HTML byl využit program Notepad++ 5.3.1, což je volně šiřitelný software sloužící pro práci se zdrojovými kódem.

nahoru