Stanovení vah a parametrů extenze
Arc Urban Planner
Výsledky
Výsledky mé práce se dají shrnout do tří částí. Prvotním cílem bylo nastudovat problematiku multikriteriálního rozhodování a tu aplikovat na extenzi Arc Urban Planner. Pro dodržení tohoto úkolu bylo nezbytné
oslovit odborníky zabývající se v nějakém směru územním plánováním. Díky jejich odbornému posudku byla vytvořena tabulka zobrazující optimální váhy vybraných parametrů (viz kap. 5.1). V dalších částech bakalářské
práce již byl s novými váhami testován komponent Krajinný potenciál.
Časově nejnáročnější byla práce na druhé části, a to na testování citlivosti vah parametrů a faktorů extenze. Testování probíhalo na území SO ORP Olomouc, které je poměrně plošně rozsáhlé. Díky velikosti území a
velkému počtu testovaných jevů docházelo k vysokým nárokům na operační paměť počítače a na nově vytvořené geodatabáze. Výstupem této části zpracování je textová část v celé kapitole 7 (Testování faktorů a parametrů),
která je zaměřena na popis změn ve výsledných analýzách daných pilířů. Zprvu bylo testování nasměrováno na změnu vah u jednotlivých faktorů a jejich parametrů. V tomto případě byly parametry testovány pouze v rámci daného faktoru.
V závěrečné části byla otestována citlivost při nastavení vah parametrů, ale na výsledku celého pilíře. Tato část potvrdila, jestli má v konečném součtu nějaký vliv daný parametr.
Na základě testování je možné shrnout faktory a parametry, které se nepodílí na určování krajinného potenciálu, a proto není příliš důležité jejich nastavení. Faktory nebo parametry, které neurčují ráz krajinného potenciálu,
je možné vyloučit z analýz anebo je posunout do jiného pilíře, kde by mohly mít jiný vliv. Mezi takové faktory se řadí Dostupnost zdravotnického zařízení, Dostupnost veřejných prostranství, Morfologie terénu – sklon terénu a
Vzdálenost dopravní infrastruktury – komunikace. Do parametrů nezasahující do výsledného krajinného potenciálu daného pilíře mohou být zařazeny Lázně vnitřní, CHKO, OP ZCHU, EVL a PO.
Obecně lze říci, že u intervalových parametrů, které mají vstupní bodový nebo plošný jev a nachází se v Sociálním pilíři, tak snižováním jejich váhy dochází v místě jejich výskytu ke snižování výsledného krajinného potenciálu
a zároveň k nárůstu průměrného krajinného potenciálu na ostatní ploše. Výrazněji se projevuje snižování váhy na hodnoty 0, 2 a 4, kdy se postupně vytrácí některé stávající zastavěné oblasti a více se projevují další faktory s nulovým
potenciálem, které narušují celistvost testovaného faktoru. U intervalových jevů v Ekonomickém pilíři je možné vidět větší rozdíly pouze při nastavení váhy na hodnotu 0, kdy se zcela eliminuje daný jev.
Na základě výsledků všech analýz je možné říci, že faktory, u nichž je nastavena průměrná vhodnost (váha) a zároveň nejsou plošně rozsáhlé, tak ovlivňují hodnotu krajinného potenciálu minimálně. Hodnocení jednotlivých faktorů je
založeno na vstupních hodnotách všech jevů, které do něj vstupují. Pokud se změní váha jednoho parametru, ovlivní to parametr druhý a ve výsledku převážně i výstupní rastr faktoru. Například faktor bude obsahovat tři jevy s váhami 2, 4 a 6.
Pokud tedy uživatel bude posunovat váhu 2, tak se změny projeví na hodnotách 4, 6 a také 10 a budou o to markantnější, pokud spolu sledované jevy sousedí. Citlivost na váhu 10 je dána skutečností, že pokud dané jevy faktoru nevyplní celý sledovaný prostor,
tak nevyužitému území je stanoven krajinný potenciál na hodnotu 10.
Posledním zařazeným výsledkem je srovnání krajinného potenciálu dle původních vah a vah vypočítaných pomocí Saatyho metody. Pro porovnání byly vytvořeny dva kartografické výstupy (viz Příloha 28, 29) znázorňující, jak moc se výsledné krajinné potenciály liší. Oba krajinné potenciály jsou výsledkem scénáře udržitelné rozvoje, kdy všem třem pilířům v extenzi byl nastaven stejný procentuální poměr váhy – tedy 33%. Na první pohled nejsou příliš vidět výrazné změny v potenciálu, ale při hlubším prozkoumání a přiblížení je možné vidět rozdíly. Například oblast kolem Příkazů, Skrbně a Horky nad Moravou má při nastavení s původními váhami o něco vyšší krajinný potenciál pro zástavbu. To je způsobeno především v rozdílné interpretaci vah odborníky, a to především u jevu CHOPAV, kde se váha snížila o 2 váhy, a u jevu Radonové riziko. Tvrzení je možné srovnat s výsledky testování jednotlivých vah v rámci pilíře, kde oba parametry jsou velmi citlivé na nastavení jakékoliv hodnoty.
Bakalářská práce
Autor: Aneta DRÁŽNÁ
Vedoucí práce:
RNDr. Jaroslav BURIAN, Ph.D.
