Výsledky
Z dat leteckého laserového skenování byl vytvořen digitální model reliéfu a digitální model povrchu pomocí interpolační metody Kriging. Výsledky této interpolace jsou ve 3D pohledu na obrázcích 3 a 4, v digitální podobě ve formátu Esri GRID jsou pak na CD, které je přílohou magisterské práce. Na obrázcích jsou červenými body vyznačeny lokality rozmístěných senzorů na měření teploty vzduchu. Tyto senzory jsou v textu číslovány od 1 do 4 ve směru od západu na východ.
Obr. 3 Digitální model reliéfu sledované oblasti.
Obr. 4 Digitální model povrchu sledované oblasti.
Z vytvořeného DMR byly vypočítány rastry sklonu svahů, orientace svahů a množství přímého slunečního záření, aby byly zjištěny charakteristiky jednotlivých stanovišť v terénu. Na základě těchto zjištění byly do sledované oblasti umístěny dva východněji položené senzory. Druhá dvojice senzorů byla v terénu již od roku 2011. Všechny vytvořené rastry jsou k dispozici na přiloženém CD.
V další fázi práce byly počítány sumy efektivních teplot z dat naměřených pomocí senzorů. Ze surových dat byly nejprve vypočítány průměrné denní teploty, z nich byly odvozeny teploty efektivní a jejich součtem potom zjištěny sumy efektivních teplot k jednotlivým dnům v průběhu roku 2012. Bylo zjištěno, že během celého ledna a února nenastala průměrná denní teplota vyšší než 5 °C. Hodnoty SET byly tedy během tohoto období nulové. V polovině března se hodnoty začaly pomalu zvedat, k rychlejšímu nárůstu pak došlo na přelomu dubna a května. Až do poloviny září se hodnoty SET poměrně rovnoměrně zvyšovaly, poté se růst zpomalil. Během prosince už zůstaly SET konstantní, protože průměrné denní teploty nepřesáhly 5 °C. Graficky je tento průběh zobrazen v textu práce v kapitole 5.3. Zde je však třeba zmínit, že dva východněji položené senzory, tedy senzory č. 3 a 4, byly nainstalovány až koncem května roku 2012. Jelikož se efektivní teploty sečítají od začátku kalendářního roku, bylo třeba vyřešit, jak nahradit chybějící data ze začátku roku. Po zvážení jednotlivých variant řešení byly jako výchozí hodnoty (hodnoty k 31. 5. 2012) pro tyto senzory brány sumy efektivních teplot z prvních dvou senzorů. Senzoru č. 3 byla tedy přiřazena hodnota vypočítaná z hodnot senzoru č. 1, jelikož ten se také nachází na louce, a pro senzor č. 4 bylo využito výsledků ze senzoru č. 2, protože oba tyto senzory jsou umístěny v lesní lokalitě.
Sumy efektivních teplot byly na daném území interpolovány ke dnům, ve kterých probíhalo terénní pozorování, tedy 26. 6., 1. 8., 3. 9., 17. 9. a 10. 11. 2012. Do těchto interpolací byl zahrnut vliv nadmořské výšky a vliv vysoké vegetace na hodnoty SET. Výsledky pro jednotlivá data jsou zobrazeny v magisterské práci, zde je uvedena pouze interpolace SET k 10. 11. 2012 (obr. 5). Červenými body jsou v obrázku zaznamenány lokality senzorů a zelenými body místa pozorovaných dřevin.
Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou SET se v průběhu času zvětšoval. Na senzorech č. 3 a 4, tedy senzorech orientovaných severovýchodně až východně, byly totiž oproti očekávání naměřeny hodnoty teplot vyšší než na lokalitách orientovaných jihozápadně až západně. Způsobeno to bylo pravděpodobně především jejich nižší nadmořskou výškou. Lze odhadovat, že v případě měření teploty od začátku roku 2012 na všech čtyřech senzorech by byl rozdíl ještě výraznější.
Obr. 5 Sumy efektivních teplot interpolované k 10. 11. 2012.
Přestože byly na senzorech naměřeny teploty mírně odlišné, na pozorovaných dřevinách se to příliš neprojevilo. Může to být dáno i tím, že fenologické pozorování neprobíhalo dostatečně často. Při zjišťování fenofází v termínech 26. 6., 1. 8., 3. 9., 17. 9. a 10. 11. 2012 nebyly mezi stanovišti nalezeny rozdíly u stejných druhů dřevin. Pozornost byla zaměřena na duby a borovice, protože se nacházejí v blízkosti všech čtyř senzorů. Pouze u luční lokality č. 3 se borovice nenachází.
Dne 26. 6. 2012 byl u dubů ve sledovaném území pozorován konec kvetení 100 %. Dle tabulkových hodnot u dubu kvetení končívá průměrně už 22. 5. Období nástupu fenofáze konec kvetení tedy pravděpodobně nastalo někdy v tomto termínu a stav dřeviny tomu odpovídá. U borovic byla v tomto pozorovacím termínu nalezena také ukončená fáze kvetení, což odpovídá tabulkovým hodnotám. V následujících pozorovacích termínech byla sledována míra zralosti plodů vybraných dřevin. K datu 10. 11. 2012 byla určena zralost plodů dubu na 50 % a plodů borovic na 25 %.