|
|
Hodnocení současných informačních systémů
Metody a postup zpracování Informačního systému Literární zdroje Mapové podklady HODNOCENÍ SOUČASNÝCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ Informační obsah Databázový obsah Mapový obsah Hodnocení vybraných informačních systémů Cílem této práce je vytvoření informačního systému lezecké oblasti Hruboskalsko s důrazem na prostorové vyjádření skalních a jiných objektů v krajině. Podle Americké agentury ochrany životního prostředí (odkaz) je informační systém organizovaný sběr, tvorba, přenos a šíření informací podle předem definovaného automatického, či manuálního postupu. Často se označuje jako "záznamový systém" nebo jen "systém". Většinou představuje systém, který obsahuje záznamy v elektronické podobě - vstupní (zdrojové) dokumenty, záznamy na elektronických médiích a výstupní záznamy společně se související dokumentací a různými ukazateli. Informační systém, který se zabývá i prostorovým vyjádřením objektů, je označován za geografický. Podle Voženílka (1998) je geografický informační systém (GIS) organizovaný, počítačově založený systém hardwaru, softwaru a geografických informací vyvinutý ke vstupu, správě, analytickému zpracování a prezentaci prostorových dat s důrazem na jejich prostorové analýzy. Autorem byly stanoveny tři základní složky, které by měl informační systém obsahovat a které budou použity jako hodnotící kritéria současných informačních systémů zabývajících se podobnou tematikou. Jejich kvalita a kvantita bude porovnána s touto prací. Mezi základní složky - dle autora - patří:
1) informační obsah (charakteristika studovaného území)
Informační obsah webových stránek2) databázový obsah (atributová část prostorových dat) 3) mapový obsah (vizualizace prostorových dat) První složka informačního systému obsahuje souhrnné údaje o zájmovém území. V rámci IS lezecké oblasti Hruboskalsko jsou popisovány následující charakteristiky:
1) vymezení oblasti
Zvláštní důraz si zaslouží bod 4, neboť informovanost lezecké veřejnosti o zákonech České Republiky a nařízeních ministerstva Životního prostředí souvisejících s pohybem ve zvláště chráněných oblastech, patří mezi hlavní přínosy IS lezecké oblasti Hruboskalsko.2) geologická a geomorfologická charakteristika oblasti 3) horolezecká charakteristika oblasti (včetně historie) 4) pravidla lezení (včetně informací o chráněných území) 5) přiblížení oblasti ve formě fotogalerie Klasifikaci hodnocení jednotlivých charakteristik informačního obsahu shrnuje tabulka 6.1. .: nahoru :.
Tab. 6.1 Klasifikace hodnocení informačního obsahu webových stránek
Databázový obsah webových stránek Druhým hodnotícím kritériem je databázový obsah. Tato složka je popisnou částí prostorových dat tematické mapy v projektu ArcView. Klasifikaci hodnocení databázového obsahu webových stránek shrnuje tabulka 6.2.
Tab. 6.2 Klasifikace hodnocení databázového obsahu webových stránek
Mapový obsah webových stránek Třetí složkou informačního systému je mapový obsah. Jeho propojení s obsahem databázovým z něj vytváří geografický informační systém. Hodnocení této složky se týká následujících kritérií: .: nahoru :.
1) interaktivnost
Hodnotící kritéria mapového obsahu již nelze popsat jednotným hodnocením, proto byl pro každou hodnocenou charakteristiku zvolen speciální popis (viz tabulky 6.3 až 6.6).2) měřítko 3) kartografická správnost 4) propojení s databází
Tab. 6.3 Klasifikace hodnocení mapového obsahu webových stránek
Tab.6.4 Klasifikace hodnocení mapového obsahu webových stránek
Tab. 6.5 Klasifikace hodnocení mapového obsahu webových stránek
Tab. 6.6 Klasifikace hodnocení mapového obsahu webových stránek
.: nahoru :. Hodnocení vybraných informačních systémů Strávíme-li určitý čas vyhledáváním webových stránek týkající se lezeckých oblastí, zjistíme, že neexistuje žádná souvislost mezi velikostí skalní oblasti a existencí jí příslušných webových stránek. Znamená to, že velká a významná oblast typu Adršpašské skály či Dubské skály, může postrádat jakoukoliv formu informačního systému. Informační systémy lezeckých oblastí se vyznačují naprostou nejednotností v obsahu. Pokud bychom hledali nějakou podobu geografického informačního systému, bude situace ještě zoufalejší. Právě zde se naskytuje příležitost pro zapojení výsledků této bakalářské práce.
Tabulky 6.8 až 6.10 uceleně udávají hodnocení jednotlivých složek informačních systémů lezeckých oblastí v ČR. Je třeba upozornit, že se nejedná o úplný seznam, nýbrž o výběr snadno dostupných webových stránek. Zároveň nebyly v hodnocení použity ty webové stránky, které postrádají podobu informačního systému, ve kterém by bylo možno jednotlivé charakteristiky alespoň v určitých částech ohodnotit. Na základě výše uvedených kritérií bylo pro hodnocení vybráno 16 webových stránek, z nichž 2 jsou všeobecně zaměřeny a 1 se týká zahraniční oblasti (viz tabulka 6.7).
Tab. 6.7 Odkazy na hodnocené stránky
Tab. 6.8 Hodnocení informačního obsahu webových stránek
.: nahoru :. Tab. 6.9 Hodnocení mapového obsahu webových stránek
Tab. 6.10 Hodnocení databázového obsahu webových stránek
Celkové hodnocení udává poměr získaných "černých" bodů ku maximálně možnému. Maximální počet bodů v jednotlivých složkách IS je následující:
Saské Švýcarsko (13) - rozsáhlá pískovcová oblast v Německu, která "navazuje" na Národní park České Švýcarsko. Informační obsah je z hodnocených webových zdrojů nejlépe zpracovaný. Velice kvalitně jsou popsány pravidla lezení, včetně pravidel týkajících se pohybu v chráněné oblasti. Rozsáhle je rozepsána historie lezení. Chybí tu však informace o geologii a geomorfologii. Fotogalerie plní funkci estetickou, nelze vyhledávat dle lezeckých objektů. Mapový obsah zde reprezentují dvě lokalizační mapky, které - kromě nedokonalé legendy - postrádají základní kompoziční prvky. Mapy jsou interaktivní v jednom kroku a jsou propojeny s popisnými informacemi. Nikoliv však s databází skalních objektů. Databázový obsah je dokonale zpracovaný. Vyhledávat lze podle všech základních kritérií (název, obtížnost, oblast, autor prvovýstupu, rok, typ a charakter cesty). Zajímavou nabídkou je možnost získat zdarma program, do kterého lze dohrávat přehledné mapky oblasti a vlastní databáze cest. .: nahoru :. Labské pískovce (13) - pískovcová skalní oblast, která je součástí Národního parku České Švýcarsko. Informační obsah- velmi dobře je zpracována horolezecká charakteristika, obšírně jsou popsána pravidla lezení a pohyb v chráněném území. Chybí údaje o vymezení oblasti, geologii a geomorfologii. Fotogalerie plní funkci estetickou, není propojena s databází cest, ani s popisnými informacemi. Mapový obsah patří z hodnocených webových stránek k nejlépe propracovaným. K dispozici je interaktivní přehledová mapa oblasti, která je propojena s databází skalních věží a cest. Týká se ale pouze části oblasti (Rájec). Ze základních kompozičních prvků je uvedeno jen měřítko a název mapy. Databázový obsah splňuje všechny požadavky dokonalého zpracování. Vyhledávání lze nejen podle základních kritérií (název, obtížnost, autor, rok prvovýstupu), ale i dle typu cesty (spára, komín). Hruboskalsko (9) - pískovcová skalní oblast, která je předmětem této bakalářské práce. Informační systém oblasti v podobě webových stránek vznikl v březnu 2004. Informační obsah je z části silnou stránkou. Velice podrobně je zpracována horolezecká charakteristika a pravidla lezení. Chybí ovšem vymezení, geologie a geomorfologie oblasti. Z hodnocených webových stránek má nejlépe zpracovanou fotogalerii. Fotografie jsou abecedně řazeny a lze podle nich vyhledávat v databázi cest. Mapový obsah není reprezentován žádnou mapou. Databázový obsah je dokonale propracovaný. Vyhledávat lze kromě klasických kritérií také podle atraktivnosti cesty, druhu cesty (spára, klasická cesta), podle existujících fotografií, dle charakteru zajištění cesty, atd. Efektivně je řešeno vyhledávání podle textového řetězce, kdy hledaný řetězec je zvýrazněn barvou a výsledkem dotazu je i informace v jakých sekcích byl řetězec nalezen. Prachovské skály (9) - pískovcová skalní oblast, která je součástí CHKO Český ráj. Informační obsah je z hodnocených webových zdrojů nejlépe zpracovaný. Chybí pouze vymezení oblasti. Fotogalerie doplňuje databázový obsah, ale není možné podle nich vyhledávat v databázi cest. Mapový obsah není reprezentován žádnou mapou. Databázový obsah je zpracovaný formou seznamu oblastí a věží, kdy je třeba se k hledané cestě "proklikat". Zcela chybí nástroj pro vyhledávání. "climbweb" (5) - tato webová stránka poskytuje informace o více lezeckých oblastech v České republice i v zahraničí a to buď formou internetových odkazů, nebo vlastním zpracováním průvodce oblasti. Mezi oblasti, které jsou zpracovány touto webovou stránkou patří Moravské pískovce a Moravský kras. Informační obsah není reprezentován ani jednou z hodnocených charakteristik. Mapový obsah reprezentuje několik lokalizačních mapek, které disponují některými ze základních kompozičních prvků (měřítko, název mapy, směrovka). Mapy nejsou interaktivní, nejsou propojeny s databází ani s popisnými informacemi. Databázový obsah je silnou stránkou webových stránek. V uvedených oblastech lze vyhledávat skalní objekty dle základních kritérií (název, obtížnost, prvovýstupce, rok). Navíc lze u obtížnosti zadat kritérium "je větší" či "je menší". "lezec" (5) - webová stránka poskytuje informace o více lezeckých oblastech v České republice i v zahraničí. Oblasti v České republice, které jsou zpracovány v rámci této webové stránky shrnuje tabulka 6.11. Informační obsah je zastoupen pouze velmi stručnou horolezeckou charakteristikou a fotogalerií, která plní funkci spíše estetickou. Je ale možné vyhledávat fotografie dle určitých kritérií (oblast, kategorie lezení, stát, autor fotografie). S databázovým obsahem propojeny nejsou. Ostatní charakteristiky chybí. Mapový obsah reprezentují pouze lokalizační mapy skalních objektů bez základních kompozičních prvků. Datový obsah je zpracován podrobně. Vyhledávání je možné jen podle názvu, obtížnosti, lokality a typu cesty.
Tab. 6.11 Oblasti zpracované webovou stránkou http://skaly.lezec.cz/
.: nahoru :. V celkovém hodnocení je nutné brát v úvahu všechny tři složky informačního systému. Maximální počet dosažených bodů je 21. Nejvíce bodů získala oblast Saské Švýcarsko a Labské pískovce (obě 13 bodů). Z toho vyplývá, že i ty nejlépe zpracované webové stránky sotva ze 2/3 odpovídají předpokládanému rozsahu a kvalitě této bakalářské práce. Je třeba ale upozornit, že tuto skutečnost ovlivňuje zejména neexistence nebo nekvalitní zpracování mapového obsahu. Nejlépe zpracovávanou složkou je informační a databázový obsah. Oblast Saské Švýcarsko a Prachovské skály se rozsahem informačního obsahu téměř rovnají této bakalářské práci. Řešení databáze "nejlépe umístěných" je na stejné a v některých případech i na vyšší úrovni, než v této bakalářské práci (např. Saské Švýcarsko, Hruboskalsko, Labské pískovce). Bodové "skóre" ve většině případech radikálně snižuje mapový obsah, který často zcela chybí, nebo je zpracován velmi neodborně a nekvalitně. Za zmínku stojí pouze mapy zpracované na webových stránkách Labské pískovce (viz hodnocení výše). V ostatních případech se jedná pouze o náčrty či mapové výřezy bez základních kompozičních prvků. METODY A POSTUP ZPRACOVÁNÍ IS Mapové podklady Textová a atributová data Projekt v prostředí ArcView GIS 3.1 Webová podoba IS Hruboskalsko Analogová mapa Hruboskalsko Mapové podklady Prvním krokem vlastního zpracování bylo zajištění mapových podkladů. Jako základní mapový podklad byl zvolen digitální vektorový topografický model území ČR odvozený z mapového obrazu Základní mapy České republiky 1: 10 000 v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému baltském (po vyrovnání) - ZABAGED, jehož správcem a poskytovatelem je Zeměměřičský úřad. Hruboskalsko zasahuje do čtyř mapových listů výše uvedeného měřítka - 03-32-23, 03-32-24, 03-34-03 a 03-34-04. Na žádost byla data Zeměměřičským úřadem poskytnuta pro účely zpracování bakalářské práce zdarma. ZABAGED je tvořen a provozován v grafickém prostředí MicroStation, poskytnutá data jsou tedy ve formátu .dgn a obsahují jak výškopis tak polohopis. Tematickou podkladovou vrstvou se staly mapové nákresy Hruboskalska vytvořené panem Jindřichem Sochorem, jejichž tematický obsah se zabývá skalními objekty. Mapové nákresy jsou v nejednotném zato mnohdy ve velmi velkém měřítku (až 1 : 100). Po dohodě s panem Sochorem bylo možné využít mapové nákresy bezplatně. Získány byly prostřednictvím nakladatelství NH SAVANA v rastrové podobě (ve formátu .tiff). Pro účely zpracování některých entit (lesní plochy, vodní plochy) a pro korekci lokalizace nově editovaných entit (skalní objekty, cesty) byly získány od Českého úřadu katastrálního a zeměměřičského barevné ortofotosnímky odpovídající kladu následujících listů Základní mapy 1 : 5 000 - 030928, 030929, 030938 a 030939. Pro účely zpracování bakalářské práce byly poskytnuty také bezplatně. K vypracování lokalizační mapy oblasti (viz. mapa v menu "lokalizace oblasti") byla použita data ze Správy CHKO Český ráj. Jedná se zejména o tyto vrstvy: hranice zvláště chráněných území, komunikace, lesní plochy, vodní plochy, vrstevnice. .: nahoru :. Textová a atributová data Textová data potřebná pro zpracování informační části IS lezecké oblasti Hruboskalsko (vymezení území, geologie, geomorfologie, horolezecká charakteristika) byla získána způsobem popsaným v kapitole 2. Veškeré zdroje cituje seznam literatury na konci této práce. Atributová data jsou nosníkem databázové části IS lezecké oblasti Hruboskalsko. Podstatná část atributů vychází z knižního lezeckého průvodce Hruboskalsko 2. díl (vydaného nakladatelstvím NH SAVANA v roce 1998). Na žádost byl tento průvodce pro účely zpracování bakalářské práce poskytnut bezplatně v digitální podobě. Pro další využití v prostředí Arcview 3.2 byly textové informace převedeny do tabulek v Excelu a následně byly exportovány do formátu .dbf. Hlavní tematika IS lezecké oblasti Hruboskalsko je tvořena skalními objekty, proto právě tyto entity vytváří základní databázi.
PROJEKT V PROSTŘEDÍ ARCVIEW 3.2 Příprava podkladů Výběr prvků pro účely tematické mapy Vektorizace a transformace objektů Připojení atributových informací GPS mapování Barevný ortofotosnímek Vytvoření zbývajících vrstev Znakový klíč Popis objektů Příprava podkladů Na úplném začátku tvorby tematické mapy v prostředí Arcview 3.2 vybraného území byly převedeny vrstvy výškopisu a polohopisu z formátu .dgn do formátu .shp. Jelikož z celého území čtyř mapových listů (72,124 km2) byla předmětem IS lezecké oblasti Hruboskalsko jen část (8,630 km2), byl proveden pomocí extenze Geoprocessing výběr zájmového území. Výběr prvků pro účely tematické mapy Podle vysvětlivek k atributovým informacím jednotlivých prvků ve vrstvě polohopisu byla vytvořena "pracovní" legenda. Ne všechny objekty ze ZABAGEDu byly vhodné pro tematickou mapu lezecké oblasti Hruboskalsko. Jelikož všechny objekty byly liniové, bylo nutné některé z nich převést pomocí skriptu "cvtplply.ave" na polygony. Převod se týkal skalních objektů, vodních ploch a budov. Dále byl sestaven seznam všech objektů, které budou součástí mapy lezecké oblasti Hruboskalsko. U vybraných objektů je uveden seznam sledovaných atributů: 1) bodová vrstva " občerstvovací zařízení " prameny " vyhlídky " železniční stanice " kostely, kaple " parkoviště 2) liniová vrstva " silnice " cesty " pěšiny " přístupové cesty " turistické cesty - typ (červená, modrá, žlutá, zelená), popis (orientační průběh trasy) " železnice " hranice zvláště chráněného území " vodní toky 3) polygonová vrstva " skalní věže - ID, název, počet lezeckých cest, rozsah obtížnosti, číslo v průvodci, hlavní oblast, oblast, podoblast " skalní masivy - ID, název, počet lezeckých cest, rozsah obtížnosti, číslo v průvodci, hlavní oblast, oblast, podoblast " bouldery - ID, název, počet lezeckých cest, rozsah obtížnosti, číslo v průvodci, hlavní oblast, oblast, podoblast " předskalí, okrajové skály, ostatní masivy - ID, hlavní oblast, oblast, podoblast " nezařazené skalní objekty - ID " hlavní oblasti - ID_název, počet lezeckých objektů, rozsah obtížnosti, rozloha (ha) " oblasti - ID_název, počet lezeckých objektů, rozsah obtížnosti, rozloha (ha), hlavní oblast " podoblasti - ID_název, počet lezeckých objektů, rozsah obtížnosti, rozloha (ha), oblast, hlavní oblast " rybníky, vodní nádrže " bažiny, zamokřené plochy " budovy " lesní plochy - typ (vzrostlý les, školky, mýtiny) 4) výškopis " vrstevnice - ID, hodnota (nadm. výška) .: nahoru :. Vektorizace a transformace objektů Na základě výše uvedeného seznamu bylo přistoupeno k postupné tvorbě či editaci objektů. Základním prvkem jsou skalní objekty, které byly vektorizovány z rastrových podkladů mapových nákresů. Vektorizace proběhla automaticky pomocí programu CorelTrace. Výsledek byl uložen ve formátu .dxf. Takto provedená vektorizace byla ovšem příliš podrobná, neboť mapové nákresy - jak bylo uvedeno na začátku této kapitoly - mnohdy odpovídaly měřítku 1 : 100. Měřítko finální mapy lezecké oblasti Hruboskalsko bylo stanoveno na 1 : 2 500. Vektorizované nákresy byly tedy použity k opětovné vektorizaci, tentokrát zcela manuální. Mapových nákresů, které se staly předmětem vektorizace, bylo celkem 30. Předtím, než byla provedena ruční vektorizace, byly mapové nákresy v programu CorelDraw spojeny do třech oblastí. Jednotlivé oblasti byly dále načteny do Arcview 3.2 a pomocí extenze Register and Transform transformovány. Jako lícovacích bodů bylo použito GPS bodů zaměřených během terénního mapování (viz dále). Skalní objekty byly během manuální vektorizace generalizovány. Dalšími objekty, které byly vektorizovány z mapových nákresů, byly přístupové cesty ke skalním objektům. V tomto případě nebyl použit žádný stupeň generalizace. Vektorizovány byly zcela všechny přístupové cesty. Výjimku tvořily cesty, které, jak bylo zjištěno z terénního mapování území, již nejsou v terénu znatelné nebo cesty, které by neměly být z ochranářských důvodů (eroze svahů, lesní školky, atd.) používány. Přístupové cesty byly napojeny na hlavní síť pěšin a cest, které byly součástí mapového podkladu ZABAGED. Dále byla vytvořena vrstva turistických cest. Jejich průběh vychází z turistické mapy Hruboskalsko v měřítku 1 : 8 000 od Geodézie ČS a.s., z vrstvy turistických cest vytvořené na Správě CHKO Český ráj a ze znalostí příslušné oblasti. Následovalo všeobecné zhlazení liniových prvků (cesty, železnice, vodní toky), které bylo podrobeno základnímu měřítku 1 : 2 500. Připojení atributových informací Těmto základním objektům lezecké mapy Hruboskalsko byly dále pomocí funkce join připojeny atributové informace zpracované v rámci naplňování databáze. Jelikož připojené tabulky nelze v Arcview 3.2 editovat, bylo nutné takto spojené tabulky exportovat do formátu dbf a následně přepsat tabulku původní. Posledním krokem k finální podobě atributové části objektů bylo doplnění chybějících hodnot a nových atributů (např. atribut číslo v průvodci u skalních objektů, popis u turistických cest, atd). GPS mapování Tvorba mapy, která reprezentuje skutečnost přesně a bezchybně, vyžaduje dokonalou znalost příslušného území. Proto bylo součástí zpracování i terénní mapování, při kterém bylo nejen zjištěno, zda jsou určité objekty správně polohově lokalizovány či mají stejný průběh jako v používaných mapových podkladech, ale zejména bylo pomocí metody GPS zaměřeno 110 bodů, které následně byly využity k přesnější transformaci mapových podkladů a ke korekci polohy některých objektů (skalní objekty, cesty). Při mapování metodou GPS bylo použito GPS zařízení GPSMAP 76 firmy GARMIN zapůjčené katedrou geoinformatiky. Zaměřené body (křížení cest, skalní objekty, rozcestí) byly pomocí nekomerčního softwaru G7toWin, který je dostupný na internetu zdarma, převedeny z GPS přístroje do textového formátu .csv (Comma Separated Values File). Tento textový soubor byl dále importován do prostředí Microsoft Excel, ze kterého byl exportován do formátu .dbf. V Arcview 3.2 bylo z tabulky bodů vytvořeno nové téma a vytvořený "shapefile" byl pomocí softwaru TransMap transformován do souřadnicového systému S-JTSK. Tímto závěrečným krokem byla výsledná vrstva GPS bodů připravena k využití výše uvedeným operacím. .: nahoru :. Barevný ortofotosnímek Jak již bylo uvedeno na začátku této kapitoly, jedním z mapových podkladů byl barevný ortofotosnímek s rozlišením cca 0,5 m poskytnutý Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním. Na podkladě ortofotosnímku byla zpracována vrstva lesních ploch a byla provedena korekce polohy některých objektů (skalní objekty, cesty). V neposlední řadě byl ortofotosnímek použit k 3D vizualizaci zájmového území. Vytvoření zbývajících vrstev Podle seznamu zvolených entit, které byly zahrnuty do mapy lezecké oblasti Hruboskalsko (viz výše), byly v závěrečné fázi tvorby projektu v prostředí Arcview 3.2 vytvořeny nebo zeditovány doplňkové - méně náročné - vrstvy: občerstvovací zařízení, prameny, vyhlídky, hrady, zámky, železniční stanice, kostely, kaple, parkoviště, hranice zchmú, stromořadí, budovy, rybníky, bažiny. Znakový klíč v projektu Arcview 3.2 Předposledním krokem bylo sestavení značkového klíče, který nahradil "pracovní" legendu, která doposud sloužila k rozlišení jednotlivých mapových entit. Znakový klíč byl tvořen s přihlédnutím k následnému tisku papírové mapy v měřítku 1 : 2 500. Samotná tvorba znakového klíče spočívala ve správné volbě barev, tloušťky čar a vhodné symboliky některých entit (občerstvovací zařízení hrady a zámky). Popis objektů Finálním krokem při tvorbě projektu bylo vytvoření popisů tematické vrstvy lezeckých objektů. Základním popisem byl zvolen název skalního objektu. V závislosti na měřítku se dále objeví další atribut - rozsah obtížnosti. WEBOVÁ PODOBA IS LEZECKÉ OBLASTI HRUBOSKALSKO Jako uživatelské rozhraní IS lezecké oblasti Hruboskalsko bylo zvoleno webové prostředí. Internet je čím dál větší samozřejmostí, proto webová podoba informačního systému je nejlepší volbou. IS lezecké oblasti Hruboskalsko byl tedy zpracován do podoby webových stránek, jejichž úplnou funkčnost prozatím zajišťuje pouze samospustitelné CD (více viz kapitola Diskuse). Součástí webových stránek jsou veškeré informace o studovaném území (vymezení území, geologická a geomorfologická charakteristika a horolezecká charakteristika), mapy a evidence lezeckých objektů a také popis samotného zpracování informačního systému. Pro vizualizaci digitálních map vytvořených v prostředí Arcview 3.2 byl zvolen volně přístupný nekomerční produkt Kristýna GIS systém verze 1.1, který vytvořil Josef Genserek. Tato prohlížečka gisových dat (shapefile) byla zakomponována do webových stránek s tím, že k vytvořeným mapám bude mít uživatel přístup až po jejím nainstalování. V prostředí Kristýna bylo nutné vytvořit "nový" znakový klíč, neboť symbolika objektů je zde v porovnání s Arcview 3.2 méně rozsáhlá. Grafický návrh webových stránek byl zpracován v programu CorelDraw 9.0 a Paint Shop Pro (Jasc Software Inc), html kód byl sestaven za pomocí volně šiřitelného univerzálního editoru PSPad (verze 4.2.8). ANALOGOVÁ MAPA HRUBOSKALSKO Jedním z výstupů této bakalářské práce je analogová mapa lezecké oblasti Hruboskalsko v měřítku 1 : 2 500. Prvním krokem k jejímu sestavení bylo vytvoření základní kompozice. Vzhledem k velikosti území (2750 m x 3150 m) a ke zvolenému měřítku (1 : 2 500) bylo třeba zvolit formát papíru A0 (891 mm x 1182 mm). Analogová mapa nepokrývá celé Hruboskalsko, nýbrž jen zájmovou oblast, do které spadají - dle horolezeckého rozdělení (viz kapitola 5.1) - oblasti Kapelník, Maják a Přední Skalák. Dále bylo nutné upravit symboliku (tloušťku čar) některých objektů, neboť prvořadé bylo zajistit čitelnost a přehlednost mapy. Jelikož projekt v Arcview byl zpracováván na počítači s LCD monitorem, bylo nutné sladit barvy některých objektů, podle zobrazení na "klasickém" CRT monitoru, kde je zobrazení barev věrohodnější. Tím bylo zajištěno, aby rozdíl mezi barvami na monitoru a barvami výsledného tisku byl minimální. Následoval tisk papírové mapy na ploteru HP….., který je k dispozici na GIS učebně katedry geoinformatiky. .: nahoru :. Literární zdroje Demek, J. (1965): Geomorfologie českých zemí. Praha, NČSAV, 335 s. Demek, J. ed.(1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia, 584s. Environmental Protection Agency [online], poslední revize 3.5.2004 [cit.2004-20-03]. Dostupné z: < http://www.epa.gov/records/gloss/gloss05.htm#i>. Hejtmánek, Homolka, Sochor (1998): Hruboskalsko - 2. díl. NH Savana, 256 s. Hruboskalsko "Skalák" - turistická mapa, 1 : 11 000. Zlín, SHOCart, 1997. Hruboskalsko - turistická mapa, 1 : 8 000. Praha, Geodézie ČS, 2001. Janků, J. et al. (1977): Pískovcové skály v Čechách - horolezecký průvodce (1). Praha, Olympia, 464 s. Rubín, J., Balatka, B. et al. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha, Academia, 388 s. Sitenský, L. (1994): Skalní města v Čechách. Praha, Nakladatelství Dita, 230 s. Voženílek, V. (1998): Geografické informační systémy I. - pojetí, historie, základní komponenty. Olomouc, Vydavatelství Univerzity Palackého, 173 s. Voženílek, V. (2002): Diplomové práce z geoinformatiky. Olomouc, UP, 31 s. Voženílek, V. (2002): Národní parky a chráněné krajinné oblasti ČR. Olomouc, 156 str. Mapové podklady Digitální vektorový topografický model území ČR odvozený z mapového obrazu Základní mapy České republiky 1: 10 000 v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému baltském (po vyrovnání)ZABAGED - Český úřad zeměměřičský a katastrální Barevný ortofotosnímek, rozlišení 0,5m - Český úřad zeměměřičský a katastrální Mapy skalních objektů - Jindřich Sochor Datové vrstvy (hranice zvláště chráněných území, komunikace, lesní plochy, vodní plochy, aj.) - Správa CHKO ČR |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
