Využívání metod pozemní fotogrammetrie zaznamenalo v poslední době velký rozmach. Hlavními důvody jsou prudký rozvoj výpočetní techniky, stejně jako vývoj nových technologií a jejich nasazení v oblastech, kde se o nich dosud téměř neuvažovalo. Po dlouhá desetiletí nacházela největší uplatnění fotogrammetrie letecká, díky níž můžeme sledovat spojitý zemský povrch z výšky a letecké snímky můžeme využívat jako podklad pro mapové výstupy či zdroj užitečných informací pro různé analýzy.
Stále více využití ale získává fotogrammetrie pozemní, nebo jestli chcete, fotogrammetrie blízká. V České republice se pozemních fotogrammetrických metod využívá především k archivaci architektonických památek či v archeologii. Velmi důležitou roli zde hraje možnost získání trojrozměrných souřadnic jednotlivých obrazových bodů, čímž odpadá nutnost zaměřovat přesně každou část zkoumaného objektu.
Využití fotogrammetrie v geomorfologii je v České republice relativně v plenkách. Zatímco ve světě probíhaly pokusy o archivaci geomorfologických tvarů těmito moderními metodami již od poloviny 70. let, v naší zemi je pozemní fotogrammetrie využívána téměř výhradně ve stavebnictví. Tyto technologie se začínají v přírodních disciplínách velmi pozvolna prosazovat až po roce 2000. Hlavním důvodem může být jejich dosti vysoká cena, kvůli níž vlastní kvalitní fotogrammetrické technologie pouze několik vysokých škol.
Představovaná práce se snaží popsat v současnosti nové a finančně dostupné řešení PhotoModeler Scanner a porovnat jej s přece již zavedenějšími technologiemi – digitální fotogrammetrickou stanicí PhoTopoL a špičkovým laserovým skenerem.
