Tato stránka popisuje výsledky, kterých bylo v této bakalářské práci dosaženo. Výsledky jsou rozděleny do tří částí. První část se zabývá popisem výsledků vývoje samotné aplikace a jak se podařilo naplnit zadané cíle. Ve druhé části se autor věnuje následnému testování rychlosti aplikace. V třetí části je prostor věnován srovnání vytvořené aplikace s alternativními možnostmi. Mimo to byla na začátku práce provedena rešerše dostupné literatury, která se tématu práce týkala. Autor v úvodu práce vymezil pojmy, které jsou v práci použity a zároveň prozkoumal stávající podobná řešení na trhu, které prostorové operace ve webovém prostředí nabízejí.
Hlavním cílem bakalářské práce byla implementace JavaScript knihovny Turf.js do komplexní webové aplikace. Pro tvorbu webové aplikace, která byla nazvána GeONLINE, byly použity technologie HTML, kaskádové styly a skriptovací jazyk JavaScript. Mimo knihovnu Turf.js byla taktéž použita knihovna Mapbox GL JS, která tvoří jádro aplikace a umožňuje vizualizovat data a interagovat s uživatelem. Pro implementaci bylo vybráno 14 operací, mezi kterými nechybí například tvorba obalových zón (Buffer), nepravidelné triangulační sítě (TIN), Voronoi polygonů nebo vytváření náhodných bodových, liniových či polygonových vrstev. Ke každé operaci je přidružená nabídka atributů, které upřesňují její provedení. Aplikace mimo jiné využívá podkladovou mapu od společnosti Mapbox a základní ovládací prvky z knihovny Mapbox GL JS. Uživateli je umožněno nahrávat vlastní soubory ve formátu GeoJSON.
Do aplikace byly mimo základní funkcionalitu prostorových operací navíc implementovány některé nadstavbové funkce. Mezi ně patří možnost stažení nově vytvořených vrstev ve formátu GeoJSON, zobrazení atributů jednotlivých prvků v mapovém poli, základní nastavení symbologie pro body, linie i polygony, přepínání vrstev nebo zobrazení legendy.
Dalším dílčím cílem bakalářské práce bylo testování vytvořené aplikace GeONLINE. Předmětem testování bylo změřit rychlost vykonání operací Create random points, Buffer a TIN. Testování probíhalo na 3 počítačových sestavách. K testování byly použity webové prohlížeče Google Chrome, Mozilla Firefox a Microsoft Edge a jejich nástroje umožňující sledovat průběh zpracování a vykreslení webové stránky.
Jednotlivá měření probíhala na každé sestavě 10x, z těchto hodnot byly následně vyloučeny nejmenší a největší naměřené hodnoty a vypočítán aritmetický průměr. Z testovaných prohlížečů si s provedením operací vedl nejlépe Mozilla Firefox, kterému například operace TIN se 100 000 vstupními body trvalo na PC č. 1 12998 ms, na PC č. 2 10982 ms a PC č. 3 18020 ms, zatímco vykreslení v Google Chrome a Microsoft Edge trvalo ve všech případech více než 20 sekund. Na závěr byla testována funkce, která umožňuje uživateli stáhnout vytvořenou vrstvu ve formátu GeoJSON. Byla zvolena operace Create random points, pomocí které byly vytvořeny vrstvy s 10 000, 50 000, 100 000, 250 000, 500 000 a 1 000 000 body a následně staženy. Velikost souboru rostla lineárně s přibývajícím počtem bodů ve vrstvě.
Na závěr bylo potřeba srovnat vytvořenou aplikaci GeONLINE porovnat s ostatními komerčními nástroji, které jsou popsané v kapitole 4. Pro účely srovnání vznikla tabulka č. 11, která porovnává několik vybraných geoinformatických, kartografických a uživatelských hledisek. Největším mínusem aplikace GeONLINE je nabídka vstupních formátů a absence jakéhokoliv uložení dat a přiřazení k uživatelskému účtu. Naopak největším kladem aplikace je její jednoduchost, rychlost, intuitivnost a rozmanitý výběr prostorových operací z knihovny Turf.js. Nejlépe si z pohledu počtu prostorových operací, vstupních formátů a doplňkových funkcí vedla apliakce ArcGIS Online.
Autorovi bude ctí, pokud se někdo rozhodne aplikaci dále rozšiřovat. Další možný rozvoj funkcionality je popsán v diskuzi.