Analýza využití území luňáka červeného
Díky využití dat o pokryvu země se nám otevírá možnost zpracovávat údaje týkající se území využívaném dravci v konkrétních obdobích jejich života. Můžeme zjišťovat jednotlivé typy území, na kterém se dravci pohybují, jejich výměru a percentuelní zastoupení. Pokud navíc disponujeme daty od více jedinců, můžeme tvořit analýzu, kde porovnáváme jednotlivce mezi sebou. Můžeme zjišťovat například rysy v chování, případně prostorové preference. O tom, jestli existuje určitá podobnost mezi chováním dravců, konkrétně mezi sedmi luňáky červenými, se dočtete v této kapitole.
Krátce o luňáku červeném
Luňák červený (Milvus milvus) je dravec podobný jestřábovi, velikostí by se dal přirovnat ke káněti lesnímu. Peří je zbarveno do červenohněda, má úzká prohnutá křídla a vidlicovitě vykrojený ocas. Jako každý dravec má velmi ostrý zrak (až 8krát ostřejší než člověk) a ostrý zahnutý zobák. Co se rozšíření týče, vyskytuje se luňák nejvíce ve Střední Evropě, ve Francii a Španělsku. V ČR může hnízdit okolo 50 párů luňáků, patří u nás mezi kriticky ohrožený druh.
Postup vypracování
Po přípravě dat bylo zapotřebí nejdříve vytvořit MCP kolem všech bodů v období zimování. Po zkoušce nad daty však bylo zjištěno, že výsledná velikost polygonu je negativně ovlivněna vždy několika extrémy. Jedná se o body, kdy dravec ze svého domácího území pouze na krátkou chvíli vyletěl, aby se hned vrátil zpátky. Musel se tedy najít způsob jak tyto body automaticky odfiltrovat. K tomuto kroku byla využita nadstavba Home Range Tools (verze 2.0.20) pro software ArcMap, kterou vytvořil A.R.Rodgers. Po jednoduché instalaci poté byly vždy vybrány body, nad kterými se pomocí nadstavby vytvořil minimální konvexní polygon postupně pro 95%, 80% a 50% bodů. K výsledné analýze bylo využito 80% bodů, jelikož např. Bosch a kol. (2010) zmiňuje, že zatímco 50% polygon definuje území, kde pták hnízdí, 80% polygon popisuje nejlépe, kam pták aktivně vylétává a využívá ji k lovení a dalším sociálním aktivitám.
Po zkonstruování 80% MPC pro všech sedm vzorků bylo zapotřebí připojit podkladová data Corine Land Cover 2012. Po nahrání a ořezání této datové sady na jednotlivé polygony již nic nebránilo spočítat zastoupení jednotlivých ploch. Z důvodu přehlednosti byla vrstva CLC rozdělena do čtyř tříd na urbánní oblasti, bezlesí, lesy a vodní plochy.
Výsledky
Pět ze sedmi jedinců si pro své zimování vybralo území, které bylo tvořeno hlavně bezlesými oblastmi (nad 89% z celkové plochy). Dle očekávání se dravci vyhýbají urbánním oblastem. Jako překvapující může působit fakt, že na celkové rozloze území nebyly ani u jednoho jedince výrazněji zastoupené vodní plochy. Na internetových stránkách o luňácích se totiž můžeme dočíst, že si pro život vybírají oblasti v sousedství vodních ploch. Pro období zimování tedy může být tento fakt vyloučen.
Luňák červený "Kite07" se liší od ostatních jedinců hlavně rozlohou svého home range. Tento pták, na rozdíl od ostatních letěl nikoliv na jih, ale na západ. Zatímco všichni ostatní dravci zahrnutí do analýzy se pohybovali na relativně malém území, tak tento překonal druhou největší plochu v pořadí zhruba dvacetkrát. Při prozkoumání proč tomu tak je se přišlo k závěru, že se dravec v období zimování nepohyboval pouze v jednom, ale ve více domácích územích (čímž se odlišuje od standardu). Pro správnost by se tedy možná musela pro tohoto jedince rozčlenit data na jednotlivé menší home range, aby měla více vypovídající hodnotu. Výsledky vyšly naprosto jednoznačné, a to že si luňák červený pro zimování vybírá hlavně oblasti s převažujícím podílem bezlesého území.