U P O L
Využití GIS
při srovnávací analýze hnízdního
prostředí
čápa černého a
čápa bílého
při srovnávací analýze hnízdního
prostředí
čápa černého a
čápa bílého
autor: Jana Popelová
vedoucí práce: Mgr.Pavel Sedlák, Ph.D.
vedoucí práce: Mgr.Pavel Sedlák, Ph.D.
Z výsledků lze tedy říci, že čápi černí i čápi bílí mají obdobné nároky na prostředí, kde získávají svoji potravu, a to z hlediska velikosti uvažovaných biotopů. Důležitým poznatkem je fakt, že čápi černí se úmyslně vzdalují od sídel a také od silnic, které mají se sídly úzký vztah. Na základě těchto výsledků je možné stanovit oblasti, které by čápi černí mohli využívat pro zahnízdění a toto území následně chránit vhodným managementem, aby hodnota krajiny byla zachována. Tím by došlo nejen k ochraně druhu, ale také ke zvýšení pravděpodobnosti růstu populace těchto ohrožených ptáků. Výsledky také mohou pomoci predikovat vývoj populace těchto druhů na území České republiky.
Závěr
Designed by GOEMO.de
Cílem diplomové práce bylo využití technologie GIS při srovnávací analýze hnízdního prostředí čápa černého a čápa bílého ve vybraných lokalitách.
Využití technologie geografických informačních systémů spočívalo ve sledování prostorových charakteristik vybraných krajinných prvků v blízkosti hnízd či loveckého prostředí obou druhů čápů. Byl vytvořen toolbox Capi, který zahrnuje devět modelů. Pro použití modelu je třeba pracovat s programem ArcGIS 8.x a vyšší verzí. Použité nástroje zpracovávají data podle požadované metodiky. Kvůli možnosti opětovného použití modelu jsou modely parametrizovány. Pomocné popisky u každého z nástrojů v modelu zabezpečují efektivní práci jak s modely tak i použitými nástroji. Modely byly upraveny na práci s podrobnými daty, která umožňují získání kvalitních podkladů pro následné statistické hodnocení. Snahou bylo také vytvořit modely pro taková data, která by byla pravděpodobně používána i dalšími zpracovateli obdobné problematiky. Toolbox Capi je sice primárně určen pro sledování hnízdního prostředí čápů, ale lze použít i pro pozorování jiných druhů ptáků, u kterých mají být zjišťovány stejné charakteristiky hnízdního prostředí jako v případě čápa černého a čápa bílého.
Samotné srovnání hnízdních prostředí čápů bylo zpracováno statistickými metodami vybraných na základě rešeršního studia. Vhodnost těchto metod byla posléze schválena odborníky v oblasti statistiky.
Ze statistického hodnocení vlivu vzdáleností vybraných prvků na zahnízdění čápů vyplývá, že čáp černý si vybírá pro zahnízdění lokality nacházející se ve větší vzdálenosti od sídel a silnic. Největší počet skutečných hnízd čápa černého byl zaznamenán ve vzdálenosti 800 - 1 200 m od silnice a 750 - 900 m od sídla.
U ostatních pozorovaných prvků nebyla vzdálenost hnízd čápů k těmto prvkům významná. Nesignifikantní výsledky byly zjištěny i u statistického vyhodnocení závislosti druhu lesa na lokalizaci hnízd čápů černých a stejně tak i nadmořské výšky nevykazují vliv na výběru hnízdišť čápy. Převládajícím druhem lesa byl les jehličnatý. Nejvíce hnízd se v obou případech nacházelo v nadmořské výšce 200 - 250 m n. m. Dále byla sledována závislost rozlohy biotopů v oblasti loveckého prostředí čápů na volbě zahnízdění ptáků. Ovšem i v tomto případě u jednotlivých biotopů nedocházelo k výrazným rozdílům, a proto také nebyla závislost statisticky potvrzena. V obou případech největší rozlohu loveckého prostředí zaujímala orná půda a lesy. Jednotlivé statistické metody jsou doplněny grafy a tabelárními výstupy.
U ostatních pozorovaných prvků nebyla vzdálenost hnízd čápů k těmto prvkům významná. Nesignifikantní výsledky byly zjištěny i u statistického vyhodnocení závislosti druhu lesa na lokalizaci hnízd čápů černých a stejně tak i nadmořské výšky nevykazují vliv na výběru hnízdišť čápy. Převládajícím druhem lesa byl les jehličnatý. Nejvíce hnízd se v obou případech nacházelo v nadmořské výšce 200 - 250 m n. m. Dále byla sledována závislost rozlohy biotopů v oblasti loveckého prostředí čápů na volbě zahnízdění ptáků. Ovšem i v tomto případě u jednotlivých biotopů nedocházelo k výrazným rozdílům, a proto také nebyla závislost statisticky potvrzena. V obou případech největší rozlohu loveckého prostředí zaujímala orná půda a lesy. Jednotlivé statistické metody jsou doplněny grafy a tabelárními výstupy.