free bootstrap themes

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Optimalizace kartografických výstupů vybraných informačních systémů pro veřejnou hromadnou dopravu

Vítejte na webových stránkách k diplomové práci vypracované roku 2018 Bc. Davidem Novákem na
Univerzitě Palackého v Olomouci, katedře geoinformatiky. Vedoucím práce je prof. RNDr. Vít Voženílek, CSc.

VÝSLEDKY

Výsledkem této diplomové práce je provedení analýzy použití map v různých dopravních systémech, optimalizace tvorby schematických dopravních map používaných v informačních systémech pro cestující v systémech VHD formou návrhu procesu tvorby efektivních schematických map v devíti krocích, která vychází z poznatků získaných uživatelským testováním , zhodnocení vlivu schematizace na percepci zobrazeného území  a vytvoření prototypové mapy se znakovým klíčem pro prezentaci postupu tvorby efektivní mapy ). Tohoto bylo dosaženo dílčími výsledky, které tvoří nedílnou součást výstupu práce.
Rešerše odborné literatury a současného stavu problematiky 
V rešeršní části byla nastudována literatura se zaměřením na kartografii v dopravě, tematickou kartografii a specificky schematické mapy používané v dopravě. Dále na možnosti kartografické analýzy, schematizaci, uživatelské aspekty mapové tvorby, kognitivní kartografii, sociologické a psychologické výzkumy. Byly zjištěny různé úhly pohledu a různé přístupy ke schematizaci v kartografii a tvorbu schematických map, od možností automatizace tvorby po vliv map na chování cestujících v dopravě. Z těchto publikací byl vytvořen průřez, jehož výsledkem bylo především definování cílů práce.
Vytvoření sbírky map 
Byla vytvořena sbírka schematických map v digitální podobě zaměřená na aktuální tvorbu v Česku i v zahraničí (poměr 39 ku 41), na oficiální materiály dopravních organizací i na tvorbu nezávislou. Tato sbírka je formou zmenšených reprodukcí přiložena v příloze 1, nebo v originálních velikostech na přiloženém CD.
Návrh klasifikační tabulky a klasifikace map
Ke klasifikaci map byla vytvořena rozsáhlá klasifikační tabulka, která jednak přehledně uvádí obecné údaje o mapách a jednak byla navrženo 10 kritérií pro klasifikaci podle schematizace a podle vyjadřovacích prostředků použitých v tematickém obsahu mapy, tato tabulka byla inspirována prací Allarda (2009). Podle poznatků z tabulky byl mimo jiné vytvořen návrh úpravy národních stylů podle Morrison (1996) často používaných jako základní popisná metodika schematických dopravních map.
Vytvoření eye-tracking experimentu a jeho provedení 
Byl vytvořen návrh eye-tracking experimentu pro provedení testování zaměřeného na identifikaci problematických aspektů v provedení schematických map, zejména jejich schematizace, vyjadřovacích prostředků a znakového klíče. Eye-tracking experiment sestával ze stimulů obsahujících reálně používané mapy zařazené do analyzované sbírky. Byly vybrány mapy na základě jejich rozdílných hodnot kritérií zjištěných v klasifikaci a byly testovány rozdíly v jejich percepci respondenty.
Experiment sestával ze dvou částí. První byla část volného prohlížení, kde bylo zařazeno 20 stimulů. Analýzou této části byly identifikovány prvky v mapách, které působí poutavě na čtenáře a způsob čtení mapy s identifikací mapových prvků, které čtenáři v prvních momentech nejvíce vyhledávají, a tedy jejich znalost přispívá k optimalizaci mapové tvorby. Druhá část obsahovala úkoly nebo otázky pro respondenty. Tato část se zaměřovala na způsob práce s mapou, efektivitu vyjadřovacích prostředků a vliv schematizace na percepci. Obsahovala 15 stimulů rozdělených do tří skupin zadání. První zadání se zaměřovalo na označení linky v mapě, přičemž cílem bylo zjistit efektivitu především popisků a liniových znaků v mapě. Druhé zadání tvořil úkol nalezení přestupní zastávky v mapě, kdy do orientace z předchozích případů zasahuje ještě efektivita použitých bodových znaků. Třetí zadání se zabývá komplexní prací s mapou, tedy vyhledáním spojení mezi dvěma zadanými body. Tato část umožňovala více správných odpovědí, nicméně jen jedna byla posuzovaná jako ideální.
Testování bylo provedeno s 15 respondenty z řad studentů katedry geoinformatiky UP, jemuž předcházelo pilotní testování s pěti respondenty pro přizpůsobení testu. Součástí experimentu byla také metoda think-aloud, kdy respondenti popisovaly své komentáře k mapám, čímž vznikl přehled hlavních pocitů při jejich prohlížení .
Dotazníkové šetření
Dotazníky doplňovaly analytickou i rešeršní část práce a doplňují celkový pohled na současnou mapovou tvorbu a zároveň vytvářejí prvek propojení vědecké práce s praxí. Byly vytvořeny 3 dotazníky v prostředí Google Forms, z toho jeden ve dvou jazykových verzích. Dotazník určený pro uživatele obsahoval otázky ohledně názorů na estetiku map a jejich praktického používání, byl distribuovaný účastníkům eye-tracking testování. Druhý dotazník byl distribuovaný dopravcům a organizátorům dopravy v Česku a byl zaměřen na možnosti a limity schematických map z pohledu jejich majitelů. Na tento dotazník opovědělo 18 respondentů. Poslední by vytvořen dotazník pro autory schematických map, a to v české i anglické verzi. Otázky se týkaly praxe mapové tvorby, názorů na schematické mapy a výzkumu praxe samotných autorů. Zde odpovědělo jen 5 respondentů.
Rozhovor v ohniskové skupině 
Jako další část uživatelského testování k eye-tracking experimentu byl proveden moderovaný rozhovor v ohniskové skupině s 5 respondenty ve věkové skupině 70 až 80 let. Tento rozhovor byl polostrukturovaný a byl doplněn výtisky map. Cílem bylo získání poznatků z odlišné kategorie uživatelů, než u eye-tracking testování. Věková kategorie nad 70 let patří ke kritickým uživatelům a přizpůsobení map jejich potřebám je důležitou součástí optimalizace. Z rozhovoru byly získány cenné poznatky o specifických potřebách uživatelů.
 

© Bc. David Novák 2018