KONCEPCE MAP A ZNAKOVÉHO KLÍČE PRO MAPY SVÁTKŮ JARA - VELIKONOCE V ČR
Bakalářská práceMETODY A POSTUP ZPRACOVÁNÍ
Metody použité v práci
Nejzákladnější metodou pro vlastní tvorbu práce byl sběr tematických dat. Tento sběr byl uskutečňován především na základě studia literatury vázající se k tématu nebo získáváním poznatků ať již od pamětníků nebo odborníků. S tímto sběrem dat souvisí rešeršní práce, ve které dochází k vyhledání základních etnografických map, které slouží jako vzor pro vlastní práci. Další používanou metodou je digitalizace tematických dat. Podklady pro tematická data byly získány načtením tematické literatury. Pro tvorbu map byly použity kartografické metody. Použitými kartografikými mmetodami jsou kvalitativní metody mezi něž patří: metoda bodového znaku, metoda liniová a areálová.
Postup zpracování
Po nastudování odborné a populárně naučné literatury došlo k k tvorbě seznamu, který obsahuje okruhy, jež jsou zpracovány jako jednotlivá mapová díla. K výběru okruhů pro následné zpracování posloužil jednak dostatek informací o jevu. Dalším kritériem pro zobrazení jevu do mapové přílohy byla jeho významnost. Ohled byl brán na časovou posloupnost a to proto, že zvyky, které jsou ve spojení s Velikonocemi, jsou slaveny během celé jarní části církevního roku, a tak je třeba je prezentovat v časové posloupnosti, aby bylo čtenáři usnadněno jejich porozumění a aby byla v celé práci zlepšena orientace. Kromě sběru infomací o tématu bylo třeba prostudovat i kartografickou stránku, aby byly mapy i po této stránce správně zpracovány. Po seznámení se s tematickými informacemi došlo k digitalizaci území, ve kterém se zobrazovaný jev vyskytuje. Danému jevu byl přidělen kartografický znak, který se snaží vystihnout jeho hlavní podstatu. Po vytvoření map a kartografických znaků mohlo dojít k tvorbě znakového klíče, který představuje ucelený soubor kartografických znaků použitých v mapách. Pro lepší názornost byla nakonec vytvořena interaktivní mapa obchůzkových koled na Olomoucku a Přerovsku.
Data
Prvním krokem, jak již bylo výše uvedeno, bylo nastudování tematického obsahu. Jako podkladová data byla s ohledem na téma a rozsah vybrána data, která jsou poskytována v rámci souboru dat ArcCR500 a jsou v měřítku 1 : 500 000. Toto měřítko bylo pro zobrazení dat v rámci celé republiky i některých jejich částí dostatečné a nedošlo tak k výraznému zkreslení nebo k tomu, že by data nebyla dostatečně podrobná. Z tohoto souboru dat bylo využito především dat, která se týkají topografického podkladu. Ten je tvořen hranicemi republiky, hranicemi kraje, hranicemi etnografického regionu, které byly následně vytvořeny digitalizací, řekami, krajskými městy. Na některých mapách byly k topografickému podkladu pro lepší orientaci v mapě přidány obce. Data, která byla třeba k zobrazení a nejsou poskytována v rámci ArcCR500 byla digitalizována. Jejich digitalizace probíhala na základě znalosti obcí spadajících do daného regionu. Regiony, které byly vytvořeny digitalizací, nejsou pevně stanovené. Regiony nejsou pevně stanovené, protože takové regiony, které jsou tvořeny homogenní lidovou kulturou, nelze pevně vymezit. Všechna použitá data jsou uložena v souborové geodatabázi, která je rozčleněna na tematické datasety.
