Práce přináší shrnutí výsledků vědeckých studií, které se znázorněním nejistoty doposud zabývaly. Dochází tak k podání uceleného pohledu na tuto problematiku.
Na základě dosažených výsledků předchozích prací byly vytvořeny kartografické znakové sady vhodné právě pro znázornění nejistoty. Jejich vhodnost pro tento účel byla vyhodnocena pomocí eye-tracking experimentu a dotazníkového šetření. Celkem došlo k provedení dvou dotazníkových šetření s celkovým počtem přesahujícím 100 zúčastněných respondentů. U nich došlo k vyjádření vnímané pocitové vhodnosti konkrétní znakové sady k účelu vyjádření nejistoty. Eye-tracking experimentu se zúčastnilo 40 osob. Obsahoval 62 vytvořených mapových kompozic využívajících 14 bodových znakových sad, 7 liniových a 6 plošných. V jeho průběhu respondenti odpovídali na položené otázky, které se vždy vztahovaly ke konkrétnímu stimulu. Otázky v sobě nepřímo zahrnovaly dotaz na míru nejistoty. Na základě získaných dat došlo k vybrání znaků s nejlepším dosaženým výsledkem. Sledovaným parametrem se stalo množství správných odpovědí na zadanou otázku, průměrná doba sledování trialu, průměrná délka oční trajektorie a úroveň pocitově vnímané vhodnosti.
Dále došlo k posouzení provedení jednotlivých kartografických vizualizací, ve kterých byl důraz kladen zejména na způsob provedení legendy. To především z důvodu, že její podoba může výrazně ovlivnit rychlost a správnost interpretace výsledků. U ostatních kompozičních prvků mapy k takovému ovlivnění nedochází, proto bylo jejich vyjádření potlačeno ve prospěch zkoumaných částí. Po vyhodnocení výsledků byla vybrána nejlépe hodnocená varianta jejího provedení.
Část práce byla zaměřena na možnost současného vyjádření více jevů pomocí stejné znakové sady. Proto bylo sestaveno několik map, ve kterých byly umístěny již navržené znaky, u nichž bylo možné provést vzájemné odlišení jevů volbou různého barevného provedení. Po vyhodnocení výsledků byly vybrány nejlepší varianty znaků vhodných pro tento účel, včetně doporučené formy legendy.
U všech znaků byla snaha o jejich možné univerzální uplatnění, tomu bylo přizpůsobeno i jejich grafické provedení. Výjimku tvořila specifická skupina znaků pro znázornění dílčích typů kvality dat, a to časové a prostorové. Použití těchto znaků se mírně odlišuje od ostatních a to tím, že nedochází k jejich samostatnému umístění do mapy, ale do blízkosti hlavního znaku jevu, u kterého pak vyjadřují úroveň těchto dílčích typů kvality obsažených v informaci. Jejich grafické provedení je také přizpůsobeno tak, aby ve čtenáři navozovalo souvislost s časem a prostorem.
Ve všech částech práce došlo k porovnání výsledků mezi skupinami respondentů s kartografickým vzděláním a bez něj. Cílem tohoto kroku bylo vyhodnocení vlivu těchto vědomostí na proces čtení mapy se znázorněním nejistoty. Kartografové zastupují odborný názor a skupina laiků pak zajišťuje možnost porozumění tomu, jak osoby bez kartografických vědomostí získávají informace z mapy. Díky těmto znalostem je pak možné znakové sady navrhnout v takové podobě, že jejich možnost uplatnění v praxi bude opravdu široká.