Prvním krokem k vytvoření projektu atlasu bylo prostudování potřebné literatury týkající se obyvatelstva. Jednalo se především o atlasy (v analogové i digitální podobě), ve kterých je vyjádřena tato tematika např. Atlas ČSSR, Atlas republiky Československé, Atlas SSR, Atlas obyvatelstva Slovenska, Atlas sčítání 2001, Census Atlas of the United States, People and places: A 2001 Census atlas of the UK a jiné. Dále pak o literaturu zabývající se kartografií, resp. tu, která se zabývá zobrazováním demografických charakteristik v mapách.
Bylo také důležité zjistit zdroje dat k Olomouckému kraji, které by byly vhodné a hlavně snadno dostupné pro sestavení obsahu makety.
Po těchto krocích byl zkoncipován obsah od jednotlivých matematických prvků až po technické parametry výstupů.
Projekt atlasu obyvatelstva byl vypracován v prostředí ESRI ArcGIS 9.2, ve kterém byly provedeny i dvě ukázky dvoulistů. Pro grafické úpravy makety posloužil program CorelDRAW 9. K sepsání bakalářské práce a přílohy 3 byl použit Microsoft Word, pro tvorbu grafů Microsoft Excel a na závěr byly vytvořeny webové stránky v textovém editoru PSPad.
Jak je uvedeno výše, bylo nutné seznámit se nejprve s takovou literaturou, která popisuje problematiku obyvatelstva a její zobrazování v mapách. Šlo převážně o atlasy (jak zahraniční, tak i české), ve kterých jsou znázorněny použité kartografické vyjadřovací prostředky a metody ve spojitosti s demografií - výčet atlasů je uveden v předchozí podkapitole. Jako předloha k uskutečnění tohoto projektu posloužil z největší části Atlas obyvatelstva Slovenska. Tento atlas byl inspirací k navrhnutí tematického obsahu a kartografických metod.
Pro začátek byly rozvrženy hlavní kapitoly, které vytvořily kostru celého obsahu. Na základě stanovených kapitol byla postupně zjišťována dostupnost dat, jimiž by se daly doplnit další podkapitoly a jejich části. Obsah proto musel být zkonzultován s odborníky jak z hlediska použitelnosti dat, tak z hlediska demografického.
Během naplňování obsahu atlasu bylo nutné určit si formát atlasu, veškeré matematické prvky, rozmístění jednotlivých kompozičních prvků v mapě a grafické a technické provedení atlasu.
Z kartografického zobrazení bylo vybráno Gauss-Krügerovo v souřadnicovém systému S-42, protože vyhovovalo především z hlediska lepšího umístění kompozičních prvků oproti Křovákově zobrazení v systému S-JTSK. Dále byla stanovena měřítka map tak, aby vystihovala podrobnost a přehlednost znázorněných prvků (jevů) na mapě. Základním měřítkem je tedy 1 : 500 000 - mapa obcí Olomouckého kraje. Dalšími měřítky jsou 1 : 1 000 000 - mapa okresů Olomouckého kraje a 1 : 2 800 000 - mapa krajů České republiky. Mapy krajů v poslední kapitole Prognózy obyvatelstva byly použity proto, jelikož prognózy nejsou sledovány za menší územní celky. Navíc tyto mapy vyjadřují srovnání mezi všemi kraji České republiky. Na základě těchto vybraných měřítek a kartografického zobrazení byl zvolen formát A4 (na výšku), při rozevření A3.
Typy měřítek map společně s kompozičními prvky a jejich rozmístěním jsou zobrazeny v příloze 1 a 2. V této příloze jsou vyznačeny i rozměry dvoulistu a dalších prvků v mapovém listu, což bylo také jedním z úkolů bakalářské práce.
Kromě tematického obsahu bylo zapotřebí vyřešit i grafickou stránku atlasu a dát mu tak odpovídající estetický vzhled. Jednalo se o barevné provedení kapitol, použití vhodného písma (včetně rodu, řezu, velikosti,…), označování prvků v mapě pomocí identifikačních čísel (viz Značení objektů v mapě a příloha 3) a další. I po této stránce musel být návrh atlasu řešen s odborníkem.
Vytvoření koncepce atlasu bylo velmi složité a proto docházelo k několika úpravám. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly musely na sebe postupně navazovat a stejně tak musela být zaplněna volná místa v blízkosti map. Proto se volilo vhodné měřítko mapy, téma pro toto měřítko, doplňující texty a grafy.
Ke konci byla ještě zhotovena tabulka všech map a grafů, kde jsou vypsány jejich názvy, označení v atlasu, možné kartografické vyjadřovací metody a strana, na které se objekty nacházejí.
Poté, co byla maketa dokončena, bylo možné vyhotovit ukázky dvoulistů (popsány v kapitole ukázky dvoulistů). Tato témata byla zvolena ve snaze zobrazit nejpoužívanější kartografické metody a z důvodu rychlé dostupnosti dat.
Před samotným tiskem atlasu musel být ještě upraven formát. U některých tiskáren se musí počítat s tím, že některé netisknou až k okrajům stránky, a proto byl formát A4 210 x 297 změněn na 230 x 317. V tiskárně byl atlas vytištěn na křídový papír (gramáž 160 g/m2) a svázány kanálkovou vazbou.