Prvním krokem při zpracovávání bakalářské práce bylo studium literatury, obzvláště pak stavebního zákona, na jehož základě jsem získal potřebné informace týkající se územního plánování. Mnou osvojené poznatky však postrádaly možnost kritického pohledu na praktické uplatnění nové právní úpravy stavebního zákona ve výkonu činnosti odborů územního plánování ORP či kraje. Z důvodu ověření a ucelení získaných znalostí v praxi jsem proto kontaktoval pracovníky útvaru hlavního architekta Magistrátu města Ostravy a pracovníky oddělení územního plánování odboru územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Krajského úřadu MSK, kteří mi po dobu několika měsíců poskytovali nesčetné množství cenných rad a podstatných informací.
Výsledkem procesů vedoucích k prohlubování znalostí v oblasti územního plánování bylo sestavení dotazníku koncipovaného do čtyř částí, jež mají co nejkomplexněji zanalyzovat současný stav využívání GIT na odborech územního plánování ORP. Zkompletovaný dotazník byl v analogové podobě následně předán jednotlivým zástupcům odborů informatiky všech ORP v MSK, kteří se účastnili společného zasedání organizovaného v rámci aktivní školitelské činnosti krajského úřadu. V digitální podobě byl pak dotazník prostřednictvím internetu rozeslán vedoucím pracovníkům odborů územního plánování všech ORP v MSK.
Soustavně s touto činností rovněž nadále probíhaly konzultace s jednotlivými pracovníky obecních úřadů ORP a krajských úřadů odborů územního plánování a informatiky o problémech týkajících se územního plánování, především nově uzákoněné povinnosti ORP pořizovat ÚAP v rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů a vhodnosti uplatnění GISu při správě ÚAP. Na základě částečného zainteresování mé osoby do chodu orgánů státní správy v oblasti územního plánování, dáno měsíčním působením na oddělení územního plánování Krajského úřadu MSK v rámci povinné školní praxe, jsem si rovněž postupně utvářel pohled na potřeby těchto oddělení po stránce technického, programového a datového vybavení a v neposlední řadě na neodmyslitelný a podstatný vliv lidského faktoru v činnosti těchto oddělení. V jednotlivých kapitolách jsou uvedené složky ve vztahu k odborům územního plánování ORP společně s rozborem činnosti těchto odborů podrobně zpracovány a pomocí tabulárních a grafických výstupů názorně srovnány. Z důvodu dostupnosti informací a podkladů o činnosti oddělení územního plánování na krajské úrovni je do práce rovněž zařazena kapitola analyzující činnost tohoto oddělení, která tak společně s rozborem činnosti odborů územního plánování ORP přináší dostatečné množství informací k vytvoření komplexního pohledu na náplň práce těchto odborů.