Hlavním úkolem této práce bylo objektivní zhodnocení stavu cyklistické
infrastruktury na území města Olomouce za pomocí moderních geoinformačních
technologií. Druhým důležitým cílem se stal i rozbor problematické stránky
cyklistiky – její bezpečnosti.
Zpracování bakalářské práce vyžadovalo použití následujících stěžejních metod:
sběr informací a dat o dané problematice, terénní šetření ve formě mapování,
metody GIS a při tvorbě map metody kartografické.
Analýza nehod byla provedena na datech z Dopravního inspektorátu v Olomouci,
ale vzhledem k získaným údajům pouze za rok 2006, nebylo možné zhodnotit vývoj
v čase a konstatovat případné trendy. Určení nebezpečných míst a úseků v rámci
cyklistické infrastruktury tak probíhalo při samotném mapování a s ohledem na
vlastní dlouhodobé zkušenosti. V neposlední řadě byl přidán i soupis obecně
konfliktních situací a lokalit.
V zájmovém území se nachází více než 19,7 km cyklistických komunikací oddělených
od motorové dopravy, kde mají se svými 10,1 km největší podíl stezky pro chodce
a cyklisty s rozděleným provozem. Typ povrchu je převážně asfaltový nebo dlážděný
(zejména červená zámková dlažba). Z hlediska cyklistických tras bylo zjištěno 9
značených cyklotras KČT a jedna trasa Greenways. Nejdůležitější jsou zejména dálkové
cyklotrasy č. 5 (Jantarová stezka), č. 47 a 51 (Moravská stezka) a Greenways
Krakow-Morava-Wien. Cyklistická trasa Greenways má na sledovaném území téměř totožný
průběh s Jantarovou stezkou. Celkem se zde nachází 51,2 km komunikací, kde jsou
vyznačeny cyklotrasy. Z více než 50 % jsou vedeny po místních a účelových komunikacích.
Převládající typ povrchu je asfaltový. V rámci bezpečnosti bylo vyhodnoceno 28 % délky
jako potenciálně nebezpečných.
Doprovodná infrastruktura nabízí slušný sortiment služeb pro cyklisty díky 26
prodejnám (z nichž 20 poskytuje i servis), dvěma velkoobchodům a víceúčelové
úschovně na hlavním nádraží. Cyklobusy provozuje Dopravní podnik města Olomouce,
a.s. a Connex Morava, a.s.
Ze statistického šetření nehod vedených na DI vyplynulo, že se v roce 2006 stalo
celkem 74 nehod s účastí cyklisty, kde hlavní příčinou byl u cyklistů nesprávný
způsob jízdy a u motorových vozidel přednost. V 67 % kolizí vyšel cyklista pouze
s lehkým zraněním a ani v jednom případě nenastala smrt.
Při posouzení nebezpečných míst a úseků na cyklistické infrastruktuře se může
konstatovat, že největší ohrožení vzniká v lokalitách, kde dochází ke křížení s
dopravně vytíženou komunikací (ať už v křižovatkách nebo mimo) a v případě
společného vedení po silnicích s rušným provozem aut. Zvýšená pravděpodobnost
nehody je i v případě nevyhovujícího technického stavu povrchu vozovky, lokálních
překážek a interakce s pěšími (např. v parcích a centru města). Na jejich základě
vznikla i mapa v měřítku 1:10 000: „Nebezpečná místa v rámci cyklistické infrastruktury
v Olomouci“.
Pro odpovídající rozvoj zdejší cyklistiky je důležité se soustavně věnovat jejím součástem. Pevně doufám, že i tato práce do ní přinese trochu více světla a najde své uplatnění na širokém poli cyklistické problematiky...