Závěr

Cílem magisterské práce bylo ověřit možností modelování mlhy v GIS. K tomu byla jako první zpracována teoretická část práce, která je odvozena od poznatků získaných studiem literatury a konzultací s odborníky. Tyto poznatky byly porovnávány s výsledky analýzy letištních dat v praktické části v rámci vytipování proměnných mající vliv na vznik mlhy a jejich zhodnocení z hlediska jejich použití pro modelování v GIS, což bylo dalším cílem práce.

Dalším řešeným úkolem bylo na základě vhodných proměnných se pokusit o návrh algoritmu pro modelování mlhy ve vybraném GIS softwaru. Těmito proměnnými byla teplota rosného bodu, teplota vzduchu, tlak vzduchu a rychlost větru.

Jako vstupní data pro analýzu a návrh vztahů byla použita pozorování vybraných proměnných z letiště Brno-Tuřany a pro ověření vztahů v daném algoritmu budou použita data z Letiště Ostrava. Letištní data jsou vztažena pouze k jednomu bodu, vždy k danému letišti pro které jsou meteorologické prvky měřeny. Vzhledem k vzdálenosti lokalit není možné data interpolovat a použít pro prostorové modelování. Pro zhodnocení míry závislosti dohlednosti na vytipovaných proměnných byly použity statistické metody v programu RStudio, kde byl zároveň navržen model glm1, který obsahuje kombinaci všech proměnných a glm2 složený s vlivu teploty vzduchu a teploty rosného bodu.

Výsledná úspěšnost modelů z brněnských dat se pohybovala kolem 8 % a ostravských dat okolo 16%. Obě tyto hodnoty jsou velmi nízké, což značí, že takto sestavené modely jsou nevhodné, přičemž hlavní příčinou tohoto výsledku je zapojení málo proměnných do modelu. Byly vybrány ty veličiny, ke kterým byla dostupná letištní data. Model proto neobsahuje jeden z hlavních faktorů vzniku mlhy vlhkost vzduchu a další podmínky, které mají na mlhu vznik jako jemný reliéf, jeho tvar, přesun vzduchu ve vertikálním směru atd. Tyto podmínky jsou probírány v kapitole 3 (Mlha). Postup pro možné modelování je navržen v diskuzi.