Metody a datové sady

Použité metody

Nejprve proběhlo studium literatury a současného stavu řešení, na jehož základě byly identifikovány některé otázky ohledně kvality dat a zvoleny dílčí cíle práce. Metody k dosažení dílčích cílů byly vybírány na základě předchozích prací realizovaných na katedře geoinformatiky a podle požadavků konkrétního dílčího cíle, například unstack metoda. Tato metoda umožňuje rozložit data u nichž je v jednom sloupci uvedeno více parametrů (např. název území a pod ním jména jednotlivých kategorií) tak, aby v každém sloupci byl pouze jeden parametr. Celý postup byl konzultován s vedoucím práce RNDr. Janem Brusem, Ph.D. a vybrané části s koordinátorem studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev Mgr. Jiřím Danihlíkem, Ph.D.

Ve většině případů byla data nejprve zpracována pomocí kontingenčních tabulek v programu MS Excel. Následně byla data předvedena do prostředí programu ArcGIS Pro, kde proběhla jejich analýza a zpracování do mapové podoby. Pokud zpracovaná data sloužila jako podklad pro graf či tabulku, byla po provedení analýzy v ArcGIS Pro převedena opět do prostředí MS Excel, kde došlo k jejich výsledné vizualizaci. V ostatních případech došlo k vypracování mapových výstupů.

Datové sady

Data ze studie monitoringu úspěšnosti zimování včelstev v České republice

vznikají dobrovolným vyplněním dotazníku od včelařů, většinou v období od března do května. Dotazník lze vyplnit elektronicky nebo v papírové podobě (v ročníku 2019/2020 pouze elektronicky). Každoročně obsahuje okolo 30 otázek. Odpovědi jsou zpracovány národním koordinátorem, Mgr. Jiřím Danihlíkem, Ph.D., kterým byla data pro tuto práci poskytnuta. Koordinátorem byla data převedena do tabelární podoby. Data byla pročištěna od hrubých a záměrných chyb a anonymizována. Tato data bylo možné na základě kódu PSČ propojit s prostorovou vrstvou PSČ poskytovanou Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Data z Ministerstva zemědělství

obsahovala dvě datové sady, a to údaje o počtu včelstev za katastrální území a údaje o počtu včelařů podle obhospodařovaných včelstev za okresy. Vznikají na základě vyhlášky č. 136/2004 Sb. Subjekty, jichž se tato vyhláška týká mají povinnost nahlásit údaje o počtu včelstev a umístění jednotlivých stanovišť k 1. září kalendářního roku pověřené osobě (ČMSCH,a.s.- Včely, 2020) nejpozději do 15. září. Lze tak učinit trojím způsobem: poštou, emailem nebo přes webový formulář. Vyhláška také stanoví, které údaje o sobě musí chovatel včel poskytnout a jak nahlásit jedince nebo včelstva dovezené z cizí země. V případě ukončení činnosti mají včelaři stejně jako ostatní chovatelé povinnost oznámit tuto skutečnost ústřední evidenci.

Ministerský rada Vít Škaryd uvedl v emailu z 15.4 2020 k datům následující skutečnosti: Pokud nový včelař nahlásí svá včelstva po 15. září, nejsou tato včelstva evidována do počtu včelstev v daném roce, neboť se hlásí zimovaná včelstva, a tudíž tato včelstva musela být evidována u předchozího majitele. Kontroly včelstev probíhají v zimním období, kdy se jejich počty nemění. Vychází z náhodného výběru, jelikož zatím nejsou definovány rizikové ukazatele, které by mohly vést k cíleným kontrolám, tak jako u jiných hospodářských zvířat. Pro množství kontrol je stanovena horní hranice jednoho procenta včelařů, tedy okolo 7 000 kontrol. Spodní hranice kontrol závisí na personálních kapacitách dozorčích orgánů. V průběhu celého roku probíhají kontroly na základě podnětů. V tomto případě se jedná pouze o kontroly stanovišť, jelikož počet včelstev se může v průběhu roku měnit.

Upomínání včelařů je nad rámec povinností pověřené osoby stanovené vyhláškou č. 136/2004 Sb. Pověřená osoba zasílá o letních prázdninách předvyplněné hlášení o počtu chovaných včelstev všem, kdo v posledních 3 letech zasílali hlášení o chovu včel a neoznámili konec chovu. Pokud dojde k naplnění snahy o převedení hlášení do elektronické podoby, měli by být včelaři upomínání a zároveň tak bude zabráněno duplicitám záznamů.

Pokud včelař nenahlásí počty včelstev, nesplnil tak povinnost stanovenou zákonem č. 154/2000 Sb. (plemenářský zákon) § 23 odst. 1 takový přestupek může být trestán sankcí až do výše 1 mil. Kč. Výše této sankce se odvíjí od rozsahu a délky konání přestupku i druhu hospodářského zvířete. Výše horní hranice sankce byla stanovena s ohledem na možné důsledky nehlášeného ohniska nákazy, který by se mohl stát rezervoárem nákazy. Horní hranice sankce je stejná pro podnikatele i nepodnikatele.

Polygonová vrstva PSČ

je distribuována Českým statistickým úřadem (Územní vymezení poštovních směrovacích čísel, 2020). Vznikla odvozením na základě dominantního PSČ ve statistickém obvodu z budov. Zohledňuje nesouvislost území některých PSČ. Vznikla v rámci přípravy na sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Obsahuje celkem 2994 entit, tj. samostatných území. Vrstva je průběžně sjednocována s hranicemi katastrálních území. Je distribuována v souřadnicovém systému S-JTSK. Polohová přesnost se pohybuje od 0,5 až do 5 m. Obsahuje 7 atributů. V práci byla použita verze 011019.

Datová sada ArcČR® 500

Jedná se digitální geografickou databázi České republiky v měřítku 1 : 500 000. Jejím obsahem jsou geografické informace o České republice. Na jejím vzniku spolupracovali ARCDATA PRAHA, s.r.o., ZÚ (Zeměměřičský úřad) a ČSÚ. Vektorové vrstvy vychází z datových sad polygony základních sídelních jednotek (ZSJ), polygony ZSJ díly, číselníků administrativního členění a statistických údajů za jednotky administrativního členění od ČSÚ a sady DATA 200, jejímž poskytovatelem je ZÚ. Je rozdělena do dvou tematických částí - základní geografické (mapové) prvky a klady listů státních mapových děl a administrativní členění. Data použitá v této práci jsou v souřadnicovém systému S-JTSK, geografickým souřadnicovým systémem je GCS_S_JTSK s odhadovanou absolutní polohovou odchylkou do 200 m. Pro práci byla použita její verze 3.3. Databáze je distribuována zdarma. (Digitální geografická databáze 1 : 500 000, 2016)