Leaflet
Leaflet je open-source JavaScriptová (GIS) knihovna, přímo určená pro interaktivní webové mapy. Byla poprvé spuštěna v roce 2011 autorem Vladimirem Agafonkinem (který se v roce 2013 ke konkurenčnímu MapBoxu). Podporuje většinu mobilních a desktopových platforem, HTML5 a CSS3. Princip je takový, že si uživatel na stránkách Leafletu, popřípadě GitHubu, vyhledá script, který potřebuje, následně tento script patřičně upraví a zpracuje pro svá data v textovém editoru. Leaflet nabízí obvykle více možností, jak řešit jeden určitý problém, například pro pop-up existuje několik možností vzhledu, dále zdali se zobrazí po přejetí kurzorem, či až po kliku na prvek atp. Pracuje především s daty ve formátu GeoJSON. V současné době je vyvíjen velkou komunitou přispěvatelů, kteří sdílejí své scripty především skrz GitHub.
Hodnocení
Mezi nejvýznamnější výhody tohoto řešení jsou poskytované možnosti. Tvorba interaktivních map touto cestou obecně ponechává tvůrci velké možnosti a nesvazuje mu ruce. Výsledné mapy tak jsou profesionálnější, interaktivnější a pro uživatele přitažlivější. Dále stojí za zmínku licence free source, pod kterou tato knihovna funguje. Tvůrce tak nemusí zakládat žádný účet, nemusí nic investovat a přesto dokáže vytvořit mapu dle svých představ. Pro vizualizaci migrace je nutné zmínit, že v tomto případě lze nastavit podélná orientace, což ve většině ostatních řešení představovalo nepřekonatelný problém. Možnosti dynamiky v mapách jsou také nesporně nejvyšší z testovaných řešení. Navíc bylo nalezeno více nezrealizovaných možností dynamické vizualizace. Výsledná interaktivita v mapách je lehce nad úrovní MapBox řešení, přičemž obě z těchto řešení dalece přesahují všechny ostatní, aniž by bylo využito jejich plného potenciálu. Při potížích při tvorbě lze vznést dotaz na diskuzní fórum, na kterých obvykle dospěje k odpovědi a řešení problému, ačkoliv ne ve všech případech. Další kladné body, kterou přináší oblíbenost této knihovny, je spousta výukových videí a již vyřešených problémů na diskuzních fórech, ze kterých se dá čerpat a učit se.
Záporně lze vnímat časovou náročnost tvorby mapy pomocí knihovny Leaflet. V porovnání s ostatními řešeními, vyjma MapBox, zabrala tvorba o dost více času, především díky nutnosti zkoušení skriptů, hledání banálních chyb v kódu, které dokážou způsobit nefunkčnost celé mapy a celkové absence automatizace, což je nezbytná daň za kvalitnější výstup. Tato negativita je v nepřímé úměře se zkušenostmi tvůrce s tvorbou webových stránek a map s Javascriptem obecně. V případě, že má autor nedostatek zkušeností, musí se pak učit za pochodu, procházet diskuzní fóra a naučná videa, což je dalším časově náročným bodem. Pro autora práce byl negativním bodem nefunkčnost některých JavaScriptů. Ty jsou obvykle k získání na ukázkových datech a s potřebnou dokumentací, tudíž je lze spustit, prohlídnout a prozkoumat co přesně definuje který script a jak jsou na sebe navázány. V případech, kdy poskytovaný JS nefungoval ani na základních datech, bylo pro autora nepřekonatelným problémem je zprovoznit na vlastních datech. Jako další nevýhodu se dá pokládat malá podpora vstupních formátů, jinými slovy uživatel si musí vytvořit soubor JSON (GeoJSON), aby mohl tvořit mapu se svými prvky. V neposlední řadě bylo pro autora velkou nevýhodou obecný problém Leaflet knihovny s výškou prvků, definovanou z-indexem, který ovlivnil mapu interaktivních šipek (viz kap. 6 textu práce).
Ze všech testovaných produktů nabízí Leaflet nejvíce možností. Tato knihovna je dostatečně obsáhlá pro tvorbu i složitějších map, nejen migrace. Kromě obsahu knihovny hovoří v její prospěch i velikost její komunity, což je její velkou výhodou, která však přináší i nechtěný vedlejší efekt. Komunita tvoří velké množství řešení, rychle reaguje na problémy které uživatelé sdílí na fórech a ochotně pomáhá s jejich řešením. Přes to jsou k nalezení scripty, většinou staršího data pro složitější funkce, které jsou částečně či úplně nefunkční a záleží jen na uživateli kolik času a úsilí chce investovat do řešení tohoto problému, bez jistoty úspěchu. Tudíž uživatelé, kteří chtějí vytvořit jednoduchou mapu a upřednostňují rychlost tvorby na úkor kvality, pravděpodobně zvolí řešení v Online studiích.
