[Úvod] [Cíl práce] [Vymezení území] [Historický vývoj území] [Vybrané druhy rostlin] [Výsledky] [Závěr] [Fotodokumentace]
Analýza
1.1. Předzpracování dat
Základními podkladovými daty byly letecké snímky z let 1938, 1960, 1979, 1993 a 2003 (aktualizovány terénním průzkumem). V rámci předzpracování obrazu byly historické letecké snímky rektifikovány v programu ArcView GIS 3.1 pomocí extenze Image Analysis. Letecké snímky z let 1938, 1960 a 1979 se skládaly z více obrazových záznamů, proto z nich byla vytvořena mozaika pomocí nástroje Mosaic extenze Image Analysis a následně byly historické letecké snímky oříznuty podle vrstev hranic vymezených podoblastí pomocí nástroje Subset stejné extenze.
Předzpracované snímky podoblastí Malý Kosíř, Vápenice a Velký Kosíř byly interpretovány v jednotlivých časových etapách za použití vizuální interpretace snímku, přestože je časově náročnější. Při interpretaci snímků bylo vytvořeno 13 kategorií využití země. Kategorie využití země byly zvoleny na základě interpretace využití země z leteckých snímků tak, jak je dovolovala kvalita a prostorové rozlišení leteckých snímků. Tímto způsobem byla minimalizována chyba vzniklá při jejich interpretaci. Kategorie jsou keřový a stromový porost nezapojený, keřový a stromový porost zapojený, komunikace, orná půda, sad neudržovaný, sad udržovaný, těžební tvar bez vegetace, těžební tvar s vegetací, travní porost kosený, travní porost ostatní, travní porost s rozptýlenou zelení, vodní plocha, zastavěná plocha. Kategorie keřový a stromový porost zapojený je definována jako porost, ve kterém je podíl keřového a stromového porostu vyšší než 70 %. Kategorie keřový a stromový porost nezapojený je definována jako porost, ve kterém je podíl keřového a stromového porostu se pohybuje v rozmezí 30 % až 70 % plochy. Kategorií travní porost s rozptýlenou zelení se rozumí porost, ve kterém keřový a stromový porost zaujímá plochu menší než 30 %. Do kategorie travní porost kosený jsou zahrnuty plochy, kde lze jednoznačně určit, že byl porost udržován kosením a nezarůstá. Travní porost, který nelze zařadit do předchozích dvou kategorií byl klasifikován jako travní porost ostatní. Kategorie sad udržovaný zahrnuje zahrady a sady, které jsou udržovány kosením podrostu a zastřiháváním stromového porostu, na snímcích zaujímají zpravidla plochu s pravidelnou hranicí, ve které jsou stromy téměř pravidelně rozmístěny. Do kategorie komunikace jsou zahrnuty i cesty mezi poli bez povrchové úpravy asfaltem či betonem, které jsou méně stálé a mohou být v následujícím sledovaném období rozorány nebo vyjety v jiných místech. Klasifikací vzniklo 15 vrstev stavu využití země (pro 3 podoblasti v pěti časových etapách).
1.2. Analýza historického vývoje využití země
Analýza historického vývoje využití země byla prováděna v programu ArcView GIS 3.1 a v programu Microsoft Excel.
V programu ArcView GIS byly vrstvy stavu využití území v jednotlivých časových etapách, které byly získány interpretací leteckých snímků, upraveny do výsledné podoby a staly se podkladem pro multitemporální analýzy. Z vrstev stavu území byly pomocí extenze Change Detection vytvořeny polygonové vektorové vrstvy změn mezi dvěmi po sobě následujícími obdobími pro podoblasti Malý Kosíř, Vápenice a Velký Kosíř. Postupným překrýváním vrstev jednotlivých období funkcí overlay extenze Geoprocesing byly vytvořeny i vektorové vrstvy ploch stálosti pro všechny tři podoblasti. Plochy stálosti představují území, jehož kategorie využití území je neměnná v průběhu všech časových etap.
V programu Excel byly tvořeny tabulky, grafy, vypočteny různé koeficienty a indexy pro vyhodnocení stavu a změn využití země ve vymezených podoblastech.
Nejprve byly vytvořeny tabulky obsahující celkovou a průměrnou výměru jednotlivých kategorií využití země v metrech čtverečných, procentuální zastoupení jednotlivých kategorií a počet segmentů pro každý sledovaný rok (1938, 1960, 1979, 1993 a 2005) pro všechny tři podoblasti. Ze získaných dat o procentuálním zastoupení kategorií byly vytvořeny tři (pro každou podoblast) souhrnné tabulky vývoje relativního zastoupení kategorií. Pro lepší posouzení vývoje změn jednotlivých kategorií využití země byly sestrojeny dva typy grafů. První typem je výsečový graf stavu relativního zastoupení kategorií pro jednotlivé roky pro všechny podoblasti a grafy srovnání vývoje relativního zastoupení jednotlivých kategorií využití země v období od roku 1938 do roku 2005 v zájmových podoblastech.
Byly vypočteny koeficienty ekologické stability krajiny pro každou časovou etapu ve všech třech podoblastech. Jeden ze způsobů výpočtu koeficientu ekologické stability krajiny je dán vzorcem (Míchal 1985 in Lipský 2000): Kes= S/L, kde S je výměra ploch relativně stabilních a L je výměra ploch relativně nestabilních. Za plochy relativně stabilní se považují lesy (kategorie keřové a stromové porosty zapojené a nezapojené), vodní plochy, trvalé travní porosty (kategorie travní porost kosený, travní porost ostatní a travní porost s rozptýlenou zelení) a sady (kategorie sady udržované a neudržované), mezi plochy relativně nestabilní se řadí orná půda, zastavěné plochy a těžební tvary. Další způsob výpočtu koeficientu ekologické stability krajiny vychází z ekologického významu kategorií využití země a zavadí do vzorce číselné koeficienty významnosti kategorií (Miklós1986 in Lipský 2000): Kes= pa∙kpn/P, kde pa je výměra jednotlivých kategorií využití země, P je celková výměra území a kpn je koeficient ekologické významnosti kategorií využití země, který má pro kategorii orná půda hodnotu 0,14; pro trvale travní porost 0,65; pro kategorie sadů 0,4; pro kategorii keřových a stromových porostů 1,00; pro vodní plochy 1,00 a pro ostatní plochy 0,10. Pro porovnání vývoje koeficientu ekologické stability krajiny v podoblastech byly vytvořeny dvě přehledné tabulky a dva grafy koeficientů v období od roku 1938 do roku 2005.
Byly spočteny indexy tvaru polygonů (D) podle vzorce (Nováková, 2004): D = P/(2∙√A∙π), kde P představuje součet obvodů polygonů jedné třídy a A součet jejich ploch. Oba potřebné součty jsme získaly již dříve v programu ArcView GIS. Index tvaru polygonů porovnává skutečné hranice polygonu a obvodu kruhu o stejné ploše. Byly opět vytvořeny tabulky s vývojem indexu tvaru polygonů v období od roku 1938 do roku 2005 v každé podoblasti.
Pro přesnější popis změn využití země byly pro vrstvy změn mezi dvěmi po sobě následujícími časovými etapami pro podoblasti Malý Kosíř, Vápenice a Velký Kosíř vytvořeny matice přechodu, ke kterým byl připojen i výpočet indexu shody kappa.