Práce je prvním pokusem popsat možné kartografické výstupy z databáze FADN, prakticky mohou být využity všechny druhy agregací, mapy v časovém sledu, jejich kombinace s jinými zdroji atd. Tato vizualizace databáze je velmi obtížná. Pokud ale budou zohledňovány některé problematické aspekty, na maximální možný počet z nich upozorňoval text této bakalářské práce, stane se FADN kvalitním zdrojem dat pro mapové výstupy.
Jedním z aspektů, který nemůže být v textu popsaný, je volba tematických vrstev, která by měla být samozřejmě podřízena účelu mapy, ale také kvalitě těchto údajů. Na tvorbě dat se podílí desítky odborníků. Logicky ne všechny okruhy zemědělství jsou stejně kvalitně zpracovány a hlavně nemusí být prioritní jejich přesnost a správnost, jelikož nejsou vyžadovány EU. Část šetření FADN je tedy doprovodným výzkumem VÚZE. Podle ing. Lekešové je vhodné využívat ekonomické informace, konkrétně Standardní výstup EU FADN, na které je kladen největší důraz při sběru a zpracování. Důležitým krokem pro prezentaci map je také vysvětlení toho, co představují. Mělo by se mapy vždy prezentovat s tím, že se jedná pouze o údaje z výběrového vzorku. Data by měla být používána pouze relativně.
LFA a ZVO jsou dosti specifické oblasti, proto byla tato tématika více popsána. Čtenář si tak udělá představu o jejich účelu a definici. Ukázalo se také, že v databázi FADN jsou podniky zařazovány do LFA jiným způsobem než ve vyhlášce MZe, což dosti komplikuje jejich prostorovou prezentaci.
Hlavním geoinformatickým nástrojem práce byl ArcGIS 9.2., který postačil na všechny úlohy spojené s úpravou prostorové složky, napojení tematické složky, generalizaci atd. Vzhledem k tomu, že nebyly použity složité operace mohl být projekt zpracováván i v jiném GIS programu např. Geomedia Professional nebo ArcView.
Celá problematika FADN je dosti speciální a obsáhlá, bylo tedy velkým problémem získat, aspoň základní povědomí o celém šetření. Namátkovým dotazováním ve státní i soukromé sféře (např. pracovníci firmy Ekotoxa s.r.o. či Odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu v Olomouci) bylo také zjištěno, že data FADN nejsou běžně používána, a tak nejsou mnohdy známá ani odborníkům v oblasti zemědělství.
Práce řeší postup zpracování, možnosti kartografické vizualizace, typy výstupů z databáze atd. bez ohledu na účel mapy, proto by se mělo navázat s konkrétním návrhem mapového díla, které by už zobrazovalo určitý tematický okruh z databáze FADN např. živočišná výroba, rostlinná výroba, pracovníci v zemědělství a jiné. Jak už bylo řečeno, rozložení podniků sítě FADN CZ se s největší pravděpodobností nebude markantně měnit, a proto by se měla dále zkoumat reprezentativnost, informativní hodnota, názornost atd. jednotlivých agregací za pomoci odborníků z VÚZE i kartografů. Kombinacemi těchto agregací i vhodně zvolenými kartografickými vyjadřovacími prostředky se pak pokusit co nejvíce eliminovat špatně zastoupené oblasti, aby byla v mapě zobrazena celá Česká republika.