Metody a postupy použité při zpracování této diplomové práce lze rozdělit na tři části: rešeršní část a srovnávání atlasů, dotazníkové šetření, zpracování výsledků.

Nejdříve byla provedena rešerše dostupné literatury, a to jak zdrojů, které se týkaly tvorby dotazníků, tak především materiálů zaměřených na vnímání kartografických metod, čtení map a také jejich hodnocení. Studovány byly také články popisující konkrétní výzkumy percepce v oblasti kartografie. Dále byly porovnány vybrané školní atlasy světa. Byl popsán obsah a struktura jednotlivých publikací, použité kartografické metody a prostředky. Pro účely diplomové práce byly použity školní atlasy světa z fondu katedry geoinformatiky a ze sbírky autorky práce. Jejich úplný seznam je uveden v rámci použité literatury. Vybrané mapy byly naskenovány a poté upraveny pro potřeby jednotlivých otázek.

Nejdůležitější částí pak byla příprava samotného šetření. Bylo třeba dodržet nejen zásady správného sestavení dotazníku, ale také vhodně zvolit mapy a k nim vztažené otázky. Dotazník nakonec obsahoval celkem 24 otázek a demografickou část.

Prostřednictvím dotazníku bylo získáno více než 450 odpovědí. Před samotným hodnocením výsledků byly ze souboru vyřazeny odpovědi respondentů, u nichž došlo k nezodpovězení více než tří otázek za sebou, a nedůvěryhodné odpovědi. Jednotlivé otázky byly postupně rozebrány a okomentovány. Nejprve bylo provedeno třídění 1. stupně, které podává základní informace o odpovědích na jednotlivé otázky, nejčastěji formou tabulky. Jelikož se jednalo o nominální měření, byla při vyhodnocování výsledku sledována absolutní (n_i) a relativní četnost (p_i) odpovědí a modus (n_i), tedy nejčastěji zvolená, tzv. modální kategorie. Pro otázky s alternativními odpověďmi byly vypočteny míry variability odpovědi: variační poměr, nominální rozptyl a entropie. U otázek se selektivními odpověďmi, kdy více než jedna byla správně, nemohly být vypočteny míry variability, neboť by v těchto případech neměly žádnou vypovídací hodnotu. Tyto otázky byly pouze slovně zhodnoceny.

Pro otázky testující preferenci znakových sad byl použit Pearsonův chí-kvadrát test, který umožňuje posoudit závislost mezi proměnnými v kontingenčních tabulkách. Statistické výpočty byly provedeny v softwaru R. Hypotézy byly testovány na hladině významnosti 0,05. Dále byla použita také korespondenční analýza. Tato statistická metoda je vhodná k analýze vztahů i mezi nominálními proměnnými v kontingenčních tabulkách. Výsledkem je grafická reprezentace vzájemných vztahů kategorií obou proměnných. Jednotlivé kategorie jsou zde na základě výpočtu euklidovských vzdáleností mezi sebou znázorněny jako body ve dvourozměrném prostoru. Vzájemná poloha bodů pak ukazuje na vztahy mezi řádkovými a sloupcovými profily. Nejčastěji se využívá symetrická korespondenční mapa, ve které jsou body, symbolizující řádky a sloupce, rovnoměrně rozptýleny. Informace obsažené v tabulce lze vyjádřit určitým počtem dimenzí. Maximální počet dimenzí je roven počtu kategorií proměnné s nižším počtem kategorií, sníženému o jednu. Obvykle se však používají dva až tři rozměry.

Byl používán zejména software pro práci s rastrovými obrázky, dále programy pro tvorbu formulářů a webových stránek. Naskenované materiály (mapy z atlasů) byly oříznuty na požadovanou velikost, případně doostřeny a dále upravovány v programu Zoner Photo Studio 12. Dotazníkový formulář byl vytvořen službou Google dokumenty. Pro statistické výpočty byl použit program R. Úpravy zdrojového kódu byly provedeny v programu Notepad++. Stejný program byl použit také pro tvorbu webových stránek o diplomové práci.