Dostupnost zdravotnických služeb
v Česku se zaměřením na venkovské oblasti

Hlavními výsledky práce jsou analýza dostupnosti zdravotnických služeb na území Česka a identifikace disparit v dostupnosti zdravotní péče na území Česka. Pro analýzu dostupnosti bylo vybráno pět kategorií zdravotnických služeb, které jsou běžně vyhledávány pacienty – praktický lékař, stomatologie, lékárny, gynekologie a nemocnice s poliklinikami. Každá tato zdravotnická služba byla zkoumána z hlediska kvantitativních metod, konkrétně agregací počtu zdravotnických zařízení do ORP a hexagonů, tak pomocí síťových analýz, ale především pomocí metody dvoustupňové spádové oblasti E2SFCA.

Výsledky kvantitativních metod

Pomocí agregace do stejně velkých hexagonů bylo zjištěno, jaký absolutní počet zdravotnických zařízení se nachází v každém hexagonu. Obecně platí, že největší absolutní počty zdravotnických zařízení zkoumaných kategorií se nachází v hexagonech, které pokrývají území velkých měst. S největším absolutním počtem vystupuje vždy Praha, následují krajská města jako Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Liberec, Karlovy Vary, Jihlava, Zlín, Ústí nad Labem, Pardubice, Hradec Králové a České Budějovice. Tento výsledek byl však očekávaný.

Pomocí agregace do ORP s přepočtem na 10 000 obyvatel bylo zjištěno, jak velké množství zdravotnických zařízení připadá na 10 000 obyvatel v jednotlivých ORP Česka. Pro každou kategorii zdravotnických služeb byly identifikovány oblasti, ve kterých se nachází malý a vysoký počet zařízení na 10 000 obyvatel. Obecně se mezi ORP s nízkým počtem vybraných zdravotnických služeb na 10 000 obyvatel řadí ORP sousedící s Prahou. Předpokládaný důvod nízkého počtu zdravotnických zařízení v těchto oblastech je vysoký počet obyvatel v těchto ORP, který není vyvážen dostatečným počtem zdravotnických zařízení. Je také pravděpodobné, že lékaři z těchto oblastí raději provozují svoje praxe přímo v hlavním městě Praze, které je velice blízko s vidinou většího výdělku a většího množství pacientů. Mezi další ORP s nízkým počtem zdravotnických zařízení na 10 000 obyvatel řadí např. ORP Moravská Třebová, Nýřany, Vizovice, Trhové Sviny, Kostelec nad Orlicí, Louny, Blovice či Lysá nad Labem. Neexistuje však žádný ORP, který by spadal do nejnižšího intervalu počtu zdravotnických zařízení na 10 000 obyvatel ve všech zkoumaných kategoriích zdravotnických služeb zároveň.

Výsledky analýz dostupnosti

Dostupnost zdravotnických služeb byla nejprve analyzována pomocí síťových analýz, konkrétní použitá síťová analýza byla spádová oblast. Pomocí spádové oblasti bylo zjišťováno, jestli při jízdě automobilem jsou všechny zkoumané kategorie zdravotnických služeb dostupné do časového limitu, který pro dané zdravotnické služby vyjma nemocnic a poliklinik stanovuje nařízení, a to 35 minut. Bylo zjištěno, že kategorie praktických lékařů, gynekologie, stomatologie a lékáren jsou dostupné automobilem z jakéhokoliv místa v Česku, kam vede silniční síť, do 35 minut stanovených nařízením. Pro kategorii nemocnic a poliklinik byly použity limity 15, 30 a 45 minut. Z jakéhokoliv místa v Česku by na základě výsledků mělo být možno dojet do nemocnice či polikliniky do 45 minut automobilem.

Hlavní částí práce bylo zhodnotit dostupnost pomocí nástroje pro výpočet E2SFCA skóre. Při výpočtu bylo použito vícero nastavení parametru power function, následně bylo vytvořeno skóre pro ohodnocení dostupnosti zdravotnických služeb za účelem minimalizace rozdílů mezi jednotlivými výpočty a toto skóre bylo interpretováno se zaměřením na venkovské oblasti. Výpočet E2SFCA skóre odhalil v Česku pro každou kategorii zdravotnických služeb oblasti s velmi nízkou, nízkou, střední, vysokou a velmi vysokou dostupností konkrétní zdravotnické služby. Venkovské oblasti, které byly identifikovány jako oblasti s nejnižší a nejvyšší dostupností jsou vypsány samostatně pro každou kategorii zdravotnických služeb v kapitolách 4.2 až 4.6. Zde jsou obecné výsledky pro všechny kategorie zdravotnických služeb ve venkovském prostoru:

Venkovské oblasti s nejnižší dostupností zdravotnických služeb

• Ralsko a Ralská pahorkatina
• Moravskoslezské Beskydy na hranici se Slovenskem
• Orlické hory
• Šumava na hranici s Rakouskem a Německem
• Hrubý Jeseník
• Krušné hory na hranici s Německem
• Krkonoše na hranici s Polskem
• Dolnooharská tabule (severní část Středočeského kraje a jih Ústeckého kraje)
• České středohoří
• obce jihovýchodně a severozápadně od Jihlavy
• obce v severní části Středočeského kraje
• širší okolí Rakovníka ve Středočeském kraji
• obce v okolí Nýřan v Plzeňském kraji

Venkovské oblasti s nejvyšší dostupností zdravotnických služeb

• okolí Mariánských Lázní
• okolí Jindřichova Hradce a Dačic
• oblast od Nymburka, přes Poděbrady, Kolín
• Šluknovský výběžek
• Jihovýchodní část Jihomoravského kraje
• Jičínsko
• Mladoboleslavsko
• Uničovsko
• obce u dálnice D5 v úseku Praha – Plzeň
• obce v okolí vodní nádrže Lipno

V případě městských oblastí převažují obce, které mají střední, vysokou nebo velmi vysokou dostupnost. Výsledky by mohly naznačovat, že v městských oblastech je dostupnost zdravotnických služeb lepší než v oblastech venkovských. Je však nutno podotknout, že stejně tak, jako existují venkovské oblasti s vysokou dostupností zdravotnických služeb, tak existují i městské oblasti s nízkou dostupností zdravotnických služeb, přestože se jedná v kategorii městských obcí spíše o výjimky – typickým příkladem jsou obce především na severním okraji hlavního města Prahy.

Socio-ekonomický kontext

Venkovské obce s nízkou dostupností zdravotnických služeb lze naleznout především na vnitřních a vnějších perifériích. Periferie jsou oblasti, které se vyznačují nízkou úrovní infrastruktury, nízkou vyspělostí služeb, nízkou ekonomickou výkonností, úbytkem obyvatel či jinými procesy, které způsobují menší rozvinutí těchto oblastí. V práci byly však identifikovány i oblasti v blízkosti velkých měst, které se nenachází na periferiích a mají nízkou dostupnost zdravotnických služeb, konkrétně ve S tředočeském kraji ve větším okolí hlavního města Prahy. Předpokladem pro vznik tohoto jevu je koncentrace lékařů právě v Praze s vidinou lepších podmínek, většího množství pacientů a tím i většího výdělku.

Venkovské obce vyvíjí snahu, aby přilákaly lékaře právě do venkovských oblastí a tím se zlepšila dostupnost zdravotnických služeb na venkově, ale také celková kvalita zdravotní péče v Česku. Příkladem může být projekt Královehradeckého kraje „Staň se praktikem v Královehradeckém kraji“, který umožňuje medikům nahlédnout do ordinací praktických lékařů v Královehradeckém kraji. Tento projekt si dává za cíl přivést na venkov především mladé lékaře. „V roce 2019 proběhl průzkum mezi mladými lékaři mapující motivační faktory k práci na venkově. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že pokud mají mladí lékaři již během studia možnost nahlédnout do reality lékařství na venkově, například formou takové stáže, kterou zavedl Královehradecký kraj, stoupala dvakrát až třikrát pravděpodobnost, že se na venkov po ukončení studia vrátí. J edná se o ověřený způsob zejména ve Skandinávii či ve Velké Británii“ (upraveno podle Medical Tribune, 2022).

Dalším formou motivace, kterou zavádějí některé obce, jsou příspěvky na vybudování ordinace či pronajmutí prostor pro vybudování ordinace za symbolickou cenu. Finančí podmínky jsou velmi důležitým faktorem při rozhodování lékaře, zda v dané obci bude provozovat praxi, či nikoliv.

Finance však nejsou jediným faktorem při rozhodování. Podle Medical Tribune (2022) „osmašedesát procent lékařů v předatestační přípravě by za určitých podmínek na venkov šlo pracovat. Motivovala by je kvalita škol pro děti, zajištění zaměstnání pro partnera v jeho oboru. Až s odstupem na třetím místě byly finance, a to dlouhodobé – nikoli jednorázový příspěvek“. Současný systém podpory však spočívá spíše v jednorázové finanční podpoře.

Dostupnost zdravotnických služeb na venkově je velmi aktuální téma, které je potřeba řešit a je třeba dělat takové kroky, které efektivně budou napomáhat ke zlepšení dostupnosti zdravotnických služeb ve venkovských oblastech a tím zvyšovat jak celkovou úroveň zdravotnictví v Česku, tak životní úroveň obyvatel na venkově. Dobrá dostupnost zdravotní péče na venkově může pomoci ke zpomalení vylidňování v nejvíce zasažených oblastech. S přílivem nových obyvatel by mohl souviset dále příliv dalších služeb do těchto venkovských obcí a příliv kapitálu.