Terén a geoharpony
Na území bylo ve výsledku umístěno 28 (24 využitelných pro zjištění posunů) geoharponů v různých částech sesuvu i mimo něj. Dále zde byl umístěn jeden odrazný štítek, který byl přichycen k betonovému sloupu a nahrazoval tak jeden geoharpon. Ne všechny mezníky však plnily stejnou funkci. Jeden mezník označoval základní stanoviště, ze kterého byly pravidelně zaměřovány ostatní mezníky a zjišťována tak jejich případná aktivita. Dva mezníky byly umístěny mimo sesuv tak, aby mezi nimi a základním stanoviskem byla možná pravidelná kontrola vzdálenosti vhodná k určení případného posunu základního stanoviska. Zbylých 21 geoharponů a jeden odrazný štítek bylo umístěno přímo v těle sesuvu nebo jeho bezprostřední blízkosti a na nich byla zjišťována aktivita sesuvu.
Pravidelné měření
Měření proběhla v březnu, červnu, říjnu a prosinci roku 2008 a dále na začátku a konci dubna roku 2009, když už zmizela sněhová pokrývka a bylo tak možné měřit. Celkem bylo provedeno přibližně 400 měření bodů, přičemž každý bod byl zaměřen v pěti obdobích. V každém období byl zaměřen každý bod alespoň 3 krát, tzn. každý bod byl celkově zaměřen alespoň 15x.
Mimo pravidelné měření bodů v sesuvu byl zaměřen i samotný sesuv a za účelem vizualizace byl vytvořen jeho digitální model, který poskytuje lepší představu o situaci na svahu a také umožňuje zhodnocení svahových pohybů. První měření území pro tvorbu sesuvu proběhlo v říjnu 2008, druhé potom v dubnu 2009. Celkem bylo pro tvorbu digitálního modelu terénu využito 250 bodů v prvním případě a 150 bodů ve druhém.
Design experimentu
Na základě prováděných měření a jejich hodnocení jak v rámci jednotlivých etap měření, tak i celkového vyhodnocení, byl sestaven návrh designu experimentu, který je vhodný pro danou situaci na svahu. Vytvoření toho návrhu měření vedlo přes model, který vyhodnocoval vliv jednotlivých faktorů měření na výsledek a zároveň i vhodnost jednotlivých bodů k pozorování svahové aktivity.
Zpracování a vyhodnocení měření
K vyhodnocení a vizualizaci posunu bodů byl využit program ArcGIS 9.2 a to jak ArcMap, tak i ArcScene. Za účelem hodnocení posunů byly zároveň využity elipsy, a to přímo v ArcGIS implementované elipsy směrodatné odchylky a kružnice standardní vzdálenosti. Nově byly pomocí extenze Military Analyst a funkce table to ellipse vytvořeny konfidenční elipsy, které určují přesnost měření a na jejichž základě je možné určit posun bodu v horizontální rovině.
Aby bylo možné potvrdit posuny i z hlediska geostatistiky, tak byla použita metoda ANOVA (Analysis of variance), která nám pomohla odpovědět na otázku, zda došlo ke změně měsíčních průměrů polohy bodů. Pokud byla změna prokázána, pak bylo na jednotlivé měsíce nasazeno statistické testování - t-test - a to pomohlo určit, kdy došlo k největší změně.
