Potřeba rozvoje v oblasti hardwarového a softwarového zázemí jednotlivých odborů územního plánování ORP v MSK je v podstatě nepotřebná. Odbory územního plánování mají dostatečnou technickou i programovou základnu, opomeneme-li neúplnost údajů o jejich technickém vybavení. Disponují také dostatečnými finančními prostředky, získány v rámci dotací státu určených k podpoře jejich činnosti, které je mimo jiné možné v případě potřeby k aktualizaci vybavení použít. Pro efektivní výkon činnosti lze však považovat za problém nedostačující kvalifikační požadavky jednotlivých pracovníku, jež by se měli podílet na tvorbě ÚAP. Náplní činnosti těchto pracovníků je podrobnější zpracovávání údajů o území, tvorba jednotných datových sad, generování ochranných pásem jevů, v případě neposkytnutí údaje primárním datovým zdrojem a v neposlední řadě správa těchto údajů. Tato činnost se bez patřičných odborných znalostí neobejde ani přes snahu řešit celou situaci školením pracovníků.
Při pokusu odhadnout možný další vývoj v problematice územního plánování respektive pořizování a aktualizace ÚAP se jeví jako reálně možné dva scénáře, nebo spíše jejich kombinace a to
V případě nulové spolupráce bude ve výsledku dvacet dva různorodých dokumentací, údaje o území budou uloženy v rozdílných datových modelech a jednotlivé jevy na sebe často nebudou za hranicemi jednotlivých ORP navazovat.
Jako druhý scénář se jeví možnost úzké kooperace ORP a kraje, která by se projevila především v oblasti přípravy údajů o území. Zde se jeví jako nejoptimálnější řešení společné užívání jednotné databáze na úrovni kraje. Data sledovaných jevů by byla uložena do stejného datového modelu, projevovala by se spolupráce v oblasti analýzy statistických dat a byly by tak vytvořeny stejné výchozí podmínky pro možnost pořizování územních plánů všech ORP dle stejných datových podkladů.
Je třeba si uvědomit, že bez znalosti potřebné legislativy není možné v celé šíři pochopit problematiku územního plánování jako celku. Podstatné je tedy prostudování nového stavebního zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pojem územně analytické podklady jsem měl před prostudováním této legislativy zúžen v podstatě do pojmu sledované jevy bez větších souvislostí či návaznosti na další problematiku. Naplno jsem si však uvědomoval, že se v převážné většině jedná o jevy, které mohou být vedeny v GIS softwarech ve formě geodat a již z toho důvodu se jeví využití počítačových technologií a softwarů, zvláště pak GISu, jako nejlepší alternativa pro využívání na oborech územního plánování ORP. Cílem práce bylo provést analýzu stavu těchto technologií a navrhnout možnosti zlepšení. Příslušný rozbor GIT byl proveden na základě dotazníkového šetření, které bylo průběžně doplňováno telefonickým případně přímým průzkumem v terénu. Současně se získáváním podkladů k vyhodnocení stavu GIT probíhaly konzultace s jednotlivými pracovníky obecních úřadů ORP a krajských úřadů odborů územního plánování o náplni činnosti těchto odborů a problémech s výkonem činnosti spojených. Ze získaných informací jsou vytvořeny grafy, mapové a tabulární výstupy, jež vytvářejí komplexní pohled jak na samotnou činnost oborů územního plánování ORP tak na stav GIT těchto odborů.