Postup práce
Použité metody
Jelikož byl program navrhnut pro prostředí ArcGIS, byly zde nejprve nastudovány všechny typy kartodiagramů a jejich parametrů. Následovala analýza těchto všech parametrů a bylo zhodnoceno, které parametry jsou pro tvorbu hodnotových měřítek nezbytné, ty byly převzaty do vlastního programu nezměněny, a ty, které budou do programu nasazeny v určité obměně. Některé parametry byly ve vlastním programu vynechány.
Následovala samotná programátorská činnost. Pro každý příkaz byla dohledána dokumentace, aby byl příkaz správně napsán a interpretován. První byly definovány všechny parametry potřebné pro tvorbu hodnotových měřítek, dále následovala výpočetní část neboli jádro programu. Ta byla pro každý program trochu jiná. Pro kartodiagramy s využitím funkční stupnice bylo potřeba nastudovat dvě metody, které prostředí ArcGIS používá pro výpočet jejich velikostí a to metodu tzv. Normal case a Flannery metodu. Vzorce a výpočet byl popsán v kapitole 5.4.2 Vysvětlení parametrů. Poslední částí každého programu byla část věnovaná exportu hodnotového měřítka – volba formátu a místa uložení na disku.
Použitá data
Při tvorbě vlastního programu nebylo nutné použít žádná data. Tato fáze nastala až při testování vytvořeného programu, zda program správně pracuje a aby se případně odhalily nějaké nedostatky. Pro testovací účely byla použita data z ArcČR 500 od společnosti ARCDATA PRAHA. Byly využity vrstvy okresů, krajů a obcí. Tematickou vrstvu pro vytvoření ukázek použití hodnotových měřítek v mapách zajišťovala stažená data ze stránek Českého statistického úřadu.
Použité programy
Nejvíce využívaným programem byl produkt ArcGIS for Desktop verze 10.2, ve kterém probíhalo nastudování implementované nabídky pro tvorbu kartodiagramů, jejich parametrů a v konečné fázi zde byly vytvořeny ukázky vytvořených hodnotových měřítek.
V produktu ArcGIS for Deskop verze 10.2 probíhala i prvotní realizace automatické tvorby hodnotových měřítek kartodiagramů, konkrétně v Python Toolboxu.
Konečná realizace se uskutečnila ve volně dostupném modulu Tkinter, založeném na jazyce Python – v tomto případě Python 2.7. Bylo potřeba naimportovat pár knihoven, aby program dokázal bez problémů fungovat. Nejvyužívanějšími knihovnami byly samotný Tkinter, Matplotlib, Os, Math, Sys, Arcpy a PIL. Všechny knihovny budou blíže popsány a vysvětleny jednotlivých programech, kde byly použity.