Závěr
Cílem práce bylo sledování změn hodnot efektivní teploty na modelovém území v závislosti na členitosti reliéfu. Jednalo se o území části obce Vysoké Pole, kde byla pomocí čtyř senzorů měřena teplota vzduchu. Z těchto hodnot byly vypočítány průměrné denní teploty, efektivní teploty a sumy efektivních teplot. Ty byly následně interpolovány metodou Kriging se zahrnutým vlivem nadmořské výšky a výšky vysoké vegetace. Výškové poměry byly zjištěny z dat leteckého laserového skenování zájmového území. Ze stejného zdroje dat byl vytvořen kromě digitálního modelu reliéfu i digitální model povrchu.
Tvorba digitálního modelu reliéfu proběhla v prostředí GIS, kde z něj také byly zjišťovány charakteristiky o zájmovém území, tedy sklon svahů, orientace svahů a množství přijatého slunečního záření. Na základě těchto zjištění a terénního průzkumu byly do studované oblasti přidány ke stávajícím dvěma senzorům další dva. V okolí senzorů bylo také 26. 6., 1. 8., 3. 9., 17. 9. a 10. 11. 2012 prováděno fenologické pozorování vybraných dřevin.
Z výzkumu vyplynulo, že na hodnoty teploty vzduchu má na modelovém území největší vliv nadmořská výška a množství vegetace na zemském povrchu. Vyšší hodnoty teplot byly totiž naměřeny na senzorech položených v nižší nadmořské výšce a v lokalitách, které nebyly chráněny vysokou vegetací. Míra vlivu orientace ke světovým stranám se z důvodu rozdílnosti nadmořské výšky senzorů nedá z tohoto výzkumu určit.
Zjištěné fenofáze dubů a borovic v okolí jednotlivých lokalit senzorů v termínech pozorování odpovídaly stavu průměrných termínů nástupu fenofází z let 1991 – 2010 zjištěných Českým hydrometeorologickým ústavem. Pro přesné určení data nástupu dané fenofáze u jednotlivých stanovišť by však bylo třeba terén kontrolovat častěji.