Úvod
Kvalita života je v současnosti frekventovaným tématem vědců, politiků i široké veřejnosti; dotýká se celé řady vědních disciplín (například sociologie, psychologie, lékařství, ekonomie i geografie) a hovoří se o ni v nejrůznějších souvislostech. Jedná se však o složitý, těžko uchopitelný koncept postmoderní společnosti, který usiluje o hodnocení života jednotlivce (potažmo společnosti), s odkazem na jeho vnitřní i vnější prostředí. Prožití dobrého života je totiž odvěkou touhou lidské civilizace. Existují důkazy o tom, že lidé s vysokou kvalitou života jsou zdravější, déle žijí, jsou více kreativní a mají lepší vztahy s jinými lidmi (viz např. Hamplová [1]).
Konkrétní podmínky vnějšího prostředí (demografie, zdraví, bezpečnost, životní prostředí) působí na člověka pozitivně anebo negativně – tím pádem se spolu s jeho osobními prožitky (blahem, štěstím) podílejí na utváření jeho kvality života. Podle Temelové et al. [2] není pochyb o tom, že se například příznivé životní prostředí pozitivně projevuje na zdraví a nepřímo tedy i na kvalitě a délce života člověka.
Propojení témat „kvalita života“ a „příslušnost obcí k venkovskému a městskému prostoru“ nám umožňuje sledovat prostorovou podmíněnost a diferenciaci kvality života. Specifikem již existujících tuzemských studií je jejich orientace na pouze městský nebo na pouze venkovský prostor. Aplikace fuzzy přístupu při určování příslušnosti obce k venkovskému a městskému prostoru odstraňujícího tradiční dichotomii venkov–město nám umožní uvážit obě hlediska současně a navíc připojit i hledisko prostoru přechodného.
Liší se úroveň kvality života české populace žijící v městském a venkovském prostoru? Je městská populace spokojenější se životem, než ta venkovská? Jak si vedou prostory přechodné? Právě na tyto otázky budeme hledat odpověď na následujících stranách předkládané diplomové práce. Prostředkem nám budou vybrané geoinformatické a statistické metody.
