Model detekce konfliktů
Do tohoto modelu již vstupují datové vrstvy, jejichž atributy jsou doplněny o název vrstvy pro každý záznam. V první fázi proběhne načtení hlavních vrstev, v tomto případě ochranné pásma silnic a dálnic. Poté se v kořenovém adresáři vytvoří pracovní adresář s názvem „pracovni“. Do tohoto adresáře se budou za pomoci nastavení relativní cesty ukládat průběžné výsledky analýz v případě, že bude průběh výpočtu modelu přerušen ze strany uživatele nebo z důvodu chyby. Tato chyba může nastat například z důvodu prázdného atributového výběru, případně absence jakýchkoliv střetů. V jiném případě se vygenerované mezivýsledky udržují pouze v cache paměti a na konci jsou smazány. Po vytvoření pracovního adresáře model postupuje tak, že z hlavních vrstev vybere pomocí funkce „Select“ a SQL příkazu pouze záznamy, které jsou vedeny jako návrh nebo územní rezerva. To znamená v atributu „STAV_ID“ mají záznam 2(návrh) nebo 3(územní rezerva). Následuje sloučení obou vrstev do jedné za pomocí funkce „Merge“. Vzniká tedy vrstva komunikací, z té je však ještě odmazán funkcí „Delete Field“ atribut názvu vrstvy, protože u vrstvy komunikací již nebude dále potřeba. Schéma viz níže.
Po vytvoření vrstvy komunikací a očištění od atributů následuje část pro detekci střetů. Do modelů vstupují všeobecně všechny vrstvy, kterým byla v tabulce střetů/konfliktů (viz výše) přiřazena hodnota vyšší než 0. K jednotlivým vstupům je přidána značka parametru P, označující možnost pozměnění vstupní hodnoty při spuštění modelu. Vrstvy buďto do analýzy přichází přímo nebo je ještě vložen mezikrok atributového výběru, což se týká například povodňových oblastí, ze kterých jsou vybrány pouze plochy Q100, a ochrany půdního fondu, u kterého se budou hodnotit pouze střety s ochranou půd typu 1 a 2. Střety jsou zjišťovány díky funkci „Intersect“, která zjistí překryvy vrstev. Pro další průběh analýzy je zásadní, aby jako první vstupovala hlavní vrstva komunikací a až poté vrstvy přírodních jevů. Je to důležité z hlediska práce s atributy. Funkce „Intersect“ totiž ponechává všechny atributy obou vrstev a pokud se vyskytují shodné názvy, pak se ty, které vstupují jako druhé, pozměňují. Po detekci střetů se vytvořeným vrstvám přidá atribut „stup_stret“ vyjadřující stupeň závažnosti střetů. Funkce „Calculate Field“ tuto závažnost doplní. Na závěr se vrstvy všech detekovaných střetů spojí do jedné opět funkcí „Merge“. Schéma viz níže.
Do poslední části tohoto modelu tedy vstupuje již sloučená vrstva ohodnocených střetů. Nad touto proběhne skript „Calculate Areas“, který každé entitě ve vrstvě vypočítá jeho rozlohu a opět ji zapíše do atributové tabulky. Následně se vytvoří v pracovním adresáři nová vrstva, jejíž atributy se načtou z podkladové vrstvy, které byly vytvořeny pro tento účel a nachází se v kořenovém adresáři ve složce „podkladova“. Do této nové vrstvy se funkcí „Append“ nakopírují všechny záznamy a díky předdefinovaným atributům dojde k očištění všech přebytečných. Poslední fází je ohodnocení konfliktů. To probíhá několikanásobným složeným atributovým výběrem, na principu, který můžete vidět výše v tabulce 5. Postupně jsou tedy vybírány jednotlivé varianty a ty jsou ohodnoceny. Vrstva byla rozložena na 6 elementů. K jejímu složení zpět je opět zapotřebí vytvoření nové, ale již finální, vrstvy, která vzniká ze stejných podkladových dat. Její název i umístění již může být zvoleno uživatelem. Do té se pak nakopíruje 6 rozložených částí a vzniká kompaktní datová vrstva prostorových konfliktů – v tomto případě komunikací s přírodní sférou.
