U P O L
Využití GIS
při srovnávací analýze hnízdního
prostředí
čápa černého a
čápa bílého
při srovnávací analýze hnízdního
prostředí
čápa černého a
čápa bílého
autor: Jana Popelová
vedoucí práce: Mgr.Pavel Sedlák, Ph.D.
vedoucí práce: Mgr.Pavel Sedlák, Ph.D.
Hodnocení vzdáleností
Čáp bílý
V případě čápa bílého byly statistiky hodnoceny vzdálenosti skutečných a náhodných hnízd od bažin a mokřadů, lesa, vodní plochy a vodního toku. Po vytvoření korelační matice bylo zjištěno, že koeficient korelace nepřekročil prahovou hodnotu (0,8) a všechny uvedené proměnné mohly být zahrnuty do analýzy MANOVA.
Před samotnou analýzou bylo třeba ještě potřeba upravit data pomocí logaritmické transformace, jelikož některé soubory dat nevykazovaly normální rozdělení. Z výsledku analýzy (Tab. 1.) lze sledovat, že není možné zamítnout nulovou hypotézu na dané hladině významnosti, jelikož hodnota úrovně pravděpodobnosti (P = 0,456) měla vyšší hodnotu než hladina signifikace (P = 0,05). Nelze tedy říct, že si čáp bílý vybírá hnízdní prostředí na základě vzdálenosti od sledovaných prvků.
Před samotnou analýzou bylo třeba ještě potřeba upravit data pomocí logaritmické transformace, jelikož některé soubory dat nevykazovaly normální rozdělení. Z výsledku analýzy (Tab. 1.) lze sledovat, že není možné zamítnout nulovou hypotézu na dané hladině významnosti, jelikož hodnota úrovně pravděpodobnosti (P = 0,456) měla vyšší hodnotu než hladina signifikace (P = 0,05). Nelze tedy říct, že si čáp bílý vybírá hnízdní prostředí na základě vzdálenosti od sledovaných prvků.
Stejný výsledek potvrdilo provedení t-testu pro transformované hodnoty vzdáleností hnízd od bažiny/močálu, lesa, vodní plochy či vodního toku (Tab. 2.).
Tab. 1.: Vyhodnocení MANOVA analýzy, testování proběhlo na P = 0,05 hladině významnosti, n = 34
Tab. 2.: Vyhodnocení t-testu pro transformované hodnoty vzdáleností hnízd od bažiny či močálu, lesa, vodní plochy a vodního toku, n = 34
Čáp černý
U čápa černého byly hodnoceny nejbližší vzdálenosti skutečných a náhodných hnízd od bažiny a močál, lesa, sídla, cest, silnice, železnice, vodní plochy a vodního toku. Kvůli zjištění závislosti mezi proměnnými a případné redukci datové sady byla vytvořena korelační matice. U žádného prvku nebyla překročena prahová hodnota korelačního koeficientu, proto byly všechny prvky vstupními hodnotami do analýzy MANOVA. Vzhledem k tomu, že některé hodnoty nevykazovaly normální rozdělení, byla data pomocí logaritmické transformace upravena. Výsledek analýzy (Tab. 3.) ukazuje, že hodnota úrovně pravděpodobnosti (P = 0,00181) je nižší než hladina významnosti, proto zamítá nulovou hypotézu. Z toho vyplývá, že čáp černý si své hnízdní prostředí selektivně vybírá.
Tab. 3.: Vyhodnocení MANOVA analýzy, testování proběhlo na P = 0,05 hladině významnosti, n = 24
Dále byl proveden t-test pro zjištění, který prvek má největší vliv na zahnízdění čápa černého. Zda do t-testu byla použita data logaritmicky transformovaná či bez transformace záviselo na normalitě rozdělení četností vstupních hodnot.
To znamená, že vzdálenosti pro cesty, lesy, silnice a dálnice vstupovaly do t-testu logaritmicky transformovány. Vzdálenosti od ostatních prvků vykazovaly normální rozdělení a proto mohly být použity v t-testu bez předchozí transformace. Provedením
t-testu (Tab. 4.) bylo zjištěno, že na výběr hnízdního prostředí čápem černým má největší vliv vzdálenost od sídla a silnice. Protože pouze hodnoty vzdáleností hnízd od sídla měly normální rozdělení, bylo pro tyto data použito zhodnocení za pomoci aritmetického průměru. V případě vzdáleností hnízd od silnice, kde data nevykazovala normální rozdělení, byla pro zhodnocení použita střední hodnota. Aritmetický průměr vzdáleností skutečných hnízd od sídla je 707,19 m. Aritmetický průměr odpovídající vzdálenostem od náhodných lokalit je 429,36 m. Nejvíce skutečných hnízd bylo zjištěno ve vzdálenosti 750 – 900 m od sídla. V případě vzdáleností skutečných hnízd od silnice či dálnice je střední hodnota rovna 943,24 m, u teoretických hnízd nabývá střední hodnota 297,23 m. Největší počet skutečných hnízd byl zaznamenán ve vzdálenosti 800 – 1 200 m od silnice. Můžeme tedy říct, že čáp černý si pro výběr hnízdního prostředí volí oblasti dále od silnic (Obr. 12.) a sídelních útvarů (Obr. 13.).
To znamená, že vzdálenosti pro cesty, lesy, silnice a dálnice vstupovaly do t-testu logaritmicky transformovány. Vzdálenosti od ostatních prvků vykazovaly normální rozdělení a proto mohly být použity v t-testu bez předchozí transformace. Provedením
t-testu (Tab. 4.) bylo zjištěno, že na výběr hnízdního prostředí čápem černým má největší vliv vzdálenost od sídla a silnice. Protože pouze hodnoty vzdáleností hnízd od sídla měly normální rozdělení, bylo pro tyto data použito zhodnocení za pomoci aritmetického průměru. V případě vzdáleností hnízd od silnice, kde data nevykazovala normální rozdělení, byla pro zhodnocení použita střední hodnota. Aritmetický průměr vzdáleností skutečných hnízd od sídla je 707,19 m. Aritmetický průměr odpovídající vzdálenostem od náhodných lokalit je 429,36 m. Nejvíce skutečných hnízd bylo zjištěno ve vzdálenosti 750 – 900 m od sídla. V případě vzdáleností skutečných hnízd od silnice či dálnice je střední hodnota rovna 943,24 m, u teoretických hnízd nabývá střední hodnota 297,23 m. Největší počet skutečných hnízd byl zaznamenán ve vzdálenosti 800 – 1 200 m od silnice. Můžeme tedy říct, že čáp černý si pro výběr hnízdního prostředí volí oblasti dále od silnic (Obr. 12.) a sídelních útvarů (Obr. 13.).
Tab. 4.: Vyhodnocení t-testu hodnot vzdáleností hnízd od bažiny či močálu, cesty, lesa, sídla, silnice, vodní plochy, vodního toku a železnice, n = 24
Obr. 12.: Nerovnoměrné rozložení hodnot vzdáleností skutečných (G1) a náhodných (G2) hnízd čápa černého od silnice, n = 24
Obr. 13.: Nerovnoměrné rozložení hodnot vzdáleností skutečných (G1) a náhodných (G2) hnízd čápa černého od sídel, n = 24
Designed by GOEMO.de