Zpracování této diplomové práce začalo studiem literárních a internetových zdrojů, jehož cílem bylo co nejlepší osvojení si problematiky OLAP databází a analýz. Dále bylo postupně nainstalováno potřebné programové vybavení (ArcGIS Desktop 9.0 společně s databázovým serverem Microsoft SQL Server 2005 ve verzi Enterprise Edition a databázový server PostgreSQL 8.3.0 s nadstavbou pro uložení prostorových dat PostGIS 1.3.2) a OLAP extenze k oběma aplikacím (OLAP for ArcGIS pro ArcGIS Desktop a PostGeoOLAP pro PostGIS).
Microsoft SQL Server 2005 je komerční produkt, tudíž byla v práci použita 180 denní zkušební verze, kterou lze stáhnout z adresy: http://www.microsoft.com/sqlserver/2005/en/us/trial-software.aspx. Zatímco server PostgreSQL je aplikace typu „open source“ a je díky BSD licenci v plné verzi zdarma ke stažení z adresy: http://www.postgresql.org, stejně jako jeho nadstavba PostGIS, která využívá GNU GPL licenci a je volně ke stažení z adresy: http://postgis.refractions.net.
Práce pokračovala seznámením se s prostředím a prací ve výše zmíněných databázových serverech, k čemuž byly využity aplikace pro jejich správu. V případě Micsrosoft SQL Server 2005 se jednalo o aplikaci SQL Server Management Studio a v případě PostgreSQL o program pgAdmin III ve verzi 1.8.2. Oba tyto nástroje jsou přímou součástí instalace příslušného databázového řešení.
Následovala fáze přípravy a zpracování zkušebních OLAP databází tzv. datových krychlí v prostředí obou databázových serverů, pomocí nichž měly být zjišťovány možnosti zkoumaných nadstaveb. V této fázi bylo cílem najít a implementovat takové mechanismy, které by zajistily převod dat, ve formě v jaké byla k dispozici, do struktury specifické pro potřeby OLAP databází. K tomuto účelu byl využit skriptovací jazyk Avenue v prostředí aplikace ArcView 3.1, dvojice aplikací Microsoft Excel a Word ve verzi 2003 a program JanDat verze 2.3.7, který je součástí systému Janitor J/2, který je volně stažitelný z adresy: http://janitor.cenia.cz. Poněvadž je tématem této práce využití OLAP technologie v prostředí GIS, bylo nutné najít řešení, která by umožnila uložení prostorových dat v prostředí obou databázových serverů.
Stěžejní část práce se zabývá podrobným popisem instalace, zprovoznění a možností zkoumaných OLAP nadstaveb. Rozebírán je zde také celý postup zpracování OLAP analýzy v obou řešeních a způsob, jakým lze její výsledky integrovat a použít v GIS aplikacích. Výstupy analýz jsou uvedeny v digitální příloze ve formě řezů datovými krychlemi. Následně pak bylo v krátké kapitole nastíněno, jakým způsobem lze tyto výsledky využít pro vizualizaci a provádění prostorových či neprostorových analýz.
V závěru pak byly představeny návrhy dalších možností spolupráce OLAP technologie s GIS. Jedním z nich je implementace prostorového dotazu do OLAP analýzy, pro kterou byla vytvořena dvojice skriptů v jazyce Python 2.5.1, určených pro použití v prostředí aplikace ArcGIS Desktop 9.3. Zde je nutné zmínit, že ačkoliv byla nadstavba OLAP for ArcGIS provozována v prostředí aplikace ArcGIS Desktop 9.0, tak implementace prostorového dotazu byla tvořena na jiném počítači pro verzi ArcGIS Desktop 9.3, a to z toho důvodu, že pro zpracování skriptů bylo nutné využít technologii ArcSDE, která nebyla pro verzi 9.0 k dispozici.
Jak je zmíněno výše, v rámci práce byly používány dva počítače s rozdílnou konfigurací, a to Intel Core 2 Duo 2,13 GHz, 3 GB RAM, OS Windows XP SP2 pro zkoumání nadstavby PostGeoOLAP a implementaci prostorového dotazu v prostředí ArcGIS Desktop 9.3 a Intel Celeron 2 GHz, 1,87 GB RAM, OS Windows XP SP2 pro zjišťování možností nadstavby OLAP for ArcGIS.