Stanovení českého ekvivalentu pro pojem heat-map byl nesnadný úkol této práce. Počátečním problémem je neznalost laické veřejnosti o různorodosti využití a provedení heat-map a s tím související nepříliš vhodně zvolený překlad na tzv. teplotní mapu. S největší pravděpodobností tento pojem souvisí s barevných stupnic aplikovaných v teplotních a srážkových mapách, o kterých má laická veřejnost nejvyšší povědomí. Problémem je i samotná neexistence jasné definice pojmu i konceptu heat-map. Někdy jsou tudíž chybně zaměňovány s mapami tematickými, které jsou oproti heat-mapám založeny na statistických údajích, sečtených, zařazených a spojených do diskrétních celků (např.: okresů, krajů, apod.). Oproti tomu, základem heat-map je zobrazení každého bodu objektu ze vzorku jako kruhový barevný přechod s určitým poloměrem na přiřazeném místě, kdy je barevný přechod vypočítán v závislosti na zvoleném číselném atributu hodnoty, například frekvenci měření, s účelem odrážet intenzitu jevu (Trame a Keßler, 2004). S bližším prostudováním heat-map a získanými informacemi o nich, byl potvrzen fakt, že se jedná o zachycení intenzity určitého jevu znázorněného barevným přechodem. Avšak některé příklady heat-map nelze nazvat mapou jako takovou, ale spíše určitým typem metody vizualizace. Danou vizualizaci lze svým způsobem přirovnat k metodě kartogramu, o které můžeme mluvit jako o metodě, rovněž pak i o mapě zobrazující kartogram. Na základě zjištěných poznatků byl stanoven český ekvivalent heat-map na „mapu, metodu intenzity jevu“. V diplomové práci bude tudíž přihlíženo k oběma způsobům pojmenování, pod zkratkou MIJ.
Součástí diplomové práce byly i případové studie, které následně vstupovaly do dotazníkového šetření, kde byly hodnoceny prostřednictvím kartografických i nekartografických respondentů. Případové studie byly rozděleny na tři oddělení, podle použitých datových sad, které byly zvoleny na základě konzultace s vedoucím diplomové práce a dalšími odborníky. Jedná se o datové sady dopravních nehod v Olomouci, dislokace knihoven a tiskáren v Olomouci a volební účast na krajských volbách v obcích ČR. Pro zmíněná data byly vypracovány případové studie, které znázorňovaly odlišné nastavení parametrů a následnou vizualizaci MIJ. Pro vyhotovení studií byl využit nástroj ArcGIS Pro, který byl zvolen na základě vlastní zkušenosti a uživatelsky příjemného prostředí pro tvorbu MIJ.
Dílčí částí diplomové práce bylo dotazníkové šetření, vytvořené pomocí google.forms. Z výsledků dotazníkového šetření byly následně stanoveny určité uživatelské preference pro různé nastavení parametrů MIJ.
Dotazník obsahoval úvod, ve kterém byl respondent seznámen s tématem diplomové práce a formátu daného dotazníku, který byl rozdělen na 5 oddílů. První oddíl byl zaměřen na základní informace respondenta, následující tři oddíly byly děleny podle použitých datových sad, na jejichž základě vznikly případové studie, viz. výše.
Dotazník byl zakončen pátým oddílem, který se věnoval poděkování respondentům za vyplnění dotazníků, kde každý z nich mohl prostřednictvím okénka napsat jakékoliv připomínky, poznatky i výtky k tomuto testování. Náhled na celý dotazník je umožněn na odkazu zde.
Podrobný popis jednotlivých výsledků odpovědí i s grafickými výstupy viz. text diplomové práce.
Na základě prostudovaných MIJ byly určeny, prostřednictvím základní strategické SWOT analýzy, jejich silné stránky (strengths), slabé stránky (weaknesses), příležitosti (opportunities) a hrozby (threats).
„Hodnocení vybraných nástrojů“ je věnována vyhodnocení vybraných nástrojů, které mají možnost tvorby MIJ. Do výběru byly zahrnuty tři desktopové nástroje – ArcGIS Desktop, ArcGIS Pro a QGIS, z webových nástrojů byl vybrán ArcGIS Online, z webové analytiky mYx a z E-T nástrojů BeGaze a OGAMA. Základním kritériem pro hodnocení daných nástrojů byla variabilita možností nastavení základních parametrů pro tvorbu MIJ, např.: nastavení poloměru (radius), barevné stupnice, průhlednosti, aj. V podkapitolách níže jsou jednotlivé nástroje a jejich nastavení podrobněji popsány. Velkou roly hraje i typ dat, které mohou/nemohou vstupovat do jednotlivých nástrojů.
Sada doporučení je rozdělena na dvě hlavní části, které mají za cíl souhrnně nastínit základní tipy pro korektní zhotovení MIJ, z hlediska správného nastavení testovaných parametrů – barevné stupnice, průhlednosti, poloměru a měřítka. Největší důraz je kladen na barevnou stupnici, která je hlavním vyjadřovacím prostředkem vizualizace. První část je soupis obecně zavedených a známých doporučení, s cílem kartograficky správných interpretací určitého jevu, dle kartografického aspektu. Druhá část je zaměřena na uživatelské preference, vycházející z odpovědí jednotlivých respondentů dotazníkového šetření.
Podrobnější soupis sady doporučení z hlediska katografického aspektu, lze nalézt v textu diplomové práce. V části výsledků bylo prioritou určit sadu doporučení z hlediska uživatelské preference, díky které je možné nalézt shodné/odlišné pojetí heat-map.
Uživatelské preference představuje souhrnné sepsání sady doporučení, v rámci jednotlivých případových studií, které se opírají o odpovědi jednotlivých respondentů dotazníkového šetření. Jednotlivé preference jsou rozděleny na kartografické a nekartografické respondenty.
Nejrozpracovanější částí dotazníkového šetření byla případová studie dopravních nehod v Olomouci, na které byla postavena sada preferencí dle kartografických a nekartografických respondentů. Jednotlivé preference se opíraly o otázky směřující na jendotlivé nastavení parametrů MIJ - preferované barvy barevné stupnice, poloměru, průhlednosti a měřítka, s tím související volbu poloměru. Nejrozpracovanější částí dotazníkového šetření byla případová studie dopravních nehod v Olomouci, na které byla postavena sada preferencí dle kartografických a nekartografických respondentů. Následujcí ukázky jsou výsledky preferencí na základě dat o dopravních nehodách v Olomouci pro rok 2011. Zbylé případové studie jsou popsány v textu diplomové práce.
Preference barvy
Preference nastavení poloměru MIJ
Preference nastavení poloměru (radiusu) MIJ byly hodnoceny vždy čtyři mapové výřezy, se stejným nastavením poloměru, ale ve třech odlišných měřítkách – 1 : 50 000, 1 : 90 000 a 1 : 130 000. Výsledek měl poukázat, zda se liší preference nastavení poloměru s odlišným nastavením měřítka. Kartografové se ve všech třech případech shodli na nastavení poloměru 20, který je podle něj nejvhodnější, bez rozdílu nastavení měřítka. Nekartografové preferovali nastavení poloměru 20, pouze u měřítka 1: 90 000, ale u zbývajících měřítek zvolili jednoznačně poloměr 10, který vzhledem nastavení měřítka podává nejrelevantnější provedení vizualizace dopravních nehod v Olomouci, bližší informace v podkapitole 7. 2. 1.
Náhled mapových výřezů v měřítku 1 : 90 000 dle uživatleské preference
Na základě jednotlivých preferencí nastavení parametrů kartografických a nekartografických respondentů, byly vytvořeny dvě ukázky mapových výřezů v měřítku 1 : 90 000, kde jednotlivá nastavení odpovídají preferencím respondentů z dotazníkového šetření zvolených na prvním místě.
Závěrem je potřeba si uvědomit, že jednotlivé preference jsou pouhými preferencemi, které byly založeny na jednotlivých úsudcích kartografických a nekartografických respondentů. Nejen tvorba MIJ, ale jakákoliv jiná metoda vizualizace, je striktně subjektivní záležitostí. Volbu barevné stupnice, průhlednosti, radiusu i měřítka si každý tvůrce může nastavit dle vlastního uvážení a vlastního záměru. Tento fakt doprovází i poznatek o určité existenci manipulace, mezi tvůrcem mapového nebo grafického výstupu a samotným uživatelem dané vizualizace, který určitým nastavením parametrů určuje směr, kterým se uživatel ubírá. Tím se některé vizualizace řadí mezi nevhodně zvolené až klamné.
© Bc. Renáta SLEZÁKOVÁ - 2017 -