Požadavkem na všechny aplikace bylo, aby běžely na serveru katedry Geoinformatiky, který používá operační systém Linux, distribuci Mandriva 2006.
Pro většinu aplikací bylo nutné použít a vhodně zkombinovat několik programovacích jazyků. Pro webově založené aplikace se vždy používá HTML, CSS a PHP a mimo ně se dále pro jednotlivé aplikace používají:
- transformace souřadnic - bash a knihovna PROJ - modul cs2cs.
- konverze vektorových formátů - JavaScript, bash a knihovna GDAL/OGR - modul ogr2ogr.
- statistické výpočty - Python.
- on-line monitoring - Python, MySQL, PHP knihovna JpGraph, CRON
- infopanel - bash, ImageMagick, TeTex, CRON, Python
Transformaci souřadnic na webu můžeme rozdělit na dvě samostatné aplikace.
Ta první slouží pro převod mezi souřadnými systémy S-JTSK a WGS-84 a je řešena jako souřadnicová kalkulačka. Tato aplikace používá převodních programů od Hrdiny, přepsané z JavaScriptu do PHP.
Druhá aplikace slouží pro převod textových souborů se souřadnicemi mezi souřadnými systémy WGS-84, S-JTSK a S-42.
Činnost programu lze rozdělit do dvou bodů:
- upload souboru na server
- transformaci souřadnic
Tato aplikace, stejně jako ta na transformaci souřadnic, je tvořena webovým formulářem pro upload souborů a pro zadání údajů potřebných pro konverzi - což je vstupní a výstupní formát, ochranou proti spamu - captcha a CGI skriptem napsaným v bashi, který provádí samotnou transformaci. Tento CGI skript využívá pro konverzi knihovnu GDAL/OGR, která podporuje v současné době 30 různých vektorových formátů. Z těchto 30 formátů je ovšem pouze 10 takových, u nichž poskytuje knihovna prostředky pro zápis i čtení, 4 jen pro zápis a 16 pouze pro čtení. I tyto počty jsou ale velmi relativní, protože u většiny formátů existuje spousta omezení pro vytváření a čtení dat. Tyto omezení jsou buďto ve formě toho co daný soubor smí obsahovat, jaké sloupce v atributové tabulce musí být atd., nebo jsou potřeba ještě další přídavné instalace jiných knihoven, ale už ne vždy s licencí Open Source. Několik dalších formátů se u nás skoro vůbec nepoužívá, takže nakonec bylo do aplikace vybráno 5 formátů a to: Shapefile, MapInfo, GML, DGN a CSV.
[ nahoru ]Statistické výpočty
Tato aplikace slouží na vypočítaní základních statistických charakteristik určitého datového souboru. Vstupem je textový soubor, který vloží uživatel a který obsahuje jeden nebo více sloupců s daty, výstupem je tabulka vypsána přímo na webovou stránku, nebo i CSV soubor, který si lze stáhnout.
Po nahrání souboru si uživatel může vybrat zda chce vypočítat statistické charakteristiky pro všechny sloupce, nebo jenom jeden konkrétní, zda obsahuje první řádek v souboru popisky sloupců, zda chce výsledky zobrazit nejen na WWW stránce, ale i vypsat do CSV souboru a konečně, co vše chce vypočítat. Implicitně jsou vybrány všechny počítané veličiny, tedy medián, aritmetický průměr, modus, maximum, minimum a směrodatná odchylka.
[ nahoru ]On-line monitoring
Cílem on-line monitoringu je automatické stahování dat, jejich zpracování a prezentace. V této práci je využito dvou způsobů získávání dat. V tom prvním jsou stahovány data z teplotního čidla, které je provozováno na katedře optiky a v tom druhém jsou stahována data z obsahu webových stránek.
Teplotní čidlo
Pro zobrazování informací o aktuální teplotě v Olomouci je využito teplotního čidla, které provozuje Mgr. Radek Čelechovský na katedře optiky PřF UP Olomouc. Nevýhodou čidla je jeho nepříliš vhodné umístění - je umístěn na východní straně budovy. Pomocí skriptu napsaného v Pythonu se bere každých pět minut poslední hodnota a je ukládána do MySQL databáze. Časování je provedeno pomocí CRONu. Vizualizace probíhá pomocí automatického generování grafu pomocí PHP a také formou údajů v tabulce.
Obr. 1: Ukázka grafu denních teplot v Olomouci.Data z webu
Data stahována z internetu jsou využívaná pro zobrazování dlouhodobé předpovědi a stavu, průtoků a teploty řeky Moravy formou grafu a také formou tabulky. Data jsou stahována jednou denně z webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), ukládaná do databáze a poté zobrazována. Časování spouštění skriptu je provedeno pomocí CRONu. Vizualizace probíhá pomocí automatického generování grafu pomocí PHP a také formou údajů v tabulce.
[ nahoru ]Infopanel
Cílem poslední aplikace bylo vyřešit nahrávání obrázků na server a jejich zobrazování na infopanelu a také stahování aktuálních zpráv z webových zpravodajských kanálů a rovněž jejich zobrazování na infopanelu.
Jako zdroj zpráv pro infopanel, byly vybrány 4 servery, zabývající se různou tématikou.
- Pro normální zpravodajství byl vybrán zpravodajský RSS kanál serveru Idnes
- pro zprávy z oblasti informatiky RSS kanál serveru Computerworld
- pro zprávy z oblasti GIS byla vybrána webová stránka Geoinformace
- pro informace o akcích UP Olomouc webové stránky školy
Pomocí časování v CRONu se v určené časy spustí skripty napsané v bashi, které z uvedených zdrojů stáhnou zprávy a vytvoří z nich obrázky, které se budou promítat v určené časy na panelu.
Obr. 2: Ukázka vytvořených GIS zpráv.[ nahoru ]