Hlavním cílem této bakalářské práce bylo srovnat přesnost a využitelnosti low-cost 3D skenerů. Dalším cílem bylo sepsání závěrečného doporučení vycházejícího z poznatků během testování. To by mělo obsahovat doporučení velikosti objektu, optimálního nastavení softwaru a optimálních podmínek pro skenování.
V textové části bylo potřeba se věnovat rešerši současného stavu problematiky, dále se studovaly vybrané skenery, z čeho jsou složeny a na jakém principu fungují.
V praktické části se pak skenovaly konkrétní objekty, které definovaly omezení skenerů a jejich potencionální využitelnost. Také se v této části testovalo optimální nastavení softwaru, které byly popsány metodou jednoduchého návodu. Následně byla na pravidelném objektu testována přesnost vůči referenčnímu objektu. Tato přesnost byla testována na skenerech Kinect 360, Kinect One a Asus Xtion. Se Scanify se v této části nepracovalo, díky nemožnosti skenování pravidelného objektu. Testování probíhalo ve třech krocích. Prvním krokem bylo zhodnocení hodnot na přední straně objektu, kde si nejlépe vedl Kinect One a nejhůře Kinect 360. Dalším krokem bylo zhodnocení minimálních a maximálních hodnot. Nejmenší rozdíl mezi těmito hodnotami měl Asus Xtion a největší rozdíl měl Kinect One. Posledním krokem bylo zhodnocení histogramu. Kinect 360 s nejčastějšími hodnotami okolo -0,22 mm získal první místo, druhý skončil Asus Xtion 0,32 mm a nejhůře Kinect One s hodnotami okolo 0,45 mm. Díky tomuto zhodnocení jsme se dozvěděli, že zatímco Kinect 360 prohnul objekt do záporných hodnot a objekt byl spíše menší, ostatní dva skenery předmět nadzvedly a byl větší než referenční objekt. Vyhodnocení přesnosti také probíhalo na srovnání plastických reliéfních map. Zde se hodnotilo, který skener se se svými výsledky nejvíce podobá jinému. Hodnotily se zde dvě kategorie, hodnoty na mapách a minimální a maximální hodnoty. Ve všech těchto disciplínách se nejvíce podobaly Asus Xtion a Kinect 360.
Co se týče závěrečného doporučení, výše jmenované skenery se hodí spíše pro výuku, volný čas, 3D průmysl a počítačový průmysl. Rozhodně se nehodí do lékařství nebo reverzního inženýrství, protože nemají dostatečnou přesnost. Z výsledků přesnosti nelze říct, který ze skenerů je nejpřesnější, dá se ale konstatovat, že ne vždy vyšší rozlišení znamená vyšší přesnost. U charakteristiky skenovaných objektů by mělo být doporučení velikosti pro objekty střední a velké velikosti, to znamená od 20 do 180 cm na výšku a 10 až 90 cm na šířku. Takovými objekty můžou být například školní globus, lampa, socha, obličej a postava člověka nebo židle. Skenery nedokáží naskenovat lesklé, kovové, transparentní, pravidelné a reflexní objekty. Dále nejsou vhodné pro velmi složité objekty s dutinami a otvory. Co se týče optimálních podmínek pro skenování, nejlepší by bylo perfektní nasvícení objektu, aby nedocházelo k deformaci odstínů barev na textuře. Nedoporučuje se skenování za přímého slunečního světla, nebo v málo osvětlené místnosti. Skenery jsou tedy spíše pro interiérové použití. Místnost by měla být dostatečné velká a neměly by se okolo předmětu skenování nacházet přebytečné předměty. Co se týče optimálního nastavení softwaru, záleží, co vyhovuje uživateli a jaký typ objektu skenuje.
Výsledky této práce mohou být použity v dalších bakalářských a magisterských pracích jako odrazový můstek k tématu 3D skenování. Práce může sloužit jako návod či doporučení pro skenování.