Závěr
Hlavním cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vztahy mezi tématy „kvalita života“ a „příslušnost obcí k venkovskému a městskému prostoru“.
V teoretické části práce jsme se zabývali komplexní problematikou konceptu kvality života se zřetelem na charakteristické rysy kvality života, na její geografický aspekt, dimenze, domény a indikátory. Podrobněji jsme se zaměřili i na měření kvality života a realizované studie na úrovni obcí České republiky. Ve vztahu ke druhému z témat byla pozornost upřena na definice venkovského a městského prostoru. Rovněž byly představeny existující přístupy pro jejich vymezení – podrobněji byl však akcentován fuzzy přístup a jeho aplikace při vymezování uvažovaných prostorů, jakožto protipólu (alternativě) ke klasickému dichotomickému přístupu město versus venkov. V závěru teoretické části došlo k symbolickému propojení uvažovaných témat, totiž k představení již realizovaných studií prostorové diferenciace kvality života v městském a venkovském prostoru. Vybrané aspekty ze širokého pole rešeršovaných studií jsme přehledně shrnuli do strukturovaného tabelárního přehledu (prezentujícího způsob měření kvality života, způsob definice městského a venkovského prostoru, vyslovené závěry o diferenciaci kvality života v těchto prostorech, území a časovou aktuálnost rešeršovaných studií).
Podkladem pro analýzy se stala data o kvalitě života ze studie Murgaše a Klobučníka [1], z vlastního aktualizovaného hodnocení kvality života, dále pak ze studie prezentované v příspěvku Bočka a Cibulky [2] a z datové sady stupňů příslušnosti obcí ČR k venkovskému a městskému prostoru vycházejících ze studie Pászta et al. [3, 4]. V případě druhého a třetího uvedeného hodnocení kvality života se jednalo o vznik nové datové sady.
V rámci explorační neprostorové analýzy byla kromě rutinních úkonů (jako výpočet základních popisných statistik polohy a variability, testů normality či inspekce odlehlých hodnot) věnována pozornost zkoumání vazeb mezi hlavními jevy (respektive indexy kvality života a stupni příslušnosti obcí k venkovskému a městskému prostoru) i hlubšímu zkoumání vzájemných vztahů na úrovni indikátorů hlavních jevů, jakož i napříč všemi uvažovanými indikátory. Vzhledem k prokázání neexistence signifikantního globálního vztahu mezi hlavními jevy bylo dále přistoupeno ke zkoumání lokálních vztahů.
Provedená analýza prostorové autokorelace poukázala na tendenci dat o kvalitě života se shlukovat. K identifikaci příslušných prostorových shluků byla využita metody LISA. Existence pozitivní prostorově vážené korelace hlavních jevů poukázala na vyšší úroveň kvality života ve spíše městských až městských oblastech (tj. se zvyšující se příslušností k městskému prostoru roste hodnota indexu kvality života). Byly však nalezeny i výjimky, kde je tato závislost protichůdná (například oblasti Ostravska, Karvinska, Těšínska, jihozápadní oblast Karlovarského kraje a menší až střední areály v Ústeckém a Libereckém kraji). V souvislosti s územním projevem prostorově vážené korelace bylo rovněž zjištěno, že nejvyšších absolutních hodnot korelačního koeficientu zpravidla nebylo dosaženo přímo v centrech jádrových oblastí (tj. větších městech) – nýbrž v jejich okolí.
K identifikaci významných a nezastupitelných indikátorů pro popis (vysvětlení) hlavních jevů a jejich úrovní bylo využito modelů logistické regrese. Rovněž byly prokázány případy, kdy se indikátor prvního z jevů podílí na vysvětlení jevu druhého – a naopak (za všechny zmiňme prokázanou statistickou významnost indikátoru nedostupnosti mateřských škol při popisu přechodného prostoru).
Významným počinem bylo sestavení typologie kvality života ve vztahu k venkovskému, přechodnému a městskému prostoru. Vzniklé tři varianty pak byly podrobeny testům nezávislosti, s cílem ověřit jejich relevantnost. Kromě toho byla učiněna kvantifikace výskytu úrovní kvality života napříč definovanými prostory, jakož i vzájemná komparace jednotlivých variant typologií.
První varianta typologie poukázala jen na mírnou dominanci vysoké úrovně kvality života ve městských prostorech oproti prostorům přechodným. Zbývající varianty jednoznačně potvrdily dominanci vysoké úrovně v prostoru přechodném (v případě druhé varianty typologie byla vyšší úroveň kvality života častěji zaznamenána na venkově nežli ve městech, ve třetí variantě je situace opačná). Lze ale konstatovat, že z pohledu uvažovaných objektivních hodnotících přístupů jsou očividným předpokladem vysoké úrovně kvality života přechodné prostory – pravděpodobně pro jejich charakteristickou kombinaci dobrých vlastností (chcete-li rysů) města a venkova. A to i přes zjevné odlišnosti v ohodnocení kvality života v městském a venkovském prostoru na úrovni jednotlivých variant typologií (první a třetí varianta přisuzuje lepší kvalitu života prostorům městským a přechodným, druhá varianta totéž tvrdí o prostorech přechodných a venkovských). Je tedy zřejmé, že záleží na tom, z jaké perspektivy na kvalitu života nahlížíme a na základě čeho ji hodnotíme (kupříkladu lze pozorovat odlišné přikládání významu a důležitosti indikátorům kvality života napříč studiemi). V našem případě jsme však k „pomyslnému“ průniku obou perspektiv dospěli.
Na základě srovnání starší (první) a novější (třetí) varianty typologie, jejichž základem je totožný hodnotící přístup, se lze domnívat, že postupem času docházelo (a dochází) k přesunu potenciálu vysoké kvality života ze měst přes suburbie do jejich bezprostředního okolí (respektive z venkova do okolí měst z pohledu druhé varianty typologie).
Vyvrcholením celé práce je charakteristika jednotlivých typů, jakož i určení míst jejich výskytu v republikovém kontextu.
Tímto konstatujeme, že vytyčený hlavní cíl byl naplněn. Primárním přínosem předkládané práce je přispět k identifikaci míst majících potenciál pro prožití „dobrého života“ a poskytnout obraz o prostorové diferenciace kvality života v republikovém kontextu. Nespornou výhodou je využití fuzzy přístupu při určování příslušností obcí k venkovskému a městskému prostoru, které nám umožnilo – kromě tradičních hledisek (kvality urbánního a rurálního života) – navíc připojit i hledisko prostoru přechodného.
Realizované studium prostorové diferenciace kvality života v městském a venkovském prostoru, při současném zohlednění dvou rozdílných hodnotících přístupů kvality života a využití fuzzy přístupu pro vymezení takových prostorů, lze, při pohledu nad doposavad realizovanými studiemi, označit za počin málo vídaný, v českém prostředí takřka jedinečný.
