Postup zpracování
V první fázi bylo zapotřebí nastudovat problematiku týkající se tématu bakalářské práce. Informace, potřebné k pochopení základních principů dané problematiky a zároveň k sepsání teoretické části bakalářské práce, byly nastudovány z odborných článků a odborných knih, ale také z nejrůznějších webových zdrojů.
Výpočet vodní eroze se vztahuje na experimentální lokalitu ležící ve východní části České Republiky. Konkrétně se lokalita nachází v okrese Zlín, v obci Vysoké Pole a spadá pod stejnojmenné katastrální území Vysoké Pole. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 423 m n. m. Rozloha experimentální lokality činí 1,33 km2. Zájmové území je ze severu ohraničeno lesním porostem, ze zbylých stran se rozprostírají louky a pole a na jihovýchodní části území se rozprostírá intravilán obce.
Po nastudování literatury bylo přikročeno k úpravě a zpracování dat do formy nezbytné pro uskutečnění samotných výpočtů vodní eroze. Tato úprava dat byla prováděna v softwaru ArcMap 10.0. Datové vrstvy ve vektorové podobě, formátu Esri shapefile (*.shp) a souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), reprezentující jednotlivé faktory modelu USPED, byly oříznuty tak, aby korespondovaly s velikostí zájmové lokality.
Po nastudování literatury bylo přikročeno k úpravě a zpracování dat do formy nezbytné pro uskutečnění samotných výpočtů vodní eroze. Tato úprava dat byla prováděna v softwaru ArcMap 10.0. Datové vrstvy ve vektorové podobě, formátu Esri shapefile (*.shp) a souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), reprezentující jednotlivé faktory modelu USPED, byly oříznuty tak, aby korespondovaly s velikostí zájmové lokality.
Po úpravě dat geometrického charakteru bylo přistoupeno k úpravě a doplnění popisné (atributové) složky dat. Bylo-li zapotřebí, došlo k vytvoření nových atributů v jednotlivých vrstvách a následně byly do nových atributů doplněny hodnoty faktorů. Hodnoty jednotlivých faktorů modelu USPED byly stanovovány na základě platných metodik nebo byly odvozeny z kódu BPEJ.
Pro stanovování hodnot atributů jednotlivých datových vrstev bylo postupováno podle aktuální metodiky Janeček a kol. (2012). Datová vrstva, reprezentující faktor R, tzv. erozní účinnost deště, byla vytvořena tak, aby její geometrická složka korespondovala se zájmovým územím. Jedná se o vektorovou vrstvu. Pro samotný faktor R byl vytvořen nový atribut R_FAKTOR, který nese hodnotu 40 MJ . h-1 . cm . h-1. Druhá vrstva vstupních dat byla vrstva představující erodovatelnost půdy – faktor K, který rovněž tvarově a velikostně souhlasí se zájmovým územím. Hodnotu samotného faktoru K nese nově vytvořený atribut K_FAKTOR, který nabývá hodnot v rozmezí 0,31 až 0,47. Tato hodnota byla stanovena dle příslušnosti k hlavní půdní jednotce z kódu BPEJ. Faktor C, vektorové reprezentace, byl opět ořezán, aby rozlohou i tvarem odpovídal zájmovému území. Hodnotu faktoru C nese nově vytvořený atribut C_faktor. Faktor C představuje ochranný vliv vegetace a pro zájmovou lokalitu nese hodnoty 0 pro ostatní plochy, 0,005 pro trvalé travní porosty a 0,2 pro pole, které jsou pod nově vytvořeným atributem C_FAKTOR. Poslední vstupní vrstvou ve vektorové podobě byla vrstva faktoru P, představující protierozní opatření. Vrstva faktoru P je vektorová a hodnota faktoru je zastoupena prostřednictvím atributu P_FAKTOR, který nabývá hodnotu 1, jelikož uvažujeme, že na lokalitě nejsou provedeny žádné protierozní opatření. Poslední složkou vstupních dat je vrstva představující digitální model reliéfu. Prostorové rozlišení digitálního modelu reliéfu je 10 x 10 metrů a skrze tuto vrstvu byl stanoven sklon a orientace. Tato vrstva ale nebyla přesně ořezána do velikosti zájmové lokality. Bylo zapotřebí, aby vrstva přesahovala svou rozlohou zájmové území, z důvodu zamezení chyb v podobě extrémních hodnot v okrajové části v průběhu výpočtu eroze.