Veřejná hromadná doprava (dále VHD) je v našem civilizačním prostoru obvyklým prostředkem přepravy lidí na krátké i dlouhé vzdálenosti. Její organizovanost v jízdních řádech a linkách umožňuje vytvářet systém, ve kterém se každý cestující dostane do požadovaného cíle. Takový dopravní systém je ovšem zákonitě složitý a to již na městské úrovni. Z důvodu lepší orientace cestujících používají organizace provozující VHD informační systémy pro cestující, které se skládají z mnoha dílčích prvků, jako jsou např. zobrazovací panely, akustické hlásiče, ale i prosté piktogramy, zastávkové označníky, apod. Součástí jsou i různé kartografické výstupy, zejména schematické mapy, které se, jakožto produkt, pohybují na samém okraji toho, co kartografie definuje jako mapu.
Tyto mapy zaslouženě poutají pozornost mnoha kartografů již po desítky let z toho důvodu, že se jim podařilo dosáhnout výjimečného cíle. Staly se veřejností přijímanými a snadno zapamatovatelnými grafickými symboly. Beckova mapa londýnského metra z roku 1933 se díky své jedinečnosti a prosté genialitě zasloužila o propagaci hromadné dopravy v této metropoli a je dodnes používaná.
Mapa, jakožto pozitivní symbol, který každý zná. Symbol, který má obrovskou hodnotu.
Takový úspěch by si přál nejeden kartograf, stejně tak nejeden grafik nebo dopravní inženýr. Proto se další generace inspirované Beckem snažily přijít na tajemství jeho úspěchu, případně vyvinout vlastní. Základní charakteristiky, které musí mapa splňovat, jsou jasné, jednoduchost a zároveň co největší informační hodnota. Ať už se výsledky snažení podařily a mapy se věhlasem zařadily po boku mapy londýnské podzemní dráhy, nebo jsou výsledky méně světoznámé, tak podstata snažení se naplnila. Cestující dostávají do rukou mocný informační materiál, který jim pomůže se zorientovat v dopravní síti.
Motivací této práce se stala snaha přispět vlastním výzkumem k tomuto snažení, ale také přenést poznatky vytvořené v zahraničí do prostoru české tvorby. Tato vědecká práce není první na obdobné téma, jako první ovšem používá metody kognitivní kartografie a komplexního výzkumu na uživatelích mapy. Zkoumá vliv schematizace na vnímání uživatele a závěrem vytváří syntézu poznatků a navrhuje vhodný postup při tvorbě schematické mapy pro cestující, který demonstruje na příkladu vlastní vytvořené mapy městské hromadné dopravy v Olomouci.