Postup práce

Prvním krokem při zpracování diplomové práce bylo nalézt vhodnou literaturu, která by objasnila vlastnosti mlhy a hlavně podmínky jejího vzniku, které budou v praktické části srovnávány s výsledky z analýzy dat. Vycházelo se z doporučené literatury, přičemž jedním z doporučených autorů je doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc., který působí na oddělení fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Mimo výuky meteorologie a klimatologie vydává publikace zaměřené na tento vědecký směr, přičemž teoretická kapitola této práce čerpá zejména ze skript Meteorologie a klimatologie (Vysoudil, 2006). Dále byla v práci využita doporučená publikace Letecká meteorologie (Dvořák, 2010) nejen pro teoretickou část, ale důležitá byla zejména pro popis poskytnutých dat z letištní zprávy METAR. Pan RNDr. Petr Dvořák je zaměstnancem ČHMÚ pro odbor letecké meteorologie, po jeho oslovení doporučil publikaci Fyzika oblaků a srážek (Řezáčová a kol., 2007), která byla taktéž využita pro teoretické kapitoly o mlze. Zdrojem informací o současném modelování mlhy byly anglické odborné články a webové stránky institucí.

Pro získání dat byl osloven vedoucí oboru letecké meteorologie ČHMÚ RNDr. Bohumil Techlovský, který dodal informace o zařízení, které na letištích měří hodnoty dohlednosti (Transmissometr MITRAS firmy Vaisala) a zároveň byl jím pověřen zaměstnanec ČHMÚ Mgr. Mario Kiriakov, aby poskytl letištní data. Pro obě letiště byl poskytnut textový soubor se základní meteorologickou zpráva o podmínkách na daném letišti (METAR). Hlavní průzkum probíhal na datech z Letiště Brno-Tuřany a data z Letiště Ostrava sloužila pro ověření zjištěných vztahů.

Soubory METAR byly importovány do programu MS Office Excel, zde byly upraveny chyby vzniklé importem (př. zařazeny hodnoty do odpovídajících sloupců), následně byly vygenerovány pouze ty záznamy, které ve sloupci s typem počasí obsahovaly stav mlhy. Pro Brno tak vznik soubor s 178 záznamy a pro Ostravu 268 záznamy, kdy nastal stav mlhy.

Četnost výskytu mlhy při různých podmínkách obsažených ve zprávě METAR byla zkoumána v programu ArcGIS 10 pomocí funkce Summarize a popř. Select by attributes. Pro vizualizaci některých charakteristik byly importovány a upraveny tabulky a vytvořeny grafy v MS Office Excel. Zároveň byla provedena analýza použitelnosti, kdy byly zkoumány podmínky z hlediska vhodnosti jejich použití do matematického modelu pro modelování mlhy podle výsledků z analýzy dat a podle skutečností zjištěných z literatury.

Byly zvoleny vybrané podmínky, které by do modelu mohly vstupovat, tedy rychlost větru, tlak vzduchu, teplota vzduchu a teplota rosného bodu. Pro statistické zhodnocení byly hodnoty těchto proměnných spolu s dohledností uloženy do textového souboru. Použit byl projekt RStudio, kde byl zjišťován vliv daných proměnných na hodnoty dohlednosti pomocí metod korelační analýzy s použitím Spearmanova koeficientu (jednotlivé proměnné zvláště), korelační matice (vzájemný vztah všech proměnných) a model GLM (kombinace proměnných) a následně funkce Stepwise na odstranění redundantních veličin.