| Vedoucí práce: | Prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc. | Oponent: | Ing. Zdena Dobešová |
| Autor: | Filip Jung | Rok odevzdání: | 2008 |
Abstrakt. Cílem této práce je vytvoření webové aplikace umožňující interaktivně vizualizovat městskou hromadnou dopravu v Přerově. Doprava obecně je bezpochyby časově proměnný, prostorově založený jev a jeho znázornění na papírových mapách nebo pomocí klasických prostředků vyjadřuje jeho dynamiku pomocí určitých metod. Ty jsou limitovány hlavně omezeným znázorněním změny jevu v čase. Animace nám nabízí nové možnosti, které tato omezení nemají.
Klíčová slova: animace, SVG, městská doprava.
Abstract. ANIMATED MAPS OF MUNICIPAL TRANSPORT OF PŘEROV CITY. The aim of this thesis is creation of a web application capable of interactive visualization of municipal transport of Přerov city. Transportation, in general, is a time variable spatially based phenomenon and its visualization on paper maps or by the help of classical means is done by specific methods. These are limited mainly by a restricted visualization of a phenomenon change in time. Animation offers us new possibilities, which do not has such limitations.
Keywords: animation, SVG, municipal transport.
Standardy a kompatibilita
Standarty v internetovém prostředí by měli zajistit přístup a korektní zobrazení informací umístěných na webu z různých uživatelských prostředí. Avšak Neumann a Winter (2000) upozorňují, že na internetu můžeme mluvit o standardu, jen pokud většina společností uzná nebo aplikuje technologii, která je právě používaná návštěvníky a tvůrci webových stránek. Lze definovat dva typy standardů: de facto a de jure (Neumann a Winter 2003). Za standard de facto se považuje takový, jenž je vyvíjen a implementován firmami a je široce používán. Standard de jure je takový, který je vyvinut a potvrzen mezinárodní organizací nebo konsorciem. Z toho plyne, že použití schválených standardů nemusí nutně znamenat bezproblémový chod ve všech prohlížečích, protože jimi standardy nejsou plně podporovány. To je bohužel případ i aplikace vyvíjené v rámci této bakalářské práce.
Prostředky vhodné pro tvorbu kartografických animací
Vhodnost prostředků je potřeba posuzovat z několika pohledů. Prvním je dostupnost a vyspělost vývojářských nástrojů a dalším rozšířenost podpory používaných formátů, jež je kritická hlavně pro webové prostředí. Obě kritéria se jeví lepší u komerčních řešení, jako je například zmiňovaný Flash od firmy Adobe. Nevýhodou těchto prostředí je, že jsou distribuována pod placenými licencemi, což technologii v podstatě uzavírá vývoji jejími uživateli a veškerá práce na rozvoji technologie je na prakticky uzavřené firmě. I když se tvrdí, že plugin nutný pro zobrazení formátu swf má nainstalována většina uživatelů, nelze na to také spoléhat. Proto vyvíjení mapových animací v tomto prostředí není hodnoceno jako nejvhodnější. Na druhou stranu, projekty vzniklé ve Flashi se vyznačují propracovanou grafikou a svižným během díky optimalizovanému kódu a virtuálnímu stroji pohánějícím skripty.
Využití statických animací ve formě animovaného GIF obrázku, případně filmového klipu (.avi, .wmv) je vhodné tam, kde neočekáváme interakci s uživatelem. Pro tvorbu těchto formátů existuje řada nástrojů, pro animovaný GIF je to například GIFAnimator, nebo produkty firmy Adobe. Animace ve formátu .avi je možno vytvářet v rozšířené desktopové GIS aplikaci ArcGIS 9.2. U těchto formátů také nejsou nijak velké nároky na vybavení uživatele, protož jsou široce podporovány. Ovšem interaktivity se u těchto formátů dosahuje velmi těžko.
Tvorba programů v jazyku Java je více komplexní a vhodná spíše pro vytváření komplikovaných modelů a simulací. Navíc jsou kladeny vysoké nároky na programátorskou gramotnost vývojáře. I zde se setkáváme s nutností instalovat určitou část prostředí nutného pro běh aplikace. Jedná se o tzv. Java Virtual Machine.
Formát SVG v kombinaci se SMIL použitý v aplikaci ovšem také není ideální. SVG je totiž velmi expresivní jazyk s poměrně silnými schopnostmi, ale programy zajišťující jeho vykreslování jsou vcelku komplikované a stále nejsou optimalizované pro velké množství dat. Dynamické prvky SVG značně snižují rychlost rendrování. Jistým řešením by bylo použít renderer napsaný v Javě (např. Batik), čímž by se mělo dosáhnout podobného výkonu jako například u služeb map24 nebo Gogole Maps (Ipfelkofer, Lorenz, Ohlbach 2006).
Nástroje speciálně upravené pro vytváření kartografických animací nejsou ještě plně implementovány, a proto je vývoj aplikací soustředěn spíše na jednotlivé projekty.
Perspektivy a vylepšení
Využití animací v kartografii má do budoucnosti obrovský potenciál, protože jsou oproti klasickým mapám schopné na ještě menší ploše přinést více informací. Povaha některých jevů přímo volá pro zpracování pomocí animačních technologií. Protože vývoj v této oblasti byl velice rychlý, je potřeba definovat jak správně kartografické animace používat. Velkým problémem je vhodný formát pro zobrazování takovýchto animací, přičemž potíže nastávají především při snaze umístit animace na web a rozvinout jejich interaktivitu. Je sice snaha webové technologie standardizovat, což ovšem nemusí zaručit jejich široké použití.
Plánovány byly dvě funkce aplikace ovšem druhé, zobrazení definovaného spojení mezi dvěma zastávkami, se nepodařilo dosáhnout. Problém síťových analýz se ukázal být příliš složitým na rozsah této práce. Další vylepšení by aplikace mohla doznat v uživatelském rozhraní, kde by mohla být úplně vypuštěna stránka formulářem a všechna nastavení by byla mohla být prováděna na jedné stránce, což by snížilo složitost navigace a vytvořilo uživatelsky více přívětivé prostředí (Voženílek, 2004). Zde by šlo hlavně o zpřístupnění možnosti měnit rychlost animace přímo za běhu a také případně nahrát dodatečně podkladové vrstvy databáze.