V této kapitole byly zhodnoceny výsledky práce a probrány ty části, ve kterých by mohly nastat určité problémy.
Prvním z problémů bylo vyřešení kompozice atlasu. Návrh formátu byl stanoven na A4, při rozevření na A3. Dále se volila vhodná měřítka, která by zobrazovala podrobněji mapované území a která by „pasovala“ na formát A4. Tím bylo také podřízeno kartografické zobrazení. Nakonec bylo zvoleno Gauss-Krügerovo v souřadnicovém systému S-42, jelikož se k němu daly vhodně rozmístit veškeré kompoziční prvky atlasu.
Celkově se v atlasu vyskytují tři měřítka, což také nemusí být v určitém směru dostačující, ale šlo především o snahu znázornit problematiku za obce a okresy Olomouckého kraje a v tomto případě byly tedy nejvhodnějšími měřítky 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000.
Český statistický úřad poskytuje velké množství dat o obyvatelstvu, proto byla vybrána jen ta, která se zdála být nejdůležitější a mohla tak svým způsobem zaujmout budoucí uživatele atlasu. Atlas by rozhodně mohl být ještě doplněn o další ukazatele o obyvatelstvu, avšak berme v úvahu i to, že se nejedná o nějaké velké národní komplexní dílo, ale že se snaží popsat řešenou problematiku těmi nejvhodnějšími údaji za Olomoucký kraj.
Projekt byl zpracováván v prostředí ArcGIS 9.2 a v programu CorelDRAW 9. Avšak v dnešní době existuje řada dalších produktů, které nabízejí široké spektrum nástrojů pro zpracování map. Některé kartografické vyjadřovací metody a prostředky nemusejí být obsaženy v programu ArcGIS 9.2, a proto je nutné zajistit si různé extenze. Problémy by mohly vyvstat například u tvorby věkových pyramid, které jsou typickou součástí tématu demografie aj.
Dalším problémem při realizaci atlasu by zřejmě bylo použití správných kartografických vyjadřovacích prostředků a metod. Byl vypracován návrh jednotlivých metod, které by se mohly v atlasu vyskytnout. Metody byly z velké části převzaty z Atlasu obyvatelstva Slovenska, avšak v Kartografických listech (citace) se o nich píše toto (upraveno):
Začátkem minulého století se používala metoda kartogramu pro vyjádření hustoty, tj. podíl obyvatel na 1 km2 územní jednotky. Pak se ale začal používat kartogram i pro vyjádření relativních (podílových) charakteristik, jakými byly podíly z celkového počtu obyvatel v dané statistické jednotce (obec, okres,…) zobrazované v areálech obcí (okresů apod.), velikost kterých je úměrná jejich rozloze a ne počtu obyvatel. Tímto byly zavedeny pojmy jako je pravý kartogram (pro vyjádření hustoty např. na km2) a nepravý (neboli pseudokartogram), který byl logicky nesprávný kartogram, a tím se staly některé charakteristiky zavádějící. V Atlasu obyvatelstva Slovenska činí podíl nepravých kartogramů až 94 %(!). I přesto, že je v atlasu interpretováno tolik kartografických chyb, dílo vyšlo. Při realizaci tedy může ještě dojít k určitým změnám, co se týče volby kartografických metod.
Dále je v Kartografických listech uvedeno, že by mohlo dojít k „pojmovým bariérám“, kdy některé pojmy nemusejí být známy všem budoucím uživatelům. Proto by se tomuto mělo předejít pomocí vysvětlení daných pojmů v textu.
V kapitole Finanční zabezpečení je zhruba nastíněn náklad na výtisk atlasu, údaj však není ničím podložen (resp. tyto parametry nebyly bohužel zjišťovány). Jednotlivé finance by se spíše řešily až v průběhu realizace atlasu.
Práce byla prováděna s úmyslem a snahou vytvořit kartografický projekt atlasu obyvatelstva pro území Olomouckého kraje, který by byl předlohou pro uskutečnění (zrealizování) tohoto atlasu (nebo pro další podobná díla) a který by podával bližší informace o zobrazované tematice pomocí zajištění všech dostupných dat.