Rozdělení oblasti    Historie    Pravidla lezení v CHKO Český ráj    Pravidla pískovcového lezení v Čechách
Rozdělení oblasti
Hruboskalské skalní město, často nazývané "Skalák" či "Hrubice" patří mezi jedno z nejkrásnějších skalních měst u nás. Pro lezce tu je ukryto přes 400 věží s výškou až 55 metrů . Horolezecky je děleno na 7 oblastí, přičemž všechny -kromě Údolíček - spadají do Přírodní rezervace Hruboskalsko.

Lezecké oblasti Hruboskalského skalního města

  • Kapelník
  • Čertova ruka
  • Přední Skalák
  • Maják
  • Dračí skály
  • Zámecká rokle
  • Údolíčka
Tento informační systém se zabývá prvními čtyřmi oblastmi.
  • Kapelník - oblast je ohraničena silnicemi Hrubá skála - Valdštejn a Sedmihorky - Valdštejn. Věže stojí mezi Bukovinou a Janovou vyhlídkou. Ústřední skálou oblasti a celého Hruboskalska je věž Kapelník. Proti údolní stěně Kapelníka se zvedá jedna z nejvyšších stěn celého Českého ráje - Údolní stěna Podmokelské věže. Nedaleko se tyčí další dominanta a geologická rarita - štíhlá věž Taktovka.
  • Čertova ruka - osamocený, rozložitý masív včetně několika přilehlých věží (Šourkova věž, Velká Bašta, Malá Bašta aj.) mezi vyhlídkou u Lvíčka a Janovou vyhlídkou.
  • Přední skalák - pokračování skal od Janovy vyhlídky směrem k hradu Valdštejn (Monastýr, Dvojče, Zapadlé věže, Figura aj.).
  • Maják - hustá skupina skal soustředěná okolo mohutné věže Maják. Od ostatních částí ji odděluje žlutě značená cesta ze Sedmihorek na Valdštejn. Patří sem věže jako: Blatník, Brána, Ottovy věže, Čertova věž aj.
.: nahoru :. Historie lezení

První české výstupy významných cest oblasti
rok věž cesta obtížnost autor prvovýstupu
1928 Anebo N.c. V J. Baudy, K. Čabelka, V. Náhlovský
1929 Podmokelská Komínová III A. Zima
1930 Mnich Údolní cesta VII Gottman
1932 Galeon N.c. VI F. Stříbrný, V. Nejedlo
1932 Kapelník N.c. VII J. Baudy, K. Čabelka, J. Bauma
1934 Sfinga N.c. IV K. Čabelka, M. Jedlička, R. O. Bauše, D. Jedličková
1934 Jeřabí N.c. V K. Čabelka, R. O. Bauše, M. Jedlička, D. Jedličková
1934 Panny N.c. V K. Čabelka, M. Jedlička, R. O. Bauše, D. Jedličková
1935 Taktovka St.c. VIIb V. Nejedlo stř. L. Vodháněl, F. Svoboda
1937 Brána Schuckova cesta V K. Čabelka, R. O. Bauše
1940 Maják Jeschkeho spára VIIc R. O. Bauše, M. Jedlička, D. Jedličková
1941 Kapelník Jeschkeho stěna VII K. Chlum stř. V. Kříž
1941 Kapelník Funkeho stěna VIIb V. Procházka, L. Vodháněl, J. Smítka

Hejtmánek (1998) uvádí, že po období českých přelezů saských cest přirozeně přišla éra prvovýstupů. Do stěn a spár skal této oblasti se jimi v předválečných a válečných letech výrazně zapsali Pražáci Karel "Čába" Čabelka, Zdeněk Mézl, Otto Jelínek a další. Nejvíce zde však "řádili" Turnováci. Joska Smítka a jeho kamarádi Ladislav "Fifan" Vodháněl, Vladimír "Chroust" Procházka, bratři Karel a Václav Chlumovi, Ríšík Karoušek, Václav Kříž, Břetislav Vorel, Jaroslav "Kujan" Janků a další. Výsledkem tohoto období je řada krásných, hodnotných a dodnes populárních klasických cest. Kdo by neznal Méblák a Gotiku na Maják, Chroustovku na Galeona, Smítkárnu a Chlumovku na Dominstein, Lengáčovku na Bránu, spáry na Ottovce…
Po válce o něco mladší generace - J. Mašek, K. Cerman, B. Svatoš, O. Kopal, R. Kuchař, V. Kalfeřt, B. Nejedlo, J. Kysela, J. Šimon, V. Haleš, J. Plátek a další - přidala hned několik skvělých cest na Dominstein, další na Panny, Sfingu, Lavici, Ottovu věž, Maják, Opomenutou a řadu jiných věží.
Po nich nastoupili Joska Čihula, Franta Kroupa, Ládík Mejsnar, Vašek Chlum ml., Ladislav "Fifan" Vodháněl ml., Vašek Mazánek, bratři Milan a Mirek Černý, Jiří "Pytlík" Unger, Zorka a Petr Prachtelovi. Jejich mistrovství dodnes připomínají lezecké perly té doby, jako Cesta západních letců na Bránu, Egyptská na Sfingu, Modlitba za kamarády na Opomenutou, Bráchova cesta na Mariáš a další. Mezníkem se nepochybně stala Údolka na Kapelníka, přestože nebyla udělána čistě.
V druhé polovině šedesátých a na přelomu sedmdesátých let, jak dále uvádí Hejtmánek (1998), se objevili další jako Jirka "Šáša" Jíra, Honza "Chroust" Procházka, Josef "Joščík" Hradecký, Joska "Rak" Rakoncaj, Jirka "Termit" Folprecht, bratři Sochorové, bratři Žofkové, Pavel "Ščevl" Ščevlík, Franta "Perry" Šída, Pavel "Stříbrňák" Stříbrný…
Autorem nejtěžších prvovýstupů je Petr "Špek" Slanina. Cesty "Ztracená archa" - IXc, "Zeby lekrace" - IXc, "Nešikovné ruce" - RP IXc, "Dáreček" - IXc, "Veselé vesele" - X, výrazně převyšují místní standard.

Pravidla pískovcového lezení v CHKO Český ráj
Podle Hejtmánka (1998) lezení ve většině skalních oblatech České Republiky je možné jen díky výjimce Ministerstva Životního Prostředí ČR. Ne jinak tomu je v CHKO Český Ráj. Tato výjimka platila v CHKO Český Ráj od roku 1974. Po schválení nového zákona č. 114/95 Sb. "O ochraně přírody a krajiny", je lezení povoleno na základě výjimky z tohoto zákona, tzv. "Rozhodnutí" Správy CHKO Český Ráj. Text znění "Rozhodnutí" o udělení souhlasu pro lezení v PR Hruboskalsko ze dne 21. března 1998:
  • Lezci jsou povinni plně respektovat a dodržovat "Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách" (dále jen pravidla), platná od 1. 7. 1998.
  • Pravidla resp. § 3, odst. 2, bod c upřesňuje lezení na mokrém a vlhkém pískovci.
  • V PR Hruboskalsko platí při horolezecké činnosti zákaz používání magnézia.
  • V PR Hruboskalsko je dovoleno lézt pouze na současně evidovaných věžích včetně Čertovy ruky (bývalá přírodní památka, dnes součást PR Hruboskalsko).
  • Na neevidovaných masívech (okrajích) není dovoleno provozovat horolezeckou činnost včetně provádění prvovýstupů.
  • Správa CHKO Český ráj si v případě enormního poškození povrchu přístupu ke skalám vyhrazuje možnost uzavření takto poškozených partií.
  • Dále si Správa CHKO Český ráj vyhrazuje možnost dočasného uzavření některých lezeckých cest z důvodu zachování přírodních hodnot (např. v době hnízdění ptáků).
Pro lezení na pískovcích Hruboskalska platí navíc:
  • lezení je povoleno od 1. dubna do 31. října
  • je zakázáno lezení na mokrém a vlhkém pískovci, min. však 48 hodin po dešti
  • je zakázáno osazovat zavrtané skoby, expanzní nýty, dříky etc.
  • užívat k přístupu ke skalám turistické cesty nebo cesty vyznačené se souhlasem Správy CHKO

.: nahoru :. PRAVIDLA sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách

S počátkem sportovního lezení na pískovcových skalách vznikla současně pravidla pro překonávání obtíží během výstupu. Pravidla, původně dodržována pouze ústním podáním, bylo nutno upřesňovat, konfrontovat s novými prvky výstroje a výzbroje. Stala se tak nedílnou částí tohoto sportovního odvětví a měla i rozhodující vliv na jeho vývoj. Postupně bylo nutné pravidla formulovat naprosto přesně a písemnou formou pravidel rozšířit mezi rozrůstající se obec lezců na pískovcových skalách.
Minulá závazná pravidla platila od 1. 3. 1988. Vývoj techniky lezení, lezecké výstroje a nové pohledy na působení lezce v přírodě a v CHKO potřebují novelu těchto pravidel, a tím i zohlednění všech nových skutečností. Proto došlo k novelizaci pravidel, aby vývoj sportovního lezení nebyl zpomalován nebo aby nedocházelo k záměrnému porušování těchto pravidel. Novela platí od 1. 7. 1998.

§ 1 Platnost pravidel    § 2 Definice základních pojmů    § 3 Základní ustanovení    § 4Zajišťovací prostředky   § 5 Zásady sportovního lezení       § 6 Umístění a osazování fixních jisticích prostředků       § 7 Prvovýstupy   § 8 Právo na dokončení prvovýstupu   § 9 Řízení o prvovýstupech   § 10 Orgány horolezeckého svazu   Jednotná pískovcová klasifikace

§ 1 Platnost pravidel
Tato pravidla se vztahují na všechny lezecké objekty v pískovcových oblastech v Čechách a jsou závazná pro všechny lezce, organizované v některém horolezeckém oddílu v rámci ČHS (Český horolezecký svaz), nebo organizované lezce v U.I.A.A. (Union Internationale des Associations d Alpinisme), kteří v těchto oblastech podnikají lezecké výstupy nebo provádějí výcvik ve sportovním lezení.

Pravidla nabývají účinnost dnem 1. 7. 1998. K témuž dni se ruší Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách platná od 1. 5. 1988.

§ 2 Definice základních pojmů
Sportovní lezení je takový způsob lezení, při kterém jsou dodržována všechna ustanovení těchto pravidel. Jestliže lezec nedodrží některá z těchto ustanovení, hodnotí se jeho výkon jako nesportovní. Lezec je povinen překonávat obtíže cesty a gravitace pouze vlastní silou a k výstupu smí používat pouze přírodních stupů a chytů. Stavění ve smyslu pravidel (§ 5, odst. 5) a slanění při sestupu jsou považovány za uznaný způsob lezecké techniky.

Lezeckými objekty rozumíme věže a masívy, splňující podmínky příslušné oblastní vrcholové komise (dále jen VK) o minimální výšce, resp. délce výstupu. Věže jsou skalní útvary, jejichž vrchol je dosažitelný pouze horolezeckým způsobem (lezení, přeskok či přepad). Masívy jsou úseky skal, obvykle přístupné nejméně z jedné strany nelezeckým způsobem.

Je-li linie, po níž postupuje lezec od nástupu k vrcholu samostatná úplně nebo nejméně ze 2/3 celkové délky, mluvíme o cestě. Je-li oddělená linie výstupu kratší než 2/3, považuje se později vzniklá část cesty za variantu. .: nahoru :.

§ 3 Základní ustanovení
Provozovat horolezectví na pískovcích ve smyslu těchto pravidel je povoleno jen horolezcům organizovaným ve výše uvedených organizacích a adeptům horolezeckého sportu, kteří nejsou sice členy uvedených organizací, ale musí být doprovázeni alespoň jedním členem ČHS, majícím horolezeckou kvalifikační třídu cvičitel, instruktor nebo lektor. Tito všichni jsou dále označeni jako horolezci. Horolezci jsou povinni:
  • prokázat se oprávněným kontrolním orgánům platným členským průkazem organizací uvedených v bodě 1 , § 1,
  • užívat k přístupu ke skalám turistické cesty nebo cesty vyznačené se souhlasem Správy CHKO; nejsou-li tyto cesty vyznačeny, volit přístup tak, aby nedocházelo k poškození povrchu půdy a její následné erozi,
  • chovat se šetrně ke všem složkám přírodního prostředí a zachovávat klid,
  • nerušit hnízdění ptactva a oznamovat Správě CHKO, resp. správci oblasti zjištěná zahnízdění ptáků, dbát zákazu lezení na vybrané věže a masívy v období, které vyhlásí Správa CHKO, správce oblasti nebo ornitologové.
  • Při výstupu a sestupu je povinností horolezce postupovat tak, aby poškození povrchu skály bylo omezeno na nejmenší možnou míru. Zejména není povoleno:
    • jakkoliv poškozovat a úmyslně měnit povrch skal (dřít skálu při manipulaci s lanem, rýt či vysekávat chyty, prorážet nedokonalé hodiny apod.),
    • vzhledem k malé pevnosti a mimořádné lámavosti způsobené vlhkostí (kdy pevnost horniny je snížena i několik dní po dešti) platí přísný zákaz lezení na vodou nasáklém, zasněženém a zledovatělém pískovci; bližší podmínky (tj. doba zákazu lezení po dešti, zda je povoleno lezení i v zimním období, atd.) budou určeny orgány ochrany přírody v povoleních pro lezení vydané k jednotlivým oblastem,
    • lézt v obuvi s tvrdou podrážkou poškozující pískovec (např. vibram), používání stoupacích želez apod.,
    • slaňovat pomocí stromů či keřů bez osazení trvalé smyčky,
    • používat jisticí pomůcky porušující pískovec (např. vklíněnce, frendy, hexentry) a jiné prostředky, které svými vlastnostmi mění charakter skály.
  • Veškeré fixní zajišťovací prostředky, slaňovací kruhy, hrazdičky a držáky vrcholových knížek jsou zasazovány trvale a nesmějí být odstraněny nebo přemístěny jen ohrožují-li bezpečnost lezení, ruší-li se cesta nebo vyžadují-li to zájmy ochrany přírody. Otvor po odstraněném kruhu a pod. musí být vhodným trvalým způsobem vyplněn (např. zacementován).
  • Je nutná šetrnost při používání hodin, hrotů a jiných skalních útvarů, stromů a keřů k zajišťování. S jisticí smyčkou je nutno zacházet tak, aby při jejím kladení nebo odstranění nebyla skála, strom nebo keř poškozovány (např. obrušováním).
  • Při horolezecké činnosti je povinností každého lezce dodržovat ostatní předpisy týkající se jednotlivých chráněných území nebo útvarů a pokyny VK pro příslušná území. Zejména je nutné dodržovat všechny podmínky pro horolezeckou činnost obsažené v jednotlivých výjimkách a povoleních udělené příslušnými orgány ochrany přírody.
  • .: nahoru :.
§ 4 Zajišťovací prostředky
Veškeré zajišťovací prostředky, výstroj a výzbroj musí být takové povahy a musí být používány takovým způsobem, aby:
  • neohrožovaly bezpečnost lezců ani ostatních lidí,
  • nepoškozovaly skálu ani přírodní prostředí.
Jiné fixní zajišťovací prostředky než ČHS povolené a normalizované, které by se staly součástí lezecké cesty, není dovoleno používat. Upřesnění podmínek pro používání zajišťovacích prostředků v jednotlivých regionech je uvedeno v příloze.

Z přenosných zajišťovacích prostředků se smí používat pouze lano a lanové i ploché smyčky.

§ 5 Zásady sportovního lezení
Při sportovním lezení na pískovci smí lezec používat jen povolené zajišťovací prostředky, výstroj a výzbroj.

Fixní jisticí prostředky (stěnové kruhy nebo pískovcové skoby) :
  • jsou určeny výlučně k jištění, je však dovoleno používat je k postupnému slaňování z vrcholu a ke slaňování při přerušení výstupu,
  • jako opěrného bodu smí být fixního jisticího prostředku lezcem použito teprve po dosažení jeho úrovně a zavěšení lana, pokračovat ve výstupu lze jen z místa, na němž byl výstup přerušen,
  • jisticí prostředky sousedících a křižujících cest, jakož i slaňovací kruhy, které jsou v trase výstupové cesty, mohou být k jištění použity jen tehdy, použil-li jich k jištění prvovýstupce a uvádí-li to v popise cesty.
Lano:
je za postupu k vrcholu určeno jen k jištění, jiný způsob použití lana při výstupu, zejména formou aktivní podpory s cílem pomoci při překonávání gravitace, je přípustný jen podle ustanovení odst. 5, písmeno c) tohoto paragrafu, za nesportovní se považuje, a proto neuznává:
  • postranní jištění (tzv. schwebe), s výjimkou výstupů uskutečněných před 1. 5. 1968 nebo předchozího souhlasu VK. Použití tohoto způsobu se povinně uvádí v zápise ve vrcholové knížce,
  • prostupování výstupové cesty s částečným nebo plným zajištěním shora, ev. ze strany..
  • vysílání lezců (pohotovosti) nad prvolezce záměrně určených ke spuštění lana v případě nouze,
  • nahazování lana na skalní útvary (hroty) a jisticí prostředky pro lezce jinak nedosažitelné,
při lezení, jištění a manipulaci s lanem je nutno dbát, aby lano nepoškozovalo povrch skály. Tomuto požadavku musí lezec podřídit i způsob vedení výstupu a dobírání ostatních členů mužstva (zejména nelézt výstupovou cestu stylem OS, RP a pod. v případě, že by docházelo k odírání pískovce lanem).

Smyčky:
v trase výstupové cesty mohou být k jištění zakládány lanové nebo ploché smyčky. Založení smyček musí vyplývat pouze z přirozené možnosti na povrchu skály (hodiny, spára, strom, apod.),

odpočívání ve smyčkách snižuje sportovní hodnotu výstupu. .: nahoru :.

Stavění:
stavění vlastní silou, resp. stavění se sedačky (jednoduché ve dvojici i násobné či vydatné při spolupráci více lezců) je uznaný způsob lezecké techniky. Je dovoleno jen tam, kde je užil prvovýstupce. Stavění vlastní silou je sportovně hodnotnější. Přelezení místa, kde bylo při prvovýstupu použito stavění, bez stavění je sportovně hodnotnější,

při stavění vlastní silou smí být stavějící spolulezec s fixním jisticím prostředkem nebo jisticí smyčkou spojen pouze volně visícím sebezajištěním. Při stavění ze sedačky je sebezajištění namáhanou částí.,

další na laně má právo přelézt úsek, který prvolezec překonal stavěním, pomocí lana,

úsek cesty, který byl při prvovýstupu překonán stavěním nebo na němž v důsledku změny na skále se stavění stalo nezbytným, jakož i druh použitého stavění, musí být uveden v popise cesty, resp. popis musí být dodatečně upřesněn,

pokud prvolezec přeleze místo, kde se používá stavění, bez tohoto stavění, uvede v zápise o výstupu poznámku "bez stavění". Pokud dojde k prvnímu přelezení bez stavění, je povinností oznámit tuto skutečnost VK současně s návrhem obtížnosti tohoto místa.

Lezci jsou povinni ve všech zprávách o svých lezeckých výstupech a výkonech uvádět jen pravdivé údaje. Výstupy, při nichž nebyla dodržena pravidla, se považují za nesportovní.

§ 6 Umístění a osazování fixních jisticích prostředků
Fixní jisticí prostředky, jakož i způsob jejich osazování, musí odpovídat Pokynům pro výrobu a osazování fixních jisticích prostředků.

Za spolehlivost fixního jisticího prostředku je zodpovědný lezec, který prostředek osadil.

Pokud je to možné, a neodporuje-li to Pokynům pro osazování fixních jisticích prostředků, měl by být fixní jisticí prostředek umístěn na takové místo, aby při případném přelezu stylem OS, RP apod. nebyla poškozována skála odíráním lana.

Zjistí-li lezec, že kruh je vadný nebo že je závadné jeho osazení, je povinen neprodleně o tom vyrozumět správce skalní oblasti nebo příslušnou VK. Stejnou povinnost má při zjištění poškozeného přírodního jisticího bodu.

Při následných výstupech není dovoleno fixní jisticí prostředky přidávat, přemisťovat ani ubírat. Výjimka z tohoto pravidla je přípustná jen v těchto případech:
  • rozhodla-li VK, že z důvodu bezpečnosti je osazením kruhu nutné nahradit buď již neexistující nebo poškozený původní přírodní útvar,
  • jen se souhlasem prvovýstupce a VK,
  • ruší-li se cesta.
Fixní jisticí prostředky při prvovýstupu se osazují dle § 7, odst. (4), v ostatních případech je možno kruhy osazovat i ze slanění, s horním jištěním apod.

Fixní jisticí prostředek, který nahrazuje poškozený jisticí prostředek nebo přírodní jisticí bod dle odst. (5), písm. a) tohoto paragrafu musí být umístěn v bezprostřední, avšak bezpečné vzdálenosti od nahrazovaného jisticího bodu tak, aby se nezměnila obtížnost ani charakter cesty.

Změnu počtu fixních jisticích prostředků zajišťuje organizačně VK.

Fixní slaňovací prostředky musí být umístěny tak, aby se lano při slaňování dotýkalo skály jen v nezbytné míře a podle potřeby musí být doplněny ochrannou hrazdičkou. Přístup k fixnímu slaňovacímu zařízení musí být bezpečný a snadný. Fixní slaňovací prostředky mají sloužit též k zajištění bezpečného dolezu ze všech cest. .: nahoru :.

§ 7 Prvovýstupy
Prvovýstupce (družstvo prvovýstupců) je povinen dodržovat stejná pravidla jako ostatní lezci. Kromě toho má povinnosti a práva uvedená v dalších odstavcích.

Před prvovýstupem je lezec povinen seznámit se v terénu se stavbou věže či masívu a svůj záměr náležitě promyslet a tam, kde je to ustanoveno, vyžádat si předchozí souhlas VK. K průzkumu plánované cesty smí využít okolní místa, která do ní umožní pohled. Není přípustné prostupovat cestu před prvovýstupem nejprve způsobem odporujícím pravidlům, nebo se zajištěním shora, nebo zkoumat možnosti ze slanění záměrně vedeného do míst plánovaného prvovýstupu. Vzdálenost nové cesty či varianty od cesty (varianty) sousední musí být nejméně 2 metry. Výjimka je možná jen tam, kde není možný přechod z jedné cesty do druhé a tam, kde se přirozeně cesty křižují.

Prvovýstupce je oprávněn k zajištění cesty osadit fixní jisticí prostředek (prostředky). Osadit fixní jisticí prostředek je povinen, nejsou-li na nutných dobíracích stanovištích nebo na místech, v jejichž blízkosti je nezbytné stavění, přírodní jisticí prostředky postačující. Počet fixních jisticích prostředků musí být volen tak, aby poskytly minimální nutnou bezpečnost lezci, jehož výkonnost je úměrná obtížnost cesty. Vzdálenost mezi fixními jisticími prostředky nesmí být menší než 3 metry. Výjimečně může být tato vzdálenost zkrácena až na 2 metry, a to jen jednou v cestě (např. neumožňuje-li pevnost pískovce v okolí fixního jisticího prostředku osadit fixní jisticí prostředek tak, aby byla zachována maximální bezpečnost lezců). Výjimku povoluje pouze VK - nedodržení této podmínky, může vést ke zrušení prvovýstupu. Jde-li o variantu nebo cestu, která je částečně shodná s cestou mající ve společné části již tento zkrácený úsek, je v této variantě či cestě další zkrácení nepřípustné.

Při prvovýstupu se fixní jisticí prostředek osazuje z pozice čistého lezení. Jištění shora nebo jakákoli dopomoc jsou nepřípustné. K zajištění bezpečnosti smí prvovýstupce při osazování fixního jisticího prostředku viset ve smyčce, založené do přírodního útvaru, v navrtáváku nebo na jiné pomůcce, která poškozuje skálu méně než navrtávák (např. závěsný háček), a kterou je povinen po osazení fixního jisticího prostředku vyjmout a díru po navrtáváku zamazat cementovou směsí. Fixní jisticí prostředek je povinen prvovýstupce osadit co nejblíže k navrtáváku - nejvýše však 30 cm od něho, ale především tak, aby místo do kterého bude fixní jisticí prostředek osazen, splňovalo podmínky pro zajištění maximální bezpečnosti lezců (pevnost pískovce, vzdálenost od hrany a od hrany převisu, vydutiny atd. - viz. Pokyny pro osazování fixních jisticích prostředků). Fixní jisticí prostředek je nutno osadit tak, aby zavěšení lana bylo co nejlépe dostupné, a to i pro lezce menší postavy.

Při prvovýstupu variantou musí být prostoupeny i ostatní společné části původní cesty.

Není-li prvovýstup dokončen najednou, musí lezec při dalších pokusech dosáhnout místa přerušení v duchu těchto pravidel.

Po dokončení prvovýstupu je lezec povinen ponechat v cestě všechny jisticí přírodní body (stromy a keře, vklíněné kameny ve spárách atd.)

Prvovýstupce je povinen navrhnout vrcholové komisi pro nově zlezený lezecký objekt vhodné pojmenování a pro novou cestu vhodný název a stupeň obtížnosti. Pojmenování věže i cesty musí být slušné.

Prvovýstupce je povinen oznámit svůj prvovýstup nejpozději do 6 týdnů po jeho dokončení VK. Oznámení musí být písemné a musí obsahovat tyto údaje: název oblasti, název nebo návrh názvu lezeckého objektu, název nebo návrh názvu cesty - varianty, navrhovaný stupeň obtížnosti, datum dokončení prvovýstupu, popis cesty - varianty, jména, adresu a oddílovou příslušnost lezců, dále údaje o použitých fixních jisticích prostředcích (počet, kdo a kdy osadil, původ jisticích prostředků). U nových lezeckých objektů uvést popis přístupu s náčrtkem, údaje o osazení slaňovacího prostředku a délce slanění. V oznámení musí být alespoň jedním lezcem podepsané prohlášení, že výstup byl vykonán v souladu s pravidly. Pokud je požádáno o povolení výjimky z některého ustanovení Pravidel, musí to být též uvedeno.+)

+) Doporučuje se, aby VK používaly pro toto oznámení vhodné formuláře (evidenční listy, protokoly o prvovýstupu).

.: nahoru :. Stavění vlastní silou, resp. stavění ze sedačky je povoleno pouze se souhlasem VK.

VK si může stanovit z těchto pravidel výjimku, a to pouze ve smyslu jejich zpřísnění.

VK má právo uzavřít pro další prvovýstupy některé lezecké objekty nebo celé skupiny nebo oblasti. VK má též právo vyhradit si předchozí schvalování zamýšlených prvovýstupů v příslušné oblasti. Toto omezení musí být včas a prokazatelně zveřejněno.

§ 8 Právo na dokončení prvovýstupu
Nedokončí-li lezec z jakéhokoli důvodu prvovýstup už zahájený, zůstává mu nárok na jeho dokončení zachován jen tehdy, jestliže svůj pokus:
  • náležitě vyznačí; za takové vyznačení platí odůvodněně osazený fixní jisticí prostředek s viditelným znamením o nedokončené cestě, tj. se smyčkou zavěšenou do fixního jisticího prostředku,
  • náležitě osvědčí; náležité osvědčení spočívá v povinnosti buď zanechat zápis obsahující jména lezců, kontaktní adresu s datumem zahájení výstupu ve fixním jisticím prostředku popř. smyčce nebo výše uvedené údaje sdělit VK. Lezec, který tak neučiní, se vystavuje nebezpečí, že jiné lezecké družstvo dokončí takto neoznačený, či nenahlášený zahájený prvovýstup ještě před vypršením nároku na jeho dokončení (viz bod (2).)
Bez ohledu na splnění podmínek předchozího odstavce nárok lezce na dokončení prvovýstupu zanikne, neprojeví-li svou vůli dříve jinak, uplyne-li od data zahájení pokusu doba delší než 2 roky.

Při splnění podmínek dle odstavce (1) zůstává právo na dokončení výstupu lezci nebo lezcům i při neoprávněném dokončení a přelezení cesty jiným mužstvem. Neoprávněně zasazené fixní jisticí prostředky má oprávněný lezec právo použít, jakoby je zasadil sám.

Jestliže u nedokončené cesty zanikl nárok na dokončení pokusu a bude prostoupena další část cesty a osazen další fixní jisticí bod, pak družstvo, které tento průstup uskutečnilo a zároveň splnilo podmínky odst. (1), získává právo na dokončení prvovýstupu během 1 roku od zahájení svého pokusu. Toto právo jednoroční lhůty se nevztahuje na členy družstva, jemuž nárok zanikl.

§ 9 Řízení o prvovýstupech
VK po obdržení žádosti o výjimku dle § 7 odst. (2) a (10) nejpozději do 3 měsíců písemně seznámí s výsledkem řízení žadatele (prvovýstupce).

VK přezkouší nejpozději do 6 měsíců od obdržení písemného oznámení o prvovýstupu všechny jeho údaje a případně se na místě samém přesvědčí, zda byl prvovýstup uskutečněn podle pravidel.

Po tomto přezkoušení je VK povinna rozhodnout o uznání nebo neuznání, případně o zrušení prvovýstupu, odporuje-li jeho trasa a provedení znění pravidel. VK rovněž definitivně stanoví obtížnost a potvrdí (nebo zamítne) název lezeckého objektu a cesty. Rozhodnutí o neuznání či zrušení prvovýstupu musí být s odůvodněním písemně sděleno prvolezci. Veškeré závěry řízení o prvovýstupu musí být vedeny jako součást písemného oznámení o prvovýstupu, které je archivováno a musí rovněž projít zápisem VK.

Neuzná-li VK prvovýstup, rozhodne o tom, zda osazené fixní jisticí prostředky mají být odstraněny a do kdy, nebo zda budou ponechány.

Nebude-li prvovýstup uznán, zruší VK autorství cesty.

Proti rozhodnutí VK o neuznání nebo zrušení prvovýstupu se může prvovýstupce do 2 měsíců odvolat k této VK. Ta předá odvolání výkonnému výboru ČHS, který rozhodne o prvovýstupu do 6 měsíců od obdržení odvolání s konečnou platností. Své zdůvodněné rozhodnutí sdělí písemně obratem odesílateli odvolání a VK.

VK registruje právoplatné prvovýstupy. Registrací prvovýstupu vzniká nárok na uveřejnění prvovýstupu v průvodcovské literatuře. .: nahoru :.

§ 10 Orgány horolezeckého svazu
Orgán, jemuž přísluší všeobecný dohled nad dodržováním pravidel, je VK ČHS. Kromě činovníků tohoto orgánu je i každý horolezec povinen poučit o pravidlech druhé a případně i zakročit proti porušování pravidel, proti nesportovnímu počínání lezců a v případech, kdy nejsou zachována pravidla správného jištění, nebo nejsou zachovány podmínky ochrany přírody, čistota a pořádek ve skalách.

Hlavním orgánem, který střeží dodržování pravidel, je správce skal a VK.

Jednotná pískovcová klasifikace
Klasifikace cest je měřítkem výkonu lezce na hotové, popsané a zajištěné cestě za těmito nebo dřívějšími Pravidly stanovených podmínek.

Klasifikace obtížnosti cest je otevřený systém ve směru cest vyšší obtížnosti. Pro obtížnost vyšší než VI se používá značení VII, VIIb, VIIc, VIII, VIIIb, VIIIc, IX atd.

Jako orientační pomůcka mohou sloužit tyto slovní charakteristiky stupňů obtížnosti, které zhruba vystihují obtížnost cest pro lezce jejichž trénovanost je nižší, než intenzívní vrcholový trénink:
  • I velmi snadné - členité ustupující stěnky, krátké lehké komíny
  • II snadné - dostatečné množství stupů i chytů, v kterémkoli místě lze cestu přerušit
  • III lehké - cesty s dobrými stupy i chyty, náročné pro udržení rovnováhy
  • IV mírně těžké - úseky s méně dobrými chyty a stupy, lezení spár s odšlapy
  • V dosti těžké - lezení převislých úseků, v málo členitém terénu, jednodušší lezení na tření, jednodušší ruční a široké spáry
  • VI těžké - lezení delších převislých úseků na malých stupech a chytech, delší úseky lezení na tření, obtížné stěnové a spárové lezení
  • VII - velmi těžké - další prodlužování obtížných úseků cesty, nutná zkušenost a trénovanost
  • VIIb neobyčejně těžké a VIIc krajně těžké - stupňování předchozích podmínek, dlouhé, obtížné úseky.
  • Stupně VIII a výše bez slovní charakteristiky - zpravidla lezitelné pouze pro lezce s intenzivním silovým a lezeckým tréninkem.
Obdobně je orientačně slovně charakterizována obtížnost přeskoků:
  • 1 lehký - krátký přeskok (zprav. Pod 2 metry) v úrovni nebo s malým výškovým rozdílem
  • 2 středně těžký - delší skok (nad 2 metry) příp. s menším výškovým rozdílem, dobré odraziště i doskočiště4
  • 3 těžký - riskantní skok (nad 2 metry) se špatným odrazištěm nebo doskočištěm, nebo velkým výškovým rozdílem
  • 4 krajně těžký - stupňování předchozích podmínek, akrobatický výkon
  • 5 extrémně těžký - hazardní výkon
.: nahoru :. Obtížnost přeskoku se uvádí před obtížností cesty, např. 2/VI

Nová cesta je klasifikována podle nejtěžšího místa. Pouze krátkou cestu (do 10 metrů s jediným těžším místem je dovoleno klasifikovat o stupeň níže.

Pokud v oblasti neexistuje dostatečný počet cest odpovídajícího stupeňě obtížnosti, klasifikuje se tato cesta předběžně srovnáním s předcházejícími stupni obtížnosti.

Pro bezpečnost lezců se v průvodci za údajem obtížnosti cesty užívá pomocných výrazů: lámavé, špatně jištěno, nejištěno. Upozornění se může týkat je části cesty.

Součástí pravidel bude příloha a pokyny pro výrobu a osazování zajišťovacích prostředků a slaňovacích kruhů.

Vzhledem rychlosti a aktuálnosti budou přílohy i pokyny pro výrobu a osazování zajišťovacích prostředků a slaňovacích kruhů upřesněny později. V příloze budou uvedeny stanoviska k lezení s magnéziem - zda je zakázáno v té či oné oblasti (v současné době platí zákaz jeho používání prakticky ve všech chráněných oblastech), event. zpřísněné podmínky pravidel pro některé regiony, jako vzdálenosti kruhů, typ zajišťovacích prostředků (zda-li je povoleno, resp. zakázáno osazování vrtaných skob) zákaz lezení z magnéziem - to vyplývá z výjimek a rozhodnutí pro horolezeckou činnost pro jednotlivé regiony, které členům ČHS a U.I.A.A. vydávají orgány ochrany přírody, apod.

VV ČHS homepage Rubrika: Správa skalních oblastí, Vložil: webmaster , Datum: 30.04.2001 12:17