Výsledky

vybrané výsledky

  • Ztráty vs. reprezentativita a stabilita

    • Průměrná ztráta včelstev vs. reprezentativita a stabilita
    • Je nějaký rozdíl pokud počítáme průměrnou ztrátu ze všech PSČ nebo jen z PSČ co se nám objevují ve více letech? Nebo z PSČ které mají určitou reprezentativitu?

  • Stabilita napříč ročníky studie

    • Stabilita PSČ napříč ročníky při hranici reprezentativity 2 %
    • Které PSČ jsou pravidelně reprezentativní nad 2 %, 5 %, 10 % nebo 20 %? Kde máme odpovědi v každém ročníku?

  • Zastoupení včelařů podle počtu včelstev

    • zastoupení respondentů podle počtu včelstev v ročnících 2015–2019
    • Vystihuje COLOSS včelařskou pokulaci? Chybí některé skupiny včelařů?

  • Srovnání respondentů napříč ročníky

    • Včelaři-Anna KUCHEJDOVÁ
    • Jak moc se měnily respondenti v PSČ? Zůstávají někde stejní?

  • Reprezentativita

    • Maximální a minimální reprezentativita v ročnících 2015–2019 studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev
    • Které PSČ jsou nejlépe zastoupeny ve srovnání s daty MZe?

Průměrná ztráta včelstev vs. reprezentativita a stabilita Průměrná ztráta včelstev vs. reprezentativita a stabilita



Ztráty, reprezentativita a stabilita

Průměrná ztráta včelstev je jeden z nejdůležitějších a nejsledovanější ukazatelů studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev. Doposud se v rámci studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev vyhodnocovala bez ohledu na reprezentativitu a stabilitu. Proto bylo zkoumáno, jaký vliv má zvyšující se reprezentativita a stabilita na hodnotu průměrné ztráty včelstev.

V Gafech lze vidět, že se zvyšující se průměrnou ztrátou včelstev se zvyšuje i absolutní rozdíl mezi hodnotou průměrné ztráty počítané ze všech dostupných dat nebo jen ze stabilních území. K největším rozdílům mezi hodnotami průměrné ztráty včelstev dochází v průměru v ročníku 2016/2017. V prvním grafu je patrný poměrně velký rozdíl v průměrné ztrátě včelstev mezi ročníkem 2015/2016 a ostatními ročníky napříč všemi kategoriemi reprezentativity, bez ohledu na způsob výpočtu. Při srovnání ostatních ročníků lze průměrnou ztrátu včelstev, vypočítanou ze stabilních PSČ v kategoriích s reprezentativitou vyšší než 0 a vyšší rovno 2 %, 5 % a 10 % interpretovat jako nejvyšší v ročníku 2016/2017 a nejnižší v ročníku 2017/2018 a opět se zvyšující v ročníku 2018/2019. Z tohoto trendu se vymyká průměrná ztráta, počítaná ze stabilních PSČ s reprezentativitou nad 20%, kterou výrazně ovlivňuje nízký počet zastoupených PSČ.Pokud chceme získat relevantní výsledky, měly by být mezi sebou srovnávány ročníky při stejném zastoupení PSČ. Takové srovnání lze však vnímat pouze jako orientační, na jehož základě lze potvrdit předpoklad, že se střídají méně a více ztrátové ročníky. Tento postup ovšem vede k značné ztrátě cenných dat. Proto je lepší k mezi ročníkovému srovnání využít všech společných dat. Ztráty spolu s reprezentativitou byly vizualizovány metodou bodových znaků a metodou rastru ve dvou mapách průměrné ztráty včelařů dle monitoringu úspěšnosti zimování včelstev v české republice 2017–2018.



Stabilita PSČ napříč ročníky studie

Napříč ročníky 2015–2019 bylo do studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev zapojeno 1179 PSČ, tj. 44,14 % všech PSČ, které pokrývají 69,24 % České republiky. Celkové prostorové pokrytí je nutné vnímat pouze jako orientační vzhledem k nehomogennímu plošnému pokrytí PSČ, polohové přesnosti a různé míře reprezentativity. Ve všech čtyřech ročnících se vyskytlo shodných 316 PSČ, což odpovídá 11,83 % všech PSČ a 26,80 % všech PSČ zapojených do studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev v ročnících 2015–2019.

Částečně se potvrdil předpoklad, že s vyšší stabilitou se bude snižovat počet PSČ, to platí od reprezentativity ≥ 5 %. V grafu závislost počtu PSČ na stabilitě a reprezentativitě lze vidět, že v rozmezí 0–5 % reprezentativity přicházíme o 2/3 stabilních území zastoupených ve všech ročnících. Za povšimnutí stojí také fakt, že pokud není zohledněna reprezentativita, je ve studii monitoringu úspěšnosti zimování včelstev zastoupeno více PSČ ve všech čtyřech zkoumaných ročnících, než ve dvou nebo třech letech. V případě reprezentativity ≥ 2 % stále platí, že je zastoupeno více PSČ ve všech čtyřech ročnících, než ve třech ročnících. Se vzrůstající reprezentativitou pak dochází k ustálení na sestupném pořadí, s přibývajícím počtem zastoupených let. Graf zohledňuje i návaznost při zastoupení PSČ. Srovnává stabilitu PSČ bez ohledu na reprezentativitu se stabilitou PSČ při hranicích 2 %, 5 %, 10 % a 20 %. Ve zkoumaných ročnících se PSČ vyskytlo 1krát až 4krát, což znázorňují jednotlivé sloupce v rámci reprezentativity. Podle návaznosti rozděluje PSČ do tří kategorií: nenavazující (šedá), navazující, ale ne na poslední ročník (oranžová) a navazující na ročník 2018/2019 (žlutá). Předpokladem bylo, že se zvyšující se stabilitou a reprezentativitou se bude počet PSČ snižovat. Z hlediska reprezentativity byl předpoklad potvrzen. U stability lze vidět, že častěji v navazujících případech je PSČ zastoupeno ve všech čtyřech ročnících, než jen ve dvou nebo třech ročnících. Graf byl spočítán ze všech PSČ splňující podmínku, to znamená, že reprezentativita ≥ 2 % zahrnuje i PSČ s reprezentativitou nad 5 %, 10 % a 20 %. V případě zohlednění návaznosti, tzn. PSČ se pohybuje nad danou reprezentativitou v po sobě jdoucích ročnících studie, se počet zastoupených PSČ zmenšuje. To znamená, že se v každém ze zkoumaných ročníků studie vyskytly unikátní PSČ.

Obdobným způsobem byla vytvořena mapa stability PSČ, umožňující lepší představu o prostorovém rozložení navazujících a nenavazujících PSČ.

Závislost počtu PSČ na stabilitě a reprezentativitě Stabilita PSČ napříč ročníky při hranici reprezentativity 2 %
Tabulka a graf



Zastoupení vcelarů podle počtu obhospodařovaných včelstev

Na základě dat poskytnutých MZe lze včelaře rozdělit do čtyř kategorií dle počtu obhospodařovaných včelstev. Tyto údaje jsou nicméně dostupné pouze za okresy a mohou sloužit jako další charakteristika struktury populace včelařů.

Při procentuálním srovnání zastoupení včelařů dle počtu obhospodařovaných včelstev za celou Českou republiku je každoročně ve studii monitoringu úspěšnosti zimování včelstev nadhodnocena kategorie 1 až 10 včelstev. Ostatní kategorie jsou pak podhodnoceny viz tabulka Procentuální rozdíl v zastoupení včelařů v jednotlivých kategoriích podle počtu obhospodařovaných včelstev.

Ve studii monitoringu úspěšnosti zimování včelstev každoročně stoupá počet respondentů v kategorii 1 až 10 včelstev. V ostatních kategoriích tento trend sledovat nelze (viz graf pod tabulkou). Na úrovni okresů již nejsou zastoupeny všechny kategorie ve všech okresech. Vyjma okresu Jeseník v ročníku 2018/2019 byla v okresech vždy zastoupena alespoň jedna kategorie. Nejčastěji je v každém roce zastoupena kategorie 1 až 10 včelstev a nejméně často kategorie 21 až 30 včelstev. Podle dat MZe byly všechny kategorie zastoupeny ve všech okresech a ročnících. Lepší srovnání zastoupení včelařů podle počtu obhospodařovaných včelstev nabízí stejnojmenná souhrnná mapa, která zobrazuje také reprezentativitu jednotlivých okresů.

Počty respondentů napříč ročníky

Do monitoringu úspěšnosti zimování včelstev byl v každém ročníku zapojen jiný počet respondentů. Proto bylo zkoumáno, jak se v rámci jednotlivých PSČ jejich počet mění. Maximální počet respondentů v PSČ ve zkoumaných ročnících nabyl tří hodnot. Nejvíce respondentů v PSČ bylo v ročníku 2016/2017 a to 11 v PSČ 738 01 (Frýdek-Místek 1). Nejmenší maximální počet respondentů v PSČ, tedy 7, byl v ročníku 2015/2016 v PSČ 738 01 (Frýdek-Místek 1). Ve zbývajících ročnících byl maximální počet respondentů v PSČ 9, v ročníku 2017/2018 se tato hodnota vyskytla v PSČ 744 01 (Frenštát pod Radhoštěm) a PSČ 517 41 (Kostelec nad Orlicí). V ročníku 2018/2019 pak tato hodnota byla v PSČ 252 10 (Mníšek pod Brdy). S rostoucím/klesajícím počtem respondentů se počet zastoupených PSČ snižoval/zvyšoval. Většina PSČ byla zastoupena jedním včelařem. Dva ročníky mají okolo 50 % společných PSČ. Mimo ročníky 2017-2019 byl ve srovnání více respondentů zastoupeno v prvním z porovnávaných ročníků. Tato problematika byla zpracována do souhrnné mapy změny počtu respondentů monitoringu úspěšnosti zimování včelstev České republice v ročnících 2016–2019. K největšímu úbytku respondentů dochází v případě, kdy je PSČ reprezentováno pouze jedním respondentem v prvním ročníku, k nárustu v případě nových PSČ zastoupených jedním respondentem.

Včelaři-Anna KUCHEJDOVÁ
Maximální a minimální reprezentativita v ročnících 2015–2019 studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev



Reprezentativita

Zkoumána byla reprezentativita studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev ve smyslu zastoupení vůči referenčním datům z MZe. V každém ze zkoumaných ročníků se vyskytly jiné maximální a minimální hodnoty reprezentativita v PSČ, viz tabulka. Ve všech ročnících došlo k reprezentativitě nad 100 %. Příčinou tohoto jevu bylo více nahlášených včelstev do studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev než do dat z MZe (12/16 případů), nebo samotná chyba vznikla přepočtem neskladebných území. Obě tyto chyby se projevují nejvíce na malých územích, kde je větší pravděpodobnost menšího počtu včelařů. Doposud se v datech objevilo 16 „super reprezentativních“ území. Pouze dvě z těchto PSČ se objevily ve všech letech.

Reprezentativita byla vizualizována v souhrnné mapě Reprezentativita monitoringu úspěšnosti zimování včelstev v České republice v letech 2015–2019 a společně se ztrátami ve dvou mapách s použitím rozdílných kartografických metod a stejným názvem Průměrné ztráty včelařů dle monitoringu úspěšnosti zimování včelstev v České republice 2017–2018.

Reprezentativita celkového počtu včelařů v jednotlivých okresech se pohybovala od 0,30 do 8,62 % Reprezentativita respondentů za Českou republiku se ve všech ročnících pohybovala okolo 2 %.