ÚVOD

Teorie rozhodování se zabývá problémem, jak na základě existujících alternativ dospět k optimalizovanému rozhodnutí. Obvykle neexistuje žádný jednoduchý návod k řešení, a každé rozhodnutí v sobě skrývá určité riziko. V současné době stoupajícího antropogenního tlaku na životní prostředí je jedním z důležitých témat problém alokace zdrojů. Ke kvalifikovanému rozhodnutí, které se týká zdrojů, jsou ovšem potřebné spolehlivé informace. Ty se na mnoha rozhodovacích úrovních obtížně získávají, poněvadž je složité kombinovat často protichůdná stanoviska.
V dnešní době je půda velmi limitovaným zdrojem, proto je důležité rozpoznat její potenciál a optimalizovat její využití. Kvůli komplexnosti potřeb a velkému počtu kritérií (environmentální, ekonomické, sociologické, přírodní) je potřeba využít techniky multiobjektového plánování a multikriteriální analýzy. Rychlý proces urbanizace přináší potřebu účelného prostorového plánování s důrazem na konstrukci městské infrastruktury pro bydlení, práci a různé podpůrné činnosti obyvatelstva. Kvůli vysokému počtu specifických kritérií (geotechnické, environmentální, stavební, městské a další), které potřebují být soustředěny do tohoto plánování, může mít aplikace metody multikriteriální analýzy významný dopad na kvalitu, rychlost a náklady plánování. Efektivní přístup, který zahrnuje použití nástrojů metod geoprostorových analýz (GIS) a techniky multikriteriálních systémových analýz, umožní prostorovému plánování vyřešit snadněji a rychleji problém související s krajinným plánováním. Souvisejícími tématy, kde se uplatňují nástroje rozhodovacích systému, jsou také identifikace pozemků s přírodními a technologickými předpoklady pro výstavbu. Vytvoření optimálního modelu pro zhodnocení pozemků, který naznačuje nákladové působení investic a dodržování opatření a cílů rozvoje měst podle mezinárodních konvencí (Ponjanović, Ferhatbegović, 2010).
Jinou oblastí, kde se uplatňují rozhodovací systémy je problematika lesních požárů, která je a zřejmě bude čím dál více aktuálnější. Podle současných prognóz se v důsledku průběhu globálních klimatických změn dá očekávat jejich častější výskyt s větším rozsahem. Současné výzkumy oblasti lesních požárů upozorňují i na další fakt a tím je náchylnost území na vznik a následovného šíření požárů. Tato zranitelnost je charakterizována skupinou faktorů, které se za určitých podmínek projevují jako nebezpečné, co se týká výsledného efektu na stav daného prostředí. Pro identifikaci jednotlivých faktorů a jejich následné zhodnocení lze využít efektivní nástroje expertního systému pro podporu prostorového rozhodování, který zahrnuje dvě základní komponenty: rozhodovací systémy a GIS prostředí (Majlingová, Ponce, 2007). Rozhodovací strategie mohou nalézt uplatnění i při hodnocení ostatních přírodních živlů jakými jsou povodně, sesuvy, hurikány, sopečná činnost, atd.
V multiobjektovém rozhodování narůstá potřeba participační techniky především z poznání, že rozhodnutí se uplatňuje v širokém spektru úrovně řízení, často vyžaduje vstupy ze skupin zainteresovaných osob. Velké množství úloh souvisí s alokací zdrojů. V souvislosti s multiobjektovým rozhodováním chápeme objekt jako perspektivu nebo filosofii, kterou se řídí strukturování rozhodovacího pravidla (Eastman a kol., 1993).

CÍLE

Cílem magisterské práce je provést analýzu a zhodnocení v současné době implementovaných/dostupných rozhodovacích strategií v GIS. V teoretické části bude každá strategii popísána z pohledu principu rozhodování, použitých algoritmů, míry implementace v GIS (zejména v produktech ESRI+ a IDRISI) a oblastí účelného nasazení. Analyzovanými strategiemi budou AHP, SMART, CDP, OWA, MOLA. Zpracované teoretické poznatky budou v druhé části práce přeneseny do připravených a zrealizovaných případových studií užití. Modelovým územím bude oblast CHKO Litovelské Pomoraví.