Srovnání rozhodovacích strategií v GIS

Metoda Boolean v prostředích ArcGIS a IDRISI
Úkolem bylo identifikovat rizikové oblasti v CHKO Litovelské Pomoraví, které by mohly být ohrožené lidskou přítomnosti s ohledem na cennost krajiny. Za rizikové faktory byly zvoleny oblasti v okolí stezek: turistických, naučných a cyklostezek se zónou vlivu do 350 m. Tyto nejrizikovější oblasti nabývaly s ohledem na Booleanovskou logiku hodnot 1. Všechny ostatní oblasti nabývaly hodnoty 0. Typ biotopu byl faktor zohledňující cennost krajiny. Za nejcennější oblasti byly zvoleny biotopy typu AA, AB, AC, BA. Tyto oblasti reprezentovala hodnota 1, všechny ostatní hodnota 0.

Metoda WLC v prostředích ArcGIS a IDRISI
Cílem bylo opět určit v oblasti CHKO Litovelské Pomoraví rizikové oblasti, které by mohly být ohrožené lidskou přítomnosti s ohledem na cennost krajiny. Jako rizikový faktor byla vybrána vzdálenost od turistických, naučných stezek a cyklostezek. Nejohroženějšími oblastmi byly zóny do 100 m od těchto stezek, ty nabývaly hodnoty 255, následně pak bylo celé území převedeno na spojitý povrch vyjadřující míru ohrožení se 100 m intervalem. Tyto oblasti po standardizaci nabývaly hodnot od 0 – 255. Cennost krajiny reprezentoval typ biotopu. Nejcennějšími oblastmi byly biotopy typu AA, tyto oblasti reprezentovala hodnota 255, dále zóny s typem biotopu AB, které nabývaly hodnoty 170 a nakonec typy biotopu AC, BA, které představovaly hodnoty 85. Všechny ostatní oblasti nabývaly hodnoty 0. Dalším zvoleným faktorem byly zpevněné komunikace a polní cesty. Nejohroženějšími zónami byly oblasti do 100 m od těchto prvků, které nabývaly hodnoty 255. Zbylé území bylo rovnoměrně v intervalu 100 m převedeno na povrch vyjadřující míru ohrožení. Rozsah nabývaných hodnot byl 0 – 255. K určení relativní důležitosti jednotlivých faktorů, při určování souhrnné výstupní hodnoty, byly použity následující faktorové váhy – 0,4 pro faktor biotop a váhy 0,3 pro faktory stezek a komunikací.

Metody WLC a OWA
Pro stanovení rizikových oblastí v CHKO Litovelské Pomoraví, které by mohly být ohrožené lidskou přítomnosti s ohledem na cennost krajiny, byly použity metody WLC a OWA. Tato studie byla realizována v prostředí IDRISI. Typy faktorů a jejich míra ohrožení byla shodná s hodnotami v předešlé studii.
Řešení analýzy metodou WLC bylo tedy stejné jako v předchozí úloze. V případě metody OWA byly ke kombinaci jednotlivých faktorů použity stejné faktorové váhy jako u metody WLC, tedy – 0,4 pro faktor biotop a váhy 0,3 pro faktory stezek a komunikací, s ohledem na riziko a záměnu faktorů byla zvolena tři různá nastavení pořadových vah, které jsou požity při procesu agregace datových vrstev.
V prvním případě se jednalo o řešení s průměrným rizikem a úplnou zaměnitelností, což znamenalo, že při zadávání hodnot pořadových vah byla přidělena všem faktorům stejná hodnota, v tomto případě, jelikož se pracovalo s třemi faktory, to byla hodnota 0,3333 pro každý faktor. Výsledek byl totožný s výsledkem analýzy WLC, protože každá vrstva byla v procesu agregace stejně důležitá, jak je tomu také u výpočtu metodou WLC.
Druhým nastavením bylo řešení s minimálním rizikem a žádnou zaměnitelností. Nastavení pořadových vah bylo následující, prvnímu faktoru byla přiřazena největší váha teda 1, ostatním faktorům byla přidělena 0. Tím byla přisouzena veškerá váha prvnímu pořadí, faktoru nejblíže minimální hodnotě, tj. hodnotě s minimální úrovní vhodnosti v daném místě. Jelikož ostatní faktory nedostaly žádnou pořadovou váhu, není možná žádná záměna mezi faktory.
Třetím řešením byly výsledky s maximálním rizikem a žádnou zaměnitelností. Pořadové váhy byly nastaveny následovně, poslednímu faktoru byla přidělena největší váha teda 1, ostatním faktorům byla přidělena 0. V zájmovém území tedy pro každý pixel má alespoň jeden z faktorů vysokou vhodnost, což znamená, že identifikovaná oblast byla značně rozsáhlá, a navíc s hodnotami indikujícími vysoké riziko.

Metoda AHP a SMART v prostředí CDP
V prostředí CDP bylo posuzováno pět vybraných lokalit v CHKO Litovelské Pomoraví z hlediska reprezentativnosti cennosti CHKO s ohledem na přístupnost k těmto lokalitám.
Studie byla realizována v oblasti CHKO Litovelské Pomoraví s hranicemi rozšířenými o 50 m, v tomto území bylo vybráno pět měst Horká nad Moravou, Litovel, Mladeč, Stavenice a Střeň, které reprezentovaly porovnávané lokality v modelu označované jako alternativy.
Kritéria, na základě kterých byly vybírány nejvhodnější lokality, byla následující: vzdálenost od komunikací, vzdálenost od polních cest, vzdálenost od turistických stezek , vzdálenost od naučných stezek, vzdálenost od cyklostezek , typ biotopu.
Z nich byly v modelu vytvořené příslušné hierarchické vazby k cíli. V dalším kroku byly početními technikami SMART a AHP hodnocena kritéria ve vztahu k cíli. Hodnoty byly zvoleny, tak aby obě techniky sledovaly společný cíl a navzájem si jejich váhy významově odpovídaly, aby mohly být jejich výsledky srovnatelné. Následně byly hodnoceny alternativy ve vztahu ke kritériím, které odpovídaly reálným podmínkám v území.

Výběr optimálních lokalit pro biodomky v CHKO Litovelské Pomoraví
Závěrečná studie byla realizována jako výběr optimálních lokalit pro výstavbu informačního biodomku v CHKO Litovelské Pomoraví. Studie byla realizována v prostředí ArcGIS a IDRISI. Jako faktory ovlivňující lokalizaci těchto informačních míst byly zvoleny: pro přístupnost lokality – vzdálenost od turistických, naučných stezek, komunikací a polních cest, dostupnost elektrické sítě – vzdálenost od elektrické sítě, dále pak faktor vzdálenosti od rozhraní les-louka. Na tyto faktory byla aplikovaná metoda WLC. Metoda Boolean byla použita na následující faktory: pro reprezentativnost okolí potenciální lokality – vzdálenost od vodního toku a zároveň od vodního ramene, faktor typ využití území – nevhodnými plochami byly jáma, povrchová těžba, lom, skládka, parkoviště, kolejiště, hřbitov, účelová zástavba, intravilán, vodní plocha, lesní půda se stromy, dalšími omezujícími faktory byla existence maloplošných chráněných území (MCHÚ) a vybraných typů biotopů, posledním faktorem, pak byla podmínka, že přístupová cesta k potenciálnímu biodomku nesměla vést skrz MCHÚ.
Pro přístupnost lokality byly zvoleny intervaly 50, 100, 150 m. Dostupnost elektrické sítě byla stanovena ve vzdálenostech 100, 200, 300 m. Pro faktor blízkosti rozhraní les-louka, bylo zapotřebí identifikovat tyto rozhraní v zájmové oblasti. Vhodnými vzdálenostmi od těchto prvků byly intervaly 100, 200, 300 m. Na tyto faktory byla aplikována metoda WLC, při kombinaci jednotlivých faktorů byly použity faktorové váhy – 0,4 pro faktor dostupnost cest a váhy 0,3 pro faktory dostupnost elektrické sítě a dostupnost rozhraní les-louka.
Lokality přicházející v úvahu musely být vzdáleny do 300 m od vodního toku a zároveň do 500 m od vodního ramene. Pro splnění posledního faktoru bylo zapotřebí identifikovat všechny komunikace, polní cesty, naučné a turistické stezky s obalovou zónou 50 m, které vedly skrz MCHÚ. Na závěr byly identifikovány oblasti, které splňovaly výše uvedené podmínky, a jejich minimální rozloha byla 200 m2.